Poruchy metabolismu lipidů/Otázky a kazuistiky

Z WikiSkript
Tip.png
Tip: Rozbalte si autorské odpovědi!
  • Klikněte na modré tlačidlo „ukázat“ v zeleném rámečku
  • vesele kontrolujte...
Tip.png
Tip: Rozbalte si autorské odpovědi!

Otázky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Které z tvrzení týkající se LDL je pravdivé?
    • A – účastní se přísunu triacylglycerolů periferním tkáním
    • B – hlavní složkou povrchové části jsou estery cholesterolu
    • C – pro jeho funkci je potřeba apolipoproteinu C
    • D – tato částice je odstraňována z cirkulace endocytózou zprostředkovanou receptorem
  2. Která z následujících látek se neúčastní esterifikace při centripetálním transportu cholesterolu?
    • A – lecithin-cholesterolacyltransferasa (LCAT)
    • B – fosfatidylcholin
    • C – apolipoprotein A
    • D – apolipoprotein B
  3. Skvalen je intermediárním metabolitem při biosyntéze:
    • A – cholesterolu
    • B – β-hydroxybutyrátu
    • C – nenasycených mastných kyselin
    • D – sfingomyelinu
    • E – acylkarnitinu
  4. U triacylglycerolové hormon-senzitivní lipasy neplatí:
    • A – katalyzuje odbourávání triacylglycerolů, které jsou transportovány v jádře VLDL částic
    • B – je indukována insulinem
    • C – je regulována fosforylací a defosforylací
    • D – je integrální součástí HDL
  5. Co má za následek úplné chybění apolipoproteinu B-48?
    • A – VLDL nemohou být tvořeny
    • B – chylomikrony nemohou být tvořeny
    • C – nemohou vznikat LDL částice
    • D – je porušena syntéza cholesterolu v játrech
  6. Mastné kyseliny uvolněné z tukové tkáně jsou transportovány cirkulací:
    • A – ve vazbě na albumin
    • B – jako triacylglyceroly přenášené chylomikrony
    • C – jako lecithin na povrchu HDL částic
    • D – žádným uvedeným mechanismem
  7. Katabolismus mastných kyselin stimuluje glukoneogenezu ve všech následujících způsobech vyjma:
    • A – tím, že přispívá k produkci NADH
    • B – tím, že poskytuje uhlíky pro glukosový skelet
    • C – tím, že aktivuje pyruvátkarboxylasu
    • D – tím, že přispívá k produkci ATP
  8. Mastné kyseliny slouží jako zdroj energie pro (vyjmenuj všechny):
    • A – játra
    • B – mozek
    • C – svalstvo
    • D – červené krvinky
  9. Který výrok o HDL je správný?
    • A – působí antiaterogenně
    • B – vznikají v tukové tkáni
    • C – přenášejí triacylglyceroly ve svém jádře
    • D – umožňují centripetální transport cholesterolu
    • E – v cirkulaci předávají chylomikronům apolipoprotein E a C
  10. Zmnožení částic LDL je z hlediska aterogenity nebezpečnější než zmnožení chylomikronů nebo VLDL, protože:
    • A – částice LDL jsou menší než VLDL nebo chylomikra,takže pronikají póry stěny krevních kapilár a dostávají se až k cílovým buňkám, kterým dodávají cholesterol.
    • B – obsahují lecithin-cholesterolacyltransferasu, která esterifikuje cholesterol na nepolární cholesterylestery.
    • C – jsou vychytávány cílovými buňkami endocytosou řízenou specifickými receptory
    • D – jejich zvýšené množství v cirkulaci podněcuje endogenní tvorbu cholesterolu v endotelu cévních kapilár
  11. Proč u alkoholiků bývají zvýšeny VLDL částice?
  12. Které lipoproteinové částice jsou zvýšeny při chybění lipopoproteinové lipázy?
Odpovědi
Otázka 1.
  • A – špatně – přísun triacylglycerolu periferním tkáním se děje prostřednictvím VLDL nebo chylomikronů; LDL je hlavní transportní částice pro cholesterol
  • B – špatně – estery cholesterolu jsou hydrofobní a jsou proto umístěny nikoliv na povrchu, ale v jádře lipoproteinových částic
  • C – špatně – apolipoprotein C je kofaktorem lipoproteinové lipasy
  • D – správně – LDL prochází póry endotelové stěny kapiláry, je cílovými buňkami vychytávána pomocí specifických receptorů, které váží apolipoprotein B; vzniklý komplex je obalen vchlípením části buněčné membrány (endocytóza); tím se vytvoří váček, který se kombinuje s lysosomy; Jejich hydrolytické enzymy degradují CDL částici; uvolněný cholesterol se použije k výstavbě membrán buňky nebo je (je-li ho nadbytek) transportován zpět do jater (centripetální transport) pomocí HDL částic.

