Cysticerkóza
| Cysticerkóza | |
| Cysticercosis | |
 Životní cyklus Taenie | |
| Původce | Tasemnice dlouhočlenná |
|---|---|
| Přenos | pozření tepelně neupraveného masa, špatná hygiena |
| Klinický obraz | bolesti hlavy, epileptické záchvaty, zvýšený nitrolební tlak, parézy končetin, psychiatrické poruchy |
| Léčba | praziquantel, kortikosteroidy |
| Klasifikace a odkazy | |
| MeSH ID | bmc83009642 |
| Medscape | 215589 |
Cysticerkóza je kosmopolitně rozšířené onemocnění, které je způsobeno larvami Tasemnice dlouhočlenné (Taenia solium). Toto onemocnění je charakteristické přítomností larev (cysticerků) v orgánech lidského těla jako je například mozek (neurocysticerkóza), játra, svaly a oči. Neurocysticerkóza je nejčastější parazitární onemocnění postihující centrální nervový systém. Člověk se zpravidla nakazí pozřením tepelně neupraveného masa, nebo důsledkem špatné hygieny. Nejvyšší výskyt