Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/169. Otázka
 | 169. Otázka | |||
| N. oculomotorius, n. trochlearis, n. abducens | ||||
| Otázky z anatomie (1. LF UK, VL) | ||||
| Předchozí • Další | ||||
Nervus oculomotorius
| nervus oculomotorius | |
| okohybný nerv | |
 Průběh nervů v orbitě | |
| TA | A14.2.01.007 |
|---|---|
| Funkce |
somatomotorická – inervace okohybných svalů – kromě m. obliquus superior, m. rectus lateralis visceromotorická – ganglion ciliare, m. ciliaris, m. sphincter pupillae |
| Odstup z | jádra, které je na mediální straně mozkového kmene v úrovni colliculi superiores |
| Větve | ramus superior, ramus inferior, větev ke ganglion ciliare |
| Obraz obrny | ptóza; strabismus divergens –> diplopie; iridoplegie; poruchy akomodace do blízka |
Nervus oculomotorius (N. III.), okohybný nerv. Stejně jako většina ostatních hlavových nervů (nervi craniales) vystupuje z mozkového kmene.
Anatomie
Obsahuje 2 druhy eferentních vláken :
somatomotorické
- inervují okohybné svaly společně s N. IV. (m. obliquus bulbi superior) a N. VI. (m. rectus lateralis)
- jdou z motorického jádra ncl. nervi oculomotorii v tegmentum
visceromotorické parasympatické
- parasympatická inervující ganglion ciliare a skrze něj m. ciliaris (akomodace) a m. sphincter pupillae (mióza)
- pocházejí z ncl. accessorius nervi oculomotorii v tegmentu mesencephala
Průběh
Extracerebrální průběh nervu:
- výstup z mozku mediálně od crura cerebri po boku fossa interpeduncularis
- vnnoří se do subarachnoideální cisterny – vytvoří se obal okolo nervu a probíhá tu a. superior cerebelli a a. cerebri posterior
- subarachnoideální prostor opouští mezi úponem tentorium cerebelli a jeho volným okrajem
Extradurální průběh :
- nejprve pod vnitřní list dura mater encephali laterálně od processus clinoideus posterior a jde k stropu sinus cavernosus
- před vstupem do očnice se k němu připojí i sympatická vlákna ze sulcus caroticus internus a přiloží se k n. ophthalmicus
- do očnice vstupuje při fissura orbitalis superior, ale ještě předtím se rozdělí na 2 větve: ramus superior et inferior
Extrakraniální průběh:
- ramus sup.: jde po laterálním okraji nervus opticus a směřuje dopředu, kde se dělí na menší větvičky inervující m. rectus superior bulbi a levator palpebrae superioris
- ramus inf.: rozděluje se na 3 větve, jdou pod n. opticus a inervují m. rectus medialis, m. rectus inferior, m. obliquus inferior;
Vystupuje z mozkového kmene na mediální straně pedunkulu v sulcus nervi oculomotorii ve fossa interpeduncularis. Dále probíhá v subarachnoideálním prostoru, laterálně od ramus communicans posterior (Willisův okruh). Proráží dura mater, laterálně od processus clinoideus posterior vstupuje do sinus cavernosus a pokračuje v jeho laterální stěně do fissura orbitalis superior. Do orbity vstupuje skrze anulus tendineus communis (Zinni) a tam se dělí na ramus superior (slabší) a ramus inferior (silnější). Tyto větve dále vedou k okohybným svalům.
V blízkosti ramus inferior leží v očnici nervus opticus a asi 1 cm za očním bulbem parasympatické ganglion ciliare, do kterého N. III. přivádí parasympatická pregangliová vlákna.
