Vyšetření stavu výživy (patobiochemie)

Z WikiSkript

Výpočty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Queteletův index = BMI (body mass index) = hmotnost v kg /(výška v m)2
  • Výpočet dle Harrisových a Benedictových rovnic – výdej energie v klidu (REE) v kcal/den
    1. pro ženy = 655 + 9,6 × (hmotnost v kg) + 1,7 × (výška v cm) − 4,7 × (věk v rocích)
    2. pro muže = 66 + 13,7 × (hmotnost v kg) + 5,0 × (výška v cm) − 6,8 × (věk v rocích)
    • faktory ovlivňující klidový výdej energie:
      1. Stresové faktory:
        • hladovění: 0,85
        • chirurgický zákrok: 1,0–1,2
        • sepse: 1,4–1,8
        • horečka: 1,0 + 0,13 na každý stupeň Celsia
        • peritonitida: 1,2–1,5
        • nádorové onemocnění: 1,1 – 1,45
      2. Faktory fyzické aktivity:
        • pacient celodenně na lůžku – 1,15
        • pacient ležící, který si dojde na WC – 1,20
        • pacient chodící po pokoji – 1,25
        • pacient chodící po oddělení – 1,30
    • Výpočet celkového výdeje energie = REE × stres × aktivita
Tab.: Výdej a potřeba energie u novorozenců a malých dětí
Tělesná hmotnost (v kg) Výdej (potřeba energie) v kcal/kg/den
Do 10 100 kcal/kg
10–20 1000 kcal + 50 kcal/na každý 1 kg nad 10 kg hmotnosti
Více než 20 1500 kcal + 20 kcal/na každý 1 kg nad 20 kg hmotnosti

Energetický výdej (potřeba) u dětí se liší dle věku a dle určitých podmínek. Průměrný výdej energie u dítěte 6–12 roků starého tvoří z 50 % bazální metabolismus, z 12 % potřeby růstu, z 25 % fyzická aktivita, z 13 % různé ztráty (kupř. neabsorbovaný tuk). Tzv. tepelný efekt potravy způsobují především přijaté proteiny (30 % nad bazální výdej), zatímco tuk a sacharidy 4 %. Energetický přívod nejvíce odpovídá velikosti tělesného povrchu. Je však možno počítat asi 80–120 kcal/kg hmotnosti pro 1. rok života a pak snižovat každé 3 roky o 10 kcal/kg. Období rychlého růstu a vývoje kolem puberty vyžaduje úměrně vyšší příjem. Každý 1 g přijatých proteinů nebo sacharidů poskytuje 4 kcal, 1 g mastných kyselin s krátkým řetězcem 5,3 kcal, se středně dlouhým řetězcem 8,3 a s dlouhým řetězcem 9 kcal.

Testy na vyšetření stavu výživy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Antropometrické testy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ztráta hmotnosti – týká se celkové tělesné hmotnosti
  • měření kožních řas nad:
    1. tricepsem
    2. lopatkou
    3. pánevní kristou – týká se hodnocení celkového tuku
  • měření obvodu kolem střední části paže – týká se tělesné hmotnosti bez tuku

Laboratorní testy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kalorimetrie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nejobjektivnější stanovení energetického výdeje je vyšetření pomocí nepřímé kalorimetrie. Nejde však o techniku běžně užívanou. Daleko více se využívá odhadu energetického výdeje pomocí výpočtu na základě empirických rovnic (viz výše). Přístroj umožňuje neinvazivní monitorování výměny dýchacích plynů s průběžným vyjádřením hodnoty spotřebovaného kyslíku a produkovaného oxidu uhličitého v časových úsecích po 1 minutě.

Dusíková bilance[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Existuje dynamická rovnováha mezi tvorbou (anabolismus) a odbouráváním (katabolismus) tkáňových proteinů. U zdravých jedinců při vyvážené stravě je příjem dusíku a jeho výdej v rovnováze. Za patologických situací vedoucích k poškození organismu, po chirurgických zákrocích nebo při dlouhotrvajícím stresu dochází k metabolické odpovědi, při níž je převaha katabolismu nad anabolismem. Vzniká negativní dusíková bilance. Nejjednodušší přibližný výpočet získáme porovnáním přívodu N obsaženého v proteinech s obsahem N močoviny vyloučené za 24 hodin močí (dU-urea):

  • N-rovnováha (v g) = (přívod bílkovin /6,25) − (dU-urea v g) + 2,5
  • Proteinová rovnováha = příjem proteinů – ztráty proteinů (=(dU-urea v g + 4) x 6,25)


Poznámka: Organismus není schopen skladovat proteiny do zásoby jako tomu je v případě glykogenu u sacharidů nebo triacylglycerolů u tuků. Existuje pouze tzv. pohotovostní zásoba aminokyselin (pool), činící u dospělého jedince asi 70–80 g, která je při hladovění vyčerpána v několika málo hodinách.

Doporučený minimální příjem proteinů za den u 70 kg jedince je 1g/kg hmotnosti, což odpovídá 11 g N za 24 h.

Tab. Ztráty dusíku a proteinů u různých pooperačních stavů dle Freye, 1975
Chirurgický zákrok Ztráty N za 24 h (v g) Ztráty tělesných proteinů (v g/24 h)
Břišní operace 10–18 62,5–112,5
Resekce žaludku 15–20 93,75–125,0
Cholecystektomie do 15 do 93,75
Resekce plic do 22 do 137,5
Abdominální hysterektomie 6–15 37,5–93,75
Totální exenterace až 32 až 200

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Další kapitoly z knihy MASOPUST, J., PRŮŠA, R.: Patobiochemie metabolických drah:

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MASOPUST, Jaroslav a Richard PRŮŠA. Patobiochemie metabolických drah. 2. vydání. Univerzita Karlova, 2004. 208 s.