Otázka 2.

  • A – špatně – LCAT se účastní; katalyzuje esterifikaci cholestrolu
  • B – špatně – fosfatidylcholin se účastní jako donor mastné kyseliny po esterifikaci
  • C – špatně – apolipoprotein A je kofaktorem LCAT
  • D – správně – apolipoprotein B nemá význam pro centripetální transportní systém cholesterolu; jeho úloha je při metabolismu VLDL částic (zprostředkuje jejich sekreci z hepatocytů) a LDL částic (je vazebnou bílkovinou pro receptorem zprostředkovanou endocytózu)
  • E – špatně – na HDL částicích po vychytání cholesterolu z membrány buněk se děje esterifikace pomocí LCAT a fosfatidylcholinu

Otázka 3.

  • A – správně – skvalen vzniká ze 6 isoprenových jednotek (isopentenylpyrofosfát); ten je pak cyklizován na lanosterol
  • B – špatně – β-hydroxybutyrát je ketolátka, která vzniká z acetoacetátu při ketogeneze; tato se odehrává v mitochondriích a nikoliv v cytoplasmě (na rozdíl od biosyntézy cholesterolu)
  • C – špatně – nenasycené mastné kyseliny nemají prekursor skvalen
  • D – špatně – sfingomyelin vzniká ze serinu a palmityl-CoA, které dávají sfingosin, ten je přeměněn na ceramid připojením další mastné kyseliny; reakcí s cytidindifosfátcholinem vzniká sfingomyelin
  • E – špatně – acylkarnitin se účastní transportu mastných kyselin mitochondriální membránou

Otázka 4.

  • A – špatně – katalyzuje odbourávání triacylglycerolů, které jsou transportovány v jádře VLDL částic
  • B – špatně – je indukována insulinem
  • C – špatně – je regulována fosforylací a defosforylací
  • D – správně – je integrální součástí HDL

Otázka 5.

  • A – špatně – částice VLDL obsahují apolipoprotein B-100, který jim umožňuje sekreci z hepatocytu
  • B – správně – chylomikrony, které se tvoří ve sliznici střevní potřebují pro sekreci do lymfatického oběhu přítomnost apolipoproteinu B-48
  • C – špatně – LDL částice obsahují apolipoprotein B-100, který funguje jak vazebný protein pro receptorem zprostředkovanou endocytózu
  • D – špatně – syntézu cholesterolu v játrech neovlivňuje přítomnost apolipoproteinu B-48

Otázka 6.

  • A – správně – mastné kyseliny po uvolnění lipolýzou v tukové tkáni jsou transportovány v cirkulaci ve vazbě na albumin
  • B – špatně – jako triacylglyceroly uvnitř chylomikronů jsou transportovány mastné kyseliny ze střeva do tukové tkáně nebo svalstva
  • C – špatně – lecithin na povrchu HDL částic poskytuje mastnou kyselinu pro esterifikaci cholesterolu
  • D – špatně

Otázka 7.

  • A – špatně – odbourávání mastných kyselin vede k produkci NADH, který je potřeba pro glukoneogenezu;je však nutné, aby NADH byl přenesen z mitochondrií (mitochondriální membrána není pro NADH prostupná) do cytoplasmy pomocí tzv. malátového nebo glycerolfosfátového "shuttle"
  • B – správně – Katabolismus mastných kyselin Đ-oxidací neposkytuje atomy uhlíku pro skelet glukosy. Mastné kyseliny se odbourávají na acetyl-CoA a acetoacetát, který slouží k tvorbě ketolátek. Většina atomů uhlíku je pro glukoneogenezu poskytována z uhlíkového skeletu aminokyselin. Některé aminokyseliny jsou katabolizovány na pyruvát a tedy vstupují do glukoneogenetické dráhy cestou pyruvátkarboxylasové reakce. Jiné jsou přeměněny na 4 - až 5- uhlíkaté intermediáty cyklu kyseliny citronové a tedy zvyšují obsah oxalacetátu a malátu v mitochondriích. Pouze leucin je kompletně degradován na acetyl CoA je tedy pouze ketogenní. Ostatní aminokyseliny jsou glukogenní nebo obojí.
  • C – špatně – katabolismus mastných kyselin zvyšuje obsah acetyl CoA, který podporuje (allosterická aktivace) pyruvátkarboxylasu
  • D – špatně – většinu energie pro glukoneogenezu dodává katabolismus mastných kyselin

Otázka 8.