Ganglion ciliare :
- 1–2 mm
- v orbitě před fissura orbitalis superior
- v tukovém vazivě mezi n. opticus a m. rectus lateralis bulbi
- dostává i sympatická vlákna, které ním jen přecházejí
Hlavní větve
- motorické
- ramus superior – inervuje m. levator palpebrae superioris a m. rectus superior;
- motorické a parasympatické
- ramus inferior – m. rectus medialis, m. rectus inferior, m. obliquus inferior;
- ramus ad ganglion ciliare (radix parasympathica ganglii ciliaris) pokračuje z ganglion ciliare jako postgangliová vlákna nn. ciliares breves pro m. sphincter pupillaeam. ciliaris
Neurologie
Inervace zornice
Parasympatická vlákna n. III. inervují m. sphincter pupillae, který způsobuje miózu. Mydriázu (dilataci) umožňuje sympatikus.
Sympatické dráhy pro inervaci zornice vycházejí z hypotalamu, procházejí mozkovým kmenem a končí v ciliospinálním sympatickém centru v míšních segmentech C8–Th1. Zde vycházejí pregangliová vlákna do krčních ganglií – ggl. stellatum a ggl. cervicale superius. Postgangliová vlákna doprovázejí a. carotis interna do sinus cavernosus a připojují se k n. ophtalmicus a inervují m. dilatator pupillae a m. tarsalis.
Zornicová fotoreakce
Tr. opticus vysílá nervová vlákna kontralaterálně i ipsilaterálně do obou Edinger-Westphalových jader, každé inervuje svůj ipsilaterální m. sphincter pupillae, takže při osvícení jednoho oka dojde k mióze oka osvíceného (přímá fotoreakce) i neosvíceného (nepřímá fotoreakce).
- Při postižení N. II. dojde k vyhasnutí přímé fotoreakce postiženého oka i nepřímé fotoreakce oka zdravého.
- Při postižení N. III. je vyhaslá přímá reakce na postiženém oku, na zdravém je nepřímá fotoreakce zachována.
Postižení nervus oculomotorius
Důsledkem léze N. III. vzniká soubor příznaků:
- ptóza – pokles horního víčka,
- strabismus divergens – rozbíhavé šilhání (převaha nepostižených svalů m. obliquus superior a m. rectus lateralis) a v důsledku toho diplopie (dvojité vidění),
- iridoplegie (oftalmoplegie) – mydriatická zornice nereagující na osvit,
- poruchy akomodace do blízka.
Postižení sympatických vláken – Hornerův syndrom
- Hornerův syndrom = ptóza (mírná), mióza, enoftalmus (spíše zdánlivý);
- centrální léze – přerušení sympatiku mezi hypotalamem a míšním centrem;
- periferní léze – přerušení krčního sympatiku;
Nervus trochlearis
| nervus trochlearis | |
| kladkový nerv | |
 Čtvrtý hlavový nerv | |
| TA | A14.2.01.011 |
|---|---|
| Funkce | pohyb bulbem směrem dolů |
| Odstup z | tectum mezencephali, dorzální strana kmene |
| Pokračuje z | nucleus nervi trochlearis |
| Pokračuje jako | mimo anulus tendineus communis do očnice |
| Obraz obrny | diplopie, konvergentní strabismus, elevace postiženého oka |
Nervus trochlearis (IV. hlavový nerv, kladkový nerv) je nejtenčí z hlavových nervů. Jako jediný vystupuje z hlavového kmene dorsálně. Jedná se o čistě somatomotorický nerv. Inervuje pouze m. obliquus bulbi superior (okohybný sval).
Anatomie
Jádra
Motorické jádro – nucleus nervi trochlearis je uloženo v tegmentu mesencephalon, kaudálně od jádra nervus oculomotorius ventrálně od aquaeductus mesencephali Sylvii.
