Parvoviry
From WikiSkripta
| Parvovirus B19 | |
| Parvoviridae | |
 Parvovirus v krvi | |
| Typ NK | ssDNA |
|---|---|
| Zdroj | člověk |
| Přenos | kapénkami, orofekálně, transplacentárně |
| Výskyt | kosmopolitní |
| Inkubační doba | 10–18 dní |
| Onemocnění | Pátá dětská nemoc |
| Diagnostika | z klinického obrazu, nepřímý průkaz protilátek, přímý průkaz PCR |
| Terapie | symptomatická |
| MeSH ID | D016732 |
| Medscape | 961063 |
Nejdůležitějším představitelem této čeledi je Parvovirus B19. Parvovirus B19 je zároveň jediný virus této čeledi, který je primárně patogenní pro člověka. Patří do rodu Erythrovirus.
Parvovirus B19[edit | edit source]
- Neobalený ssDNA virus;
- genom je tvořen lineární jednovláknovou DNA;
- běžný lidský patogen;
- množí se v prekurzorech červených krvinek (především v pronormoblastech a normoblastech), působí cytotoxicky;
- název je odvozený z latinského slova parvum (malý) a z čísla vzorku séra, v kterém byl poprvé objeven (vzorek 19 z panelu B); parvoviry B1–18 neexistují.[1][2]
Virion[edit | edit source]
Patří mezi nejmenší: 18–22 nm. Je značně rezistentní k vnějším podmínkám.
Onemocnění[edit | edit source]
Pátá nemoc (erythema infectiosum)
Pátá nemoc je dětské exantémové onemocnění způsobené parvovirem B19. Projevuje se horečkami, vyrážkou na obličeji a trupu. U dětí s hemoglobinopatiemi se může komplikovat vznikem aplastické anémie.
Patří mezi prokázané teratogeny (STORCH). Při primoinfekci matky v těhotenství dochází k vertikálnímu přenosu na plod. Parvovirus B19 napadá prekurzory červené krevní řady, což vede k rozvoji těžké anémie až hydropsu plodu. V prvním trimestru může být i příčinou potratu.
Diagnostika[edit | edit source]
Epidemiologie[edit | edit source]
- Masivní vylučování viru nazofaryngeálním sekretem a jeho jednoduché šíření vzhledem na značnou rezistenci.
- Nejčastěji nemoc mají batolata, děti školního věku a dospělí.
- Může být infekcí těhotných žen s následným potratem.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ Medscape https://emedicine.medscape.com/article/961063-overview
- ↑ ĽUBUŠKÝ, M, et al. Prenatální infekce plodu parvovirem B19. Československá gynekologie [online]. 2005, roč. 4, vol. 70, s. 306-311, dostupné také z <http://www.lubusky.com/cc_11_prenatalni-infekce-plodu-parvovirem-b19.html>.
Použitá literatura[edit | edit source]
- HORÁČEK, Jiří. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2000. sv. 1. ISBN 80-246-0006-4.
