tRNA


Struktura tRNA

Všechny transferové RNA (tRNA) mají velmi mnoho společných strukturních rysů. Jsou tvořeny jedním nukleotidovým řetězcem o délce kolem 80 nukleotidů. 5’–konec bývá fosforylován, na 3’-konci je posttranskripčně připojena sekvence -CCA. V tRNA bývá několik neobvyklých nukleotidů. Obsahují zřídka se vyskytující (minoritní) bazi, jako je dihydrouracil, metylované baze, hypoxantin (v inosinu) a také nukleotidy s atypickou vazbou (pseudouridin). Vznikají posttranskripčními úpravami tRNA. Jejich význam spočívá v tvorbě poznávacích míst pro proteiny, pomáhají vytvořit správnou konformaci molekuly a zvyšují možnosti interakcí s kodony mRNA.

Na základě možných párování bazí lze odvodit konformaci „jetelového lístku“ tRNA se 4–5 rameny, tj. s akceptorovým ramenem se sekvencí -CCA, na jehož 2’ nebo 3’-koncovou -OH se estericky váže aminokyselina, dihydrouracilovým ramenem (DHU klička), pseudouridylovým ramenem (TφC klička) a antikodonovým ramenem s tripletem (antikodonem) párujícím se s příslušným kodonem na mRNA. V tomto úseku bývá obvykle sekvence PyPy-XYZ-modif.Pu (XYZ je antikodon). Některé tRNA mají ještě další, variabilní nebo vedlejší rameno.

Dihydrouracil (DHU)
5'-methylcytosin
Inosin
Pseudouridin
Ribosylthymin


Prostorově tRNA zaujímá tvar písmene L; každý ze dvou segmentů této konformace je vlastně jedna otáčka dvojité šroubovice (10 pb), jeden je tvořen antikodonovým a DHU- ramenem, druhý TφC- a akceptorovým ramenem.

Syntéza aminoacyl-tRNA

Tvorba peptidové vazby je endergonní reakce. Aminokyselina je nejdříve aktivována tím, že se naváže na 3’-konec (na 2’-OH nebo 3’-OH posledního adenosinu) příslušné tRNA. Vzniklý ester, tj. aminoacyl-tRNA (aa-tRNA) pak obsahuje dostatek energie k navázání aminokyseliny na rostoucí peptidový řetězec. Kromě této aktivační funkce má aa–tRNA ještě význam adaptorový. Antikodon specifické tRNA se párováním bazí váže na odpovídající kodon mRNA, takže určuje správné zařazení přenášené aminokyseliny do sledu aminokyselin peptidového řetězce. Z toho vyplývá, že enzym, který katalyzuje syntézu aa-tRNA, zvaný aminoacyl-tRNA-syntetáza, musí být přísně substrátově specifický, neboť při chybné kombinaci aminokyseliny a tRNA se do peptidu zařadí chybná aminokyselina. Enzym má vazebné místo pro aminokyselinu, pro odpovídající tRNA a pro ATP. Je zajímavé, že s danou aminokyselinou může jedna syntetáza spojit tRNA s různými antikodony, odpovídajícími antikodonům pro danou aminokyselinu v rámci degenerace genetického kódu (isoakceptorové tRNA). Je to umožněno tím, že enzym rozezná správnou tRNA nikoli podle sekvence nukleotidů, nýbrž podle konformace těch částí tRNA, na které se váže, tj. povrch antikodonového, DHU a akceptorového ramena.

Reakce aa-tRNA-syntetázy probíhá ve dvou krocích. Nejdříve vznikne smíšený anhydrid aminokyseliny a AMP (aminoacyladenylát). Ve druhé fázi reakce je takto aktivovaná aminokyselina přenesena z AMP na 3’-OH nebo u některých na 2’-OH koncového adenosinu tRNA. Obě tyto reakce jsou vratné. Směr k syntéze termodynamicky zajistí hydrolýza pyrofosfátu enzymem pyrosfosfatázou.