Axony po výstupu z jádra se obtáčejí okolo aquaeductus mesencephali a dorzálně se kríží – decussatio nervorum trochlearium
Průběh
Extracerebrální průběh:
- v subarachnoideálním prostoru se začátek nervu nachází nad tectem, potom se vnoří do cisterna ambiens
- obtočí se okolo crura cerebri a dostane se do prostoru mezi a. superior cerebelli a a. cerebri posterior
- fossa cranii posterior opouští při okraji tentoria a jde na bázi lebky
- při hrotu pyramidy vystoupí spod dura mater a jde k přední stěně sinus cavernosus
- probíhá v laterální stěně sinu pod n. oculomotorius a nad n. ophthalmicus
Extrakraniální průběh:
- vstupuje do očnice mimo anulus tendineus communis
- odtud pokračuje k m. obliquus bulbi superior a inervuje ho
SOUHRN:
Vychází z tectum mesencephali (dorzální strana mozkového kmene), vystupuje pod colliculi inferiores. Axony vystupující z jádra míří dorzálně a v mozkovém kmeni se kříží (decussatio nervorum trochlearium). Obtáčí bok mesencephala (přes pedunculi cerebellares superiores) na bázi lební a vede paralelně s n. oculomotorius. Při hrotu pyramidy proráží tvrdou plenu mozkovou a vstupuje dorsálně od III. hlavového nervu do laterální stěny sinus cavernosus. Pokračuje skrze fissura orbitalis superior (mimo anulus tendineus communis) do očnice. V očnici běží nad m. levator palpebrae superioris k okraji bříška m. obliquus superior, který motoricky inervuje.
Neurologie
Funkce
M. obliquus bulbi superior stáčí bulbus kaudálně a laterálně.
Poruchy nervu
- Centrální obrna – kontralaterální postižení funkce m. obliquus superior (křížení nervu);
- periferní obrna – postižení m. obliquus superior, porucha se objeví na straně léze (ipsilaterálně);
- elevace postiženého oka – při přímém pohledu, nejvíce při addukci (zvláště je-li hlava ukloněna na stranu postiženého oka), mizí při úklonu na opačnou stranu – Bieschowskiho test;
- diplopie – při pohledu dolů (dvojité vidění);
- konvergentní strabismus – šilhání dovnitř
Nervus abducens
| Nervus abducens | |
| odtahovací nerv | |
 nervus VI. | |
| TA | A14.2.01.098 |
|---|---|
| Funkce | motoricky inervuje m. rectus bulbi lateralis |
| Odstup z | jádra, které je uloženo pod colliculus facialis |
| Pokračuje z | výstup z mozkového kmene na rozhraní prodloužené míchy a mostu |
| Obraz obrny | konvergentní strabismus |
Nervus abducens (VI. hlavový nerv, odtahovací nerv) je motorický nerv, který slouží k inervaci m. rectus bulbi lateralis.
Anatomie
Jádro
Nucleus nervi abducentis je somatomotorické jádro ve fossa rhomboidea, pod spodinou IV. mozkové komory a colliculus facialis, v dolní části pons Varoli.
Průběh
Nerv vystupuje ventrálně z mozkového kmene mezi pons a medulla oblongata v suclus bulbopontinus a směřuje dopředu k sinus cavernosus. Před vstupem do sinus cavernosus proráží dura mater a dále prochází skrze Dorellovův kanál (canalis nervis abducentis, obsahuje sinus petrosus inferior). V rámci kavernózního splavu je nerv situovaný laterálně od a. carotis interna a mediálně od n. oculomotorius, n.trochlearis a n. ophthalmicus.
Dále vstupuje do orbity skrz fissura orbitalis superior a přechází skrz anulus tendineus communis.
Při vstupu do očnice probíhá mezi dvěma větvemi n. oculomotorius a laterokaudálně od od n. nasociliaris.
Přikládá se k vnitřní ploše m. rectus lateralis, kde vysílá větvičky a motoricky ho inervuje.
Funkce
Stáčí bulbus oculi laterálně, tj. abdukce oka.
Neurologie
Léze
- Konvergentní strabismus – omezen pohyb bulbem laterálně (převaha ostatních okohybných svalů).
- Diplopie – (dvojité vidění) při pohledu na postiženou stranu.
Neurologické vyšetření
Zjišťujeme postavení bulbů a pohyb všemi směry při pohledu na prst ze vzdálenosti 1 m. Všímáme si nedotahování bulbu, diplopie nebo strabismu.
