Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Autosomálně dominantní dědičnost

Z WikiSkripta
Změněno.png
Příklad rodokmenu rodiny s autosomálně dominantně děděným znakem

Základní charakteristika[upravit | editovat zdroj]

  • týká se genů umístěných na nepohlavních chromosomech – autosomech
  • sledujeme přenos znaku podmíněného dominantní alelou
  • fenotypově se sledovaný znak projeví jak u heterozygotů (Aa) tak u dominantních homozygotů (AA)
  • v případě neúplné dominance mají heterozygoti (Aa) méně závažné fenotypové projevy než dominantní homozygoti (AA), u kterých se příslušná choroba projeví velmi těžkou formou
  • fenotypově zdraví jedinci (recesivní homozygoti) nepřenáší mutaci do dalších generací

Genealogická charakteristika[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Genealogie.
  • obě pohlaví jsou postižena stejně často
  • typicky je to vertikální typ dědičnosti – alespoň jeden rodič je postižen (nejčastěji heterozygot), nemoc se vyskytuje prakticky v každé generaci

Výpočet rizika[upravit | editovat zdroj]

  • při křížení dvou heterozygotů (Aa) je tříčtvrtinová pravděpodobnost (75 %) narození postiženého potomka (ve 25 % případů je postižený jedinec dominantní homozygot AA)
A a
A AA Aa
a Aa aa
  • při křížení recesivního homozygota (aa) s heterozygotem (Aa) je poloviční (50 %) pravděpodobnost narození postiženého potomka (Aa)
a a
A Aa Aa
a aa aa

Odchylky[upravit | editovat zdroj]

Příklady[upravit | editovat zdroj]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Procvičování[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ADAMČOVÁ, Hana, et al. Neurologie 2005. 1. vydání. Praha : Triton, 2005. 260 s. Trendy v medicíně; ISBN 80-7254-613-9.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • THOMPSON, James Scott, Margaret Wilson THOMPSON a Robert L NUSSBAUM, et al. Klinická genetika: Thompson & Thompson. 6. vydání. Praha : Triton, 2004. 426 s. ISBN 80-7254-475-6.