Ranné infekce

Z WikiSkript

Ranné infekce jsou nozokomiální nákazy. Exogenním zdrojem je nejčastěji zdravotnický personál či jiný pacient. Pokud je zdrojem pacient sám, pak se jedná o endogenní nákazy. Přenos se děje prostřednictvím kapének, prachu, kontaminovaných předmětů, vyšetřovacích nástrojů a pomůcek, které se nepoužívají jednorázově, exkrementů nebo doteku rukou. Pro vznik infekce jsou zásadní tři faktory:

  • zdroj nákazy,
  • přenos původce nákazy (mikroba),
  • vnímavý jedinec.

I přes veškerou snahu operovat asepticky je většina chirurgických ran kontaminována.

Dělení ran dle kontaminace[upravit | editovat zdroj]

  1. Rány čisté předpokládají zanedbatelnou kontaminaci, výskyt infekcí bývá pod 1 %. Jedná se například o operace kýly, strumy, prsu, varixů atd.
  2. Rány čisté – kontaminované mívají malé znečištění, hlavně endogenní. Výskyt infekcí je asi 2 %. Patří sem cholecystektomie, apendektomie nezaníceného červu, resekce žaludku.
  3. Rány kontaminované mají riziko infekce 5–30 %. Lze ji omezit ATB profylaxí, případně speciální operační technikou. Řadíme sem operace nepřipraveného střeva, resekce žaludku při krvácení či tumoru, apendektomie při gangréně červu.
  4. Rány infikované – znečištěné jsou při operaci okamžitě znečištěny infekcí. Takové rány očekáváme u operací peritonitid, empyému hrudníku, abscesů atd.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Každá pooperační změna teploty vyžaduje kontrolu rány. Mezi typické příznaky pooperační infekce řadíme

Infekce může probíhat latentně a být překryta ATB. Provádíme odběr na kultivaci, kontrolu rány za sterilních kautel, u hlubších infekcí lze využít USG nebo CT.

Prevence[upravit | editovat zdroj]

Mezi základní pilíře prevence patří:

  • fyziologické operování,
  • maximální omezení kontaminace během operace (izolace rouškami, fóliemi atd.),
  • ATB profylaxe,
  • u výrazně kontaminovaných ran – šijeme jen nejhlubší vrstvy, povrch necháme otevřený a kryjeme.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Základem terapie je otevření rány, posléze výplach a obklady, případně excize nekróz. Nejtěžší infekce na břiše můžeme léčit laparostomií s trvalou aplikací síťky.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

povrchová zranění:

cizí těleso v ráně

těžká poranění (dopravní úrazy, válečná poranění):

  • klostridia anaerobních traumat (C. perfringens, histolyticum,..)
  • Clostridium tetani

operační rány:

poranění utrpěná v tropech:

sladká:

mořská:

  • Vibrio parahemolyticus
  • Vibrio vulnificus
  • Mycobacterium marinum

popáleniny:

pokousání:

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní matriály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz>.


Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLENER, P, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-430-X.