Mediátory zánětu, alarminy

Z WikiSkript

Mediátory zánětu jsou látky, které regulují průběh zánětlivé reakce.

Řadíme mezi ně:

Alarminy[upravit | editovat zdroj]

Látky, které se při zánětlivé reakci uvolňují jako první (signál 0). Jejich funkcí je především modulace imunitní odpovědi. Po nich nastupují cytokiny a následně reaktanty akutní fáze.

Významné pro časnější laboratorní diagnostiku počínajícího zánětu, než u reaktantů akutní fáze.

DAMPs (damage associated molecular patterns)[upravit | editovat zdroj]

Molekuly, které se uvolňují z poškozených buněk například při nekróze nebo při jiném zániku buňky (kromě apoptózy – fagocytóza apoptických tělísek). Účastní se zánětlivé reakce i v případě, kdy mikrob již není přítomen.

Mezi ně řadíme např. ATP, DNA, RNA (extracelulárně se obvykle nevyskytují), S100 proteiny, HMGB1 (intracelulární protein, který je schopný remodelovat chromatin, bývá produkován nekrotickými buňkami, makrofágy, NK buňkami a dendritickými buňkami), adenosin, kyselina močová.

PAMPs (pathogen associated molecular patterns)[upravit | editovat zdroj]

Látky, které jsou specifické pro mikroby – dsRNA a bakteriální DNA, lipopolysacharid, kyselina lipoteichoová, peptidoglykan.

Receptory pro alarminy – PRRs (pattern recognition receptors)[upravit | editovat zdroj]

Velice důležité receptory pro správnou funkci imunitního systému. Regulují imunitní odpověď, buněčnou smrt nebo diferenciaci buněk. Jsou to proteiny exprimované na povrchu buněk imunitního systému (neutrofily, monocyty, makrofágy, dendritické buňky, epiteliální buňky). Rozpoznávají molekuly DAMPs a PAMPs.

Toll-like receptors (TLR)[upravit | editovat zdroj]

RAGE receptor

Extracelulární receptor, který je schopný rozeznat cizí (potenciálně nebezpečné) struktury. Vyskytují se především na povrchu buněk imunitního systému a povrchových epitelech. Patří do první linie obrany proti patogenům. Jeho stimulací dojde k produkci cytokinů a chemokinů (aktivace specifické imunitní odpovědi).

RAGE (receptor for advanced glycation end products)[upravit | editovat zdroj]

Receptor pro konečné produkty pokročilé glykace. Je to multiligandový extracelulární receptor, který je schopný vázat více alarminů. Podílí se v řadě patologických stavů – zánět, Alzheimerova choroba, diabetické komplikace, komplikace renálního selhání a poškození cévní stěny.

Fyziologicky se účastní vývoje svalů a kostí v embryogenezi.

Nod-like receptors (NLRs)[upravit | editovat zdroj]

Intracelulární cytoplazmatické proteiny. Po aktivaci fagocytovanými bakteriálními peptidoglykany a buněčným stresem zahajují imunitní odpověď.

Cytokiny[upravit | editovat zdroj]

Tvorba cytokinů po napadení patogenem

Slouží k regulaci imunitní odpovědi. Jsou produkovány především aktivovanými makrofágy a T-helpery po stimulaci imunokomplexy nebo mikrobiálními produkty. Dále jsou významné pro komunikaci buněk imunitního systému.

Mezi hlavní funkce cytokinů patří:

  • stimulace horečky,
  • vliv na syntézu reaktantů akutní fáze (v játrech),
  • aktivace komplementu, opsonizace,
  • stimulace myelopoézy a uvolnění leukocytů z kostní dřeně,
  • zvýšení syntézy heat shock proteinů (chaperony) – ovlivnění konfigurace nově syntetizovaných proteinů.

Mezi cytokiny v zánětlivé reakci řadíme především IL-1, IL-6, TNF-α a další.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Cytokiny.

Odkazy

Související články

Zdroj