Polyendokrinní metabolický ovariální syndrom
| Polyendokrinní metabolický ovariální syndrom | |
| Polyendocrine metabolic ovarian syndrome | |
 Schéma | |
| Klasifikace a odkazy | |
|---|---|
| MKN | E28.2 |
Polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (Stein-Leventhalův syndrom, dříve Syndrom polycystických ovárií, PCOS) je onemocnění způsobené poruchou hormonálních regulací, charakterizované hyperandrogenismem, abnormalitami menstruačního cyklu, polycystickými vaječníky, chronickou anovulací a sníženou plodností.[1]
Onemocnění se manifestuje ve třetí dekádě, ale jeho počátky lze vysledovat již do nástupu puberty. Incidence onemoncění se odhaduje až na 5 – 10% žen v produktivním věku.[2]
V květnu 2026 byl na základě širokého mezinárodního konsenzu odborných společností a pacientských organizací publikovaného v časopise The Lancet[3] oficiálně navržen nový název pro toto onemocnění: polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (pod zkratkou PMOS).
Tato změna terminologie odráží posun v chápání etiopatogeneze syndromu. Cílem je odstranit zavádějící termín „polycystický“, který u mnoha pacientek neodpovídá klinickému obrazu (morfologie vaječníků), a naopak zdůraznit systémovou metabolickou povahu a komplexní endokrinní dysfunkci, které jsou pro diagnózu klíčové. V odborné literatuře se proto začíná upřednostňovat označení PMOS před historickým názvem PCOS (Syndrom polycystických ovarií).Etiologie
Příčina onemocnění není jednoznačná, roli bezpochyby hrají hereditární vlivy. Nejedná se, ale o syndrom definovaný mutací v jednom konkrétním genu, příčina je polygenní.[2]
Klinický obraz
Příznaky jsou velmi různorodé a souvisejí s poruchou regulace hypothalampo-hypofyziární osy. Typická je nedostatečná sekrece gonadotropinů spojena s anovulačními cykly,
oligomenorheou, až amenorheou, hyperandrogenismem (manifestovaný hirsutismem, alopecií, akné) a zvýšenou přeměnou androgenů na estrogeny.
Velká část pacientek je obézních s poruchami metabolismu glukózy, dyslipidémií a zvýšeným rizikem hypertenze.
Vlivem nadměrné estrogenní stimulace bez opozice gestagenů, dochází části pacientek k hyperplázii endometria těla dělohy a zvýšenému riziku vzniku endometroidního karcinomu.[2]
Morfologie
Nález zahrnuje 2-5x násobné zvětšení obou ovarií, s ztluštělou tunicou albugineu. Pod povrchem se nachází mnohočetné kortikální cysty s průměrem do 1 cm.[2]
Diagnostika
Pro diagnostiku je zásadní přítomnost klinických příznaků (viz. výše) a ultrazvukový nález morfologických změn ovaria.[2]
Diagnóza PMOS u dospělých žen vyžaduje přítomnost alespoň 2 ze 3 následujících kritérií:
- oligo- nebo anovulace (nepravidelná nebo chybějící ovulace),
- hyperandrogenismus – klinický (např. hirsutismus, akné) nebo biochemický,
- polycystická ovaria na ultrazvuku nebo zvýšená hladina AMH.
Terapie
Léčba je zaměřená na zmírnění příznaků a léčbu přidružených onemocnění.
Léčbu podpoří změna životního stylu spojena s redukcí hmotnosti, zmírněním inzulinové rezistence a zlepšením regulace menstruačního cyklu.
Pro léčbu se využívají antidiabetikum metforminem
, který zlepšuje účinek inzulinu a může mít pozitivní vliv i na problémy s pletí a menstruační cyklus.
Pro podporu zrání folikulů se využívají antiestrogeny jako je například klomifen citrát, pokud léčba klomifenem nedosahuje dostatečného účinku může se přejít k léčbě gonadotropiny.[4]
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Použitá literatura
Reference
- ↑ KUMAR, Vinay, Abul ABBAS a Jon ASTER, et al. Robbins, Cotran & Kumar Pathologic Basis of Disease. 11. vydání. Elsevier, 2025. 1280 s. s. 923. ISBN 9780443264528.
- ↑ a b c d e ZÁMEČNÍK, Josef. Patologie. 1.. vydání. LD Prager Publishing, 2019. s. 627. ISBN 9788027064571.
- ↑ TEEDE, Helena J., et al. Rebranding polycystic ovary syndrome to polyendocrine metabolic ovarian syndrome: a global consensus. The Lancet [online]. 2026, roč. 407, no. 10542, s. 123–135, dostupné také z <https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(26)00717-8/fulltext>. ISSN 0140-6736. DOI: 10.1016/S0140-6736(26)00717-8.
- ↑ Syndrom polycystických ovarií NZIP.CZ