  • A – ano – v játrech probíhá katabolismus mastných kyselin, který poskytuje při kompletní oxidaci palmitátu na CO2 tj. β-oxidace + odbourávání acetyl-CoA v cyklu kyseliny citronové, 129 molekul ATP tj. 8,1 ATP/ 1 atom C
  • B – ne – mozek je závislý ve spotřebě energie na glukose
  • C – ano – kosterní svalstvo i myokard využívá mastných kyselin jako zdroj energie
  • D – ne – červené krvinky nemohou využívat mastných kyselin jako zdroj energie, protože nemají mitochondrie

Otázka 9.

  • A – ano – HDL působí antiaterogenně, protože zbavují buňky nadbytečného cholesterolu, provádí jeho přeměnu na cholesterolestery a v této formě jej přenáší do jater, kde je cholesterol metabolizován
  • B – ne – HDL vznikají v játrech, část vzniká při konverzi chylomikronů na chylomikronové zbytky
  • C – ne – HDL přenášejí ve svém jádře estery cholesterolu
  • D – ano – HDL zprostředkovávají centripetální (reverzní) transport cholesterolu z periferních tkání do jater
  • E – ano – HDL v cirkulaci předávají nově vzniklým chylomikronům apolipoproteiny E a C

Otázka 10.

  • A – správně – menší rozměr LDL částic dovoluje, aby pronikly póry cévní stěny kapilár a dostaly se tak mimo cirkulaci; u VLDL a chylomiker to není možné
  • B – špatně – LDL neobsahují enzym LCAT; tento mají částice HDL
  • C – správně – specifickými receptory řízená endocytosa respektive defekt v syntéze těchto receptorů má za následek hyper-LDL-lipoproteinémii, což je příčinou tzv. familiární hypercholesterolémie.
  • D – správně – zvýšení LDL v cirkulaci snižuje syntézu specifického LDL-receptoru a tím snižuje možnost endocytózy LDL částic; toto vede k stimulaci endogenní tvorby cholesterolu v buňkách

Otázka 11.

  • Oxidace alkoholu v játrech posouvá poměr NAD+/NADH ve prospěch NADH. Zvýšené množství NADH inhibuje oxidaci mastných kyselin, které se v játrech reesterifikují na triacylglyceroly a jsou inkorporovány do VLDL částic a secernovány do cirkulace.

Otázka 12.

  • Chylomikrony a VLDL. Lipoproteinová lipasa zakotvená na membráně endotelu cév hydrolyzuje triacylglyceroly z chylomikronů a VLDL, které se pak mění na tzv. “remnants” ev. další částice.. Při deficienci LPL nebo jejího kofaktoru (Apo CII) odštěpování triacylglycerlů je deficitní a chylomikrony a VLDL se v cirkulaci hromadí.

Kazuistiky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pacientka s hypertenzí a ichemickou chorobou srdeční[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Žena, 52 let, s hypertenzí (kontrolovanou medikamentózně), ischemickou chorobou srdeční byla vyšetřena na lipidový profil. Nález ukázal zvýšení LDL-cholesterolu (4,62 mmol/l), snížení HDL-cholesterolu (0,90 mmol/l) a zvýšení triacylglycerolů (2,85 mmol/l). Její bratr měl mírnou hypercholesterolemii, ale značné snížení HDL-cholesterolu a normotriacylglycelemii, sestra výraznou triacylglycerolemii.

Otázky:

  1. Které jsou hlavní rizikové faktory pro výskyt ischemické choroby srdeční?
  2. Jaký nepříznivý vliv může mít špatně léčený diabete na metabolismus lipoproteinů ?
  3. Co navodí oxidované LDL-částice?
Odpovědi
  1. Věk nad 45 r.,v anamnéze ICHS v rodině, kouření cigaret (nad 15 denně) hypertenze, obezita, málo pohybu, diabetes mellitus, hyperlipoproteinemie.
  2. Špatně léčený diabetes s trvalejšími atakami hyperglykemie vede ke glykaci proteinů a také proteinu LDL-receptoru i Apo B100. Takto pozměmné proteiny nejsou normálně metabolizovány, dochází k hromadění LDL-částic v cirkulaci.
  3. Endotelie stěny arterií mohou být různě poškozeny (mechanicky, cytotoxicky, též oxidovanámi LDL-částicemi). Poškozená oblast přitahuje monocyty, které se mění na makrofágy. Tyto zachycvují oxidované LDL a mění se na pěnové buňky. Poškozené endotelie začnou produkovat thromboxan A2, který navodí agregaci krevních destiček.

Pacient po akutním infarktu myokardu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Muž, 53 let, který prodělal akutní infarkt myokardu, byl sledován ošetřujícím lékařem. Hladina triacylglycerolů: 1,6 mmol/l, HDL-cholesterol: 0,89 mmol/l, cholesterol: 9,5 mmol/l, vypočtený LDL-cholesterol rovněž výrazně zvýšený. V rodinné anamnéze byl zaznamenán “vysoký cholesterol” u jeho mladšího bratra.

Otázky:

  1. Jaká je nejpravděpodobnější forma hyperlipoproteinemie u tohoto pacienta?
  2. Jaký je mechanismus léčebného účinku cholestyraminu (sekvestrant žlučových kyselin) a statinů?
Odpovědi
  1. Familiární hypercholesterolemie (typ Iia dle Fredricksona).
  2. Preparáty typu cholestyraminu (kupř. Colestipol) váží ve střevě žlučové kyseliny a brání tak jejich zpětnému vstřebání (blokují entero–hepatální oběh). Dochází tak ke zvýšené metabolizaci cholesterolu v játrech na žlučové kyseliny. Statiny jsou inhibitory klíčového enzymu biosyntézy cholesterolu v buňkách – hydroxymethyl-glutarylCoA reduktasy.

Pacient s hyperlipidemii[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U muže, 65 let, byla při běžné prohlídce objevena hyperlipidemie: cholesterol: 8,8 mmol/l, triacylglyceroly: 2,4 mmol/l. Pacient měl perioorbitální edémy, suchou kůži a vlasy, v rodinné anamnéze nebyly kardiovaskulární choroby.

Otázky:

  1. Jaké mohou být příčiny kombinované hyperlipoproteinemie?
  2. Jaká další vyšetření doporučujete pro diferenciální diagnostiku?
Odpovědi
    • Primární: Familiární kombinovaná hyperlipoproteinemie (typ IIb dle Fredricksona), familiární dysbetalipoproteinemie (typ II), neklasifikované,
    • Sekundární: diabetes mellitus 2. typu, hypothyreoidismus, nefropatie, imunoglobulinopatie, cholestáza, hepatopatie, systémový lupus erythematodes,
  1. Testy pro vyšetření štítné žlázy, jater, ledvin, elektroforéza proteinů. Výsledky: aminotransferasy normální, GMT normální, bilirubin ani ALP nezvýšeny, chemické vyšetření moče a močového sedimentu v mezích normy, TSH – 43 U/l (norma pod 5,5), thyroxin – 12 nmol/l (norma: 60–160).
Jaká je nyní diagnóza?
  • Hypothyreoidismus, sekundární hyperlipoproteinemie.

Poznámka: nutno primárně léčit poruchu štítné žlázy, hyperlipoproteinemie se obvykle upraví.

Pacientka s xanthomy a hypercholesterolemií[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Žena 55 let, obezní, přišla k praktickému lékaři s uzly asi 2 cm v průměru na předloktí. Na dlaních měla nažloutlé pruhy (palmární strie).

Laboratorní vyšetření:

  • cholesterol: 11,9 mmol/l
  • triacylglyceridy: 8,7 mmol/l
  • ELFO lipoproteinů: široká β frakce

Otázky:

  1. O jaký typ hyperlipoproteinemie jde?
Odpovědi
  1. Jde o familiární dysbetalipoproteinemii (typ III dle Fredricksona). Provází ji fenotyp apoproteinu 2/2. Je způsobena nedostatečným odbouráváním VLDL, které se hromadí v cirkulaci (defekt v ligandě VLDL-zbytků pro apoE/apoB-receptor v játrech).

46-letý manažér na preventivní prohlídce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V anamnéze u otce akutní infarkt myokardu v 57 letech, ale žil do 79 roků. Pacient je obézní (104 kg, 175 cm), krevní tlak 170/100 mmHg.

Laboratorní vyšetření:

  • cholesterol: 6,5 mmol/l
  • triacylglyceroly: 2,9 mmol/l
  • HDL cholesterol: 0,84 mmol/l

Otázky:

  1. Jaká jsou zdravotní rizika u tohoto pacienta?
Odpovědi
  1. Onemocnění ischemickou chorobou srdeční: hypertenze, mírná hypercholesterolemie triacylglycerolemie, snížený HDL-cholesterol, obezita, nedostatek pohybu, stresové zaměstnání.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Další kapitoly z knihy MASOPUST, J., PRŮŠA, R.: Patobiochemie metabolických drah:

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MASOPUST, Jaroslav a Richard PRŮŠA. Patobiochemie metabolických drah. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova, 1999. 182 s. s. 80-85. ISBN 80-238-4589-6.