1) Adenylace aminokyseliny na aminoacyl-AMP:

  AK + ATP → Aminoacyl-AMP + PPi

2) Zbytek AK je převeden na tRNA:

  Aminoacyl-AMP + tRNA → Aminoacyl-tRNA + AMP

Dohromady tedy:

  AK + ATP + tRNA → Aminoacyl-tRNA + AMP + PPi


Pokud aa-tRNA-syntetáza naváže na AMP nesprávnou aminokyselinu, je schopna svou chybu opravit. Kromě syntetázové aktivity má totiž ještě aktivitu hydrolázovou, kterou aa-adenylát štěpí a aminokyselinu uvolní, místo aby ji přenesla na neodpovídající tRNA.


Odkazy

Související články

Další kapitoly z knihy ŠTÍPEK, S.: Stručná biochemie uchování a exprese genetické informace:
Struktura nukleových kyselin: Základní složky nukleových kyselin • Primární struktura nukleových kyselin • Řetězec nukleové kyseliny lze štěpit neenzymovou nebo enzymovou hydrolýzou • Metody sekvencování • Sekundární a vyšší struktura nukleových kyselin: Sekundární struktura DNA • Denaturace a reasociace řetězců nukleových kyselin, molekulární hybridizace • Sekundární struktura RNA • Topologie DNA; • Interakce DNA s proteiny, struktura chromosomu • Bakteriální chromosom • Eukaryotické chromosomy • DNA mitochondrií
Biosyntéza nukleových kyselin: Replikace DNA • Transkripce
Biosyntéza polypeptidového řetězce – translace: Transferové RNA (tRNA) • Aktivace aminokyselin, syntéza aminoacyl-tRNA • Funkce ribozómů v translaci • Translace u prokaryotů • Struktura ribozómů • Iniciace translace • Elongace peptidů • Terminace translace • Inhibitory bakteriální translace • Translace u eukaryotů • Struktura ribozómů • Iniciace eukaryotické translace • Elongace eukaryotické translace • Terminace eukaryotické translace • Inhibitory eukaryotické translace
Genetický kód
Biosyntéza nukleových kyselin a proteosyntéza v mitochondriích: Replikace mitochondriální DNA • Mitochondriální transkripce • Mitochondriální translace
Řízení genové exprese a proteosyntézy: Řízení genové exprese a proteosyntézy u prokaryot • Regulace na úrovni transkripce • Regulace sigma-faktory • Jacobův-Monodův operonový model • Regulační význam cAMP u bakterií • Variace operonového řízení genů • Tryptofanový a arabinosový operon • Řízení terminace transkripce • Regulace bakteriální proteosyntézy na úrovni translace • Řízení genové exprese a proteosyntézy u eukaryot • Regulace na úrovni uspořádání genů • Regulace na úrovni transkripce • Regulace posttranskripčních úprav pre-mRNA • Regulace na úrovni translace • Řízení rychlosti degradace mRNA • Regulace funkce proteinu kotranslačními a posttranslačními úpravami
Posttranslační úpravy a targeting proteinů: Signální sekvence polypeptidu, volné a vázané ribozómy • Posttranslační glykosylace proteinů • Targeting nezávislý na glykosylaci proteinů • Targeting mitochondriálních proteinů • Targeting jaderných proteinů • Rozhodovací mechanismus k destrukci nefunkčních proteinů • Receptorem zprostředkovaná endocytóza
Biochemie virů: Reprodukce DNA virů • Reprodukce RNA virů • Interferony
Biochemie genového inženýrství: Štěpení DNA na definovaném místě řetězce • Účinné dělení fragmentů DNA elektroforézou • Identifikace restrikčních fragmentů • Syntéza umělé DNA • Pomnožení a exprese izolovaného nebo umělého genu v hostitelské buňce

Zdroje

  • ŠTÍPEK, Stanislav. Stručná biochemie : Uchování a exprese genetické informace. 1. vydání. Medprint, 1998. 92 s. s. 43–45. ISBN 80-902036-2-0.