Parvoviry

From WikiSkripta

Parvovirus B19
Parvoviridae
Parvovirus v krvi
Parvovirus v krvi
Typ NK ssDNA
Zdroj člověk
Přenos kapénkami, orofekálně, transplacentárně
Výskyt kosmopolitní
Inkubační doba 10–18 dní
Onemocnění Pátá dětská nemoc
Diagnostika z klinického obrazu, nepřímý průkaz protilátek, přímý průkaz PCR
Terapie symptomatická
MeSH ID D016732
Medscape 961063

Nejdůležitějším představitelem této čeledi je Parvovirus B19. Parvovirus B19 je zároveň jediný virus této čeledi, který je primárně patogenní pro člověka. Patří do rodu Erythrovirus.

Parvovirus B19[edit | edit source]

  • Neobalený ssDNA virus;
  • genom je tvořen lineární jednovláknovou DNA;
  • běžný lidský patogen;
  • množí se v prekurzorech červených krvinek (především v pronormoblastech a normoblastech), působí cytotoxicky;
  • název je odvozený z latinského slova parvum (malý) a z čísla vzorku séra, v kterém byl poprvé objeven (vzorek 19 z panelu B); parvoviry B1–18 neexistují.[1][2]

Virion[edit | edit source]

Patří mezi nejmenší: 18–22 nm. Je značně rezistentní k vnějším podmínkám.

Onemocnění[edit | edit source]

Pátá nemoc (erythema infectiosum)

Pátá nemoc je dětské exantémové onemocnění způsobené parvovirem B19. Projevuje se horečkami, vyrážkou na obličeji a trupu. U dětí s hemoglobinopatiemi se může komplikovat vznikem aplastické anémie.

Patří mezi prokázané teratogeny (STORCH). Při primoinfekci matky v těhotenství dochází k vertikálnímu přenosu na plod. Parvovirus B19 napadá prekurzory červené krevní řady, což vede k rozvoji těžké anémiehydropsu plodu. V prvním trimestru může být i příčinou potratu.

Diagnostika[edit | edit source]

  • Převažuje sérologické vyšetření – ELISA;
  • PCR.

Epidemiologie[edit | edit source]

  • Masivní vylučování viru nazofaryngeálním sekretem a jeho jednoduché šíření vzhledem na značnou rezistenci.
  • Nejčastěji nemoc mají batolata, děti školního věku a dospělí.
  • Může být infekcí těhotných žen s následným potratem.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. Medscape https://emedicine.medscape.com/article/961063-overview
  2. ĽUBUŠKÝ, M, et al. Prenatální infekce plodu parvovirem B19. Československá gynekologie [online]. 2005, roč. 4, vol. 70, s. 306-311, dostupné také z <http://www.lubusky.com/cc_11_prenatalni-infekce-plodu-parvovirem-b19.html>. 

Použitá literatura[edit | edit source]

  • HORÁČEK, Jiří. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2000. sv. 1. ISBN 80-246-0006-4.