Portální hypertenze

Z WikiSkript


Portální hypertenzí se rozumí přetlak ve v. portae nad 5 mmHg. Klinicky závažné je zvýšení nad 10 mmHg.

Z příčin můžeme vyjmenovat:

  1. prehepatální – pyletrombóza, útlak porty nádorem, kongenitální striktury, stenózy porty;
  2. hepatálnícirhóza, nádory, cysty jater, kongenitální fibróza, parazitární onemocnění jater (schistozomóza), Wilsonova choroba, alkoholická steatóza;
  3. posthepatálnípravostranné srdeční selhávání, Buddův-Chiariho syndrom, prorůstání nádoru do vv. hepaticae.
  • Levostranný typ portální hypertenze (segmentální) – vzniká při trombóze v. lienalis (chronická pankreatitida, pooperační…), zvětšuje se slezina a rozšiřují se spojky v žaludečním fundu a distálním jícnu.

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Důsledky portální hypertenze.
  • městnání v oblasti v. portae vede k narušení sekreční a motorické funkce nitrobřišních orgánů, to se projeví různými zažívacími obtížemi (dyspepsie, nechutenství, nauzea, meteorismus a zácpa) a dále vznikají:
  1. rozšíření porto–systémových spojek (hlavně jícnové varixy, ohrožující masivním krvácením),
  2. splenomegalie (sekvestrace trombocytů – trombocytopenie – krvácivost),
  3. ascites (navíc hypoalbuminémie, je-li příčinou léze jater), komplikací je spontánní bakteriální peritonitida,
  4. snížená rezistence proti infekci (vyřazení MFS jater).
Obrovské pavoučkovité vény u jaterní cirhózy
  • další příznaky odpovídají příčině portální hypertenze, u jaterní cirhózy jsou navíc příznaky z narušené funkce jater (sekreční a detoxikační):
  1. krvácivost (snížená syntéza hemokoagulačních faktorů, hypersplenismus),
  2. ikterus (ne vždy),
  3. pavoučkové névy,
  4. palmární erytém,
  5. jaterní selhání s portosystémovou encefalopatií (endogenní intoxikace, typicky flapping tremor a foetor hepaticus),
  6. renální selhání (poškození ledvin látkami, které nejsou játry detoxikovány – hepatorenální syndrom s anurií a uremií),
  7. hyperestrismus (nejsou odbourávání estrogeny – u mužů atrofie varlat, gynekomastie),
  8. možnost malignizace (hepatocelulární karcinom).

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  1. zobrazovací metody,
    1. UZ nebo CT jater,
    2. endoskopie jícnu nebo polknutí baryové kaše (průkaz varixů),
    3. změření portálního tlaku (přímo zavedením katetru do porty přes mesenterium při operaci, při splenoportografii, kanylací podkožních žil, perkutánní napíchnutí větví porty v játrech, nepřímo jako tlak v zaklínění ve vv. hepaticae),
    4. splenoportografie (KL podána napíchnutím sleziny) nebo coeliakografie,
    5. biopsie jater (punkční, peroperační),
  2. laboratorní nález,
    1. ↑ ALT, AST,
    2. ↓ albuminemie,
    3. ↑ NH3, ↑ PT,
    4. serologie hepatitidy.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Mechanismus TIPS (Transjugular Intrahepatic Portosystemic Shunt)
  • Výkony při akutním krvácení:
  • doplnit krevní objem (krevní převody, infúze) a co nejrychleji odebrat krev na vyšetření (krevní obraz, koagulace, jaterní testy),
  • podle výsledků: hemostyptika, vazopresin, antacida, H blokátory,
  • hospitalizace na JIP,
  • co nejdříve gastroskopie: objasnit zdroj krvácení, stavění krvácení,
  • pokud endoskopii nelze provést, provede se tamponáda varixů v dolní části jícnu.
  • farmakoterapie portální hypertenze – cílem je snížit množství krve protékající gastointestinálním traktem, volbou jsou neselektivní betablokátory s ISA (carvedilol), jejich použití má smysl především v prevenci komplikací portální hypertenze, dále hepatoprotektiva,
  • výkony zabraňující recidivám krvácení – opakované sklerotizace, TIPS nebo operační shunty (pokud nezabírá farmakoterapie), transplantace jater,
  • výkony zaměřené k odstranění ascitu – režim (omezení příjmu soli, klid na lůžku), diuretika (spirinolakton + furosemid), paracentéza, peritoneovenosní shunt,
  • prevence portosystémové encefalopatie: laktulóza k urychlení pasáže, neomycin.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard a Vladimír TESAŘ, et al. Interna. 132. vydání. Praha : Triton, 2012. 855 s. s. 426. ISBN 9788073876296.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]