Respirační syncytiální virus

Z WikiSkript

(přesměrováno z Pneumovirus)

RSV
Paramyxoviridae
RSV v elektronovém mikroskopu
RSV v elektronovém mikroskopu
Typ NK RNA
Zdroj člověk
Přenos kapénkový
Výskyt kosmopolitní
Inkubační doba 2—8 dnů [1]
Onemocnění respirační infekce u dětí (bronchitidy, bronchiolitidypneumonie, komplikované zánětem středního ucha)
Diagnostika průkaz specifických protilátek (ELISA), detekce virových antigenů, PCR
Terapie symptomatická, při těžkém průběhu ribavirin
Očkování pasivní imunizace, lidské monoklonální protilátky proti glykoproteinu F (neutralizace viru) [1]
MeSH ID D018113

Lidský respirační syncytiální virus (RSV, angl. Human respiratory syncytial virus) je antigenně stabilní virus, který způsobuje u lidí závažná respirační onemocnění. Patří mezi RNA obalené viry do čeledi Paramyxoviridae, podčeleď Pneumovirinae, rod Pneumovirus. Infekce se vyskytuje celosvětově a postihuje zejména kojence a malé děti. Při replikaci viru vznikají mnohojaderná syncytia.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Je častým původcem těžkých respiračních infekcí v pediatrii, zvláště u předškolních dětí. Způsobuje bronchitidy, bronchiolitidy a pneumonie. Infekce se šíří kapénkami. Primárně se množí v buňkách sliznice dýchacích cest. Odtud se, zvláště při primoinfekci, šíří dále do paranazálních dutin, Eustachovy trubice, středního ucha a dolních cest dýchacích. Sliznice reaguje na replikaci viru edémem, hypersekrecí a nekrózou epitelu, který se může odlučovat do lumen. Tyto faktory mohou vést k obstrukci bronchů a bronchiolů a atelektáze plic. Imunologickou ochranu před infekcí zajišťují specifické sekreční IgA, mateřské sérové protilátky nejsou protektivní. Při poklesu IgA dochází často k opětovné infekci, která u větších dětí a dospělých probíhá inaparentně nebo jako lehký zánět horních cest dýchacích.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Virová pneumonie u novorozence vyvolaná RSV

Inkubační doba je 2—8 dnů [1]. Poté se infekce RSV může projevit jako nazofaryngitida, bronchitida, bronchiolitida nebo pneumonie. Onemocnění bývá komplikováno zánětem středního ucha. U větších dětí a dospělých má onemocnění lehký průběh nebo je infekce zcela inaparentní. Vážný průběh musíme očekávat u starých lidí a pacientů s imunodeficitem.

Terapie a prevence[upravit | editovat zdroj]

Lehce probíhající respirační infekce se léčí symptomaticky, u stavů s těžkým průběhem se používá aplikace ribavirinu v aerosolu. Použití neživé vakcíny se neosvědčilo. Živá atenuovaná nebo rekombinantní vakcína zatím není k dispozici pro širší využití.

Imunoprofylaxe palivizumabem (specifická monoklonální protilátka proti RSV) se používá u nezralých novorozenců, novorozenců s nízkou porodní hmotností a s bronchopulmonální dysplázií.[2]

Video[upravit | editovat zdroj]

Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 111-112. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. KOPŘIVA, František a Vladimír MIHÁL. Respirační syncytiální virus – možnosti prevence a léčby. Klinická farmakologie a farmacie [online]. 2012, roč. 26, vol. 4, s. 179, dostupné také z <http://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2012/04/05.pdf>. ISSN 1803-5353. 

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. s. 431–432. ISBN 8023802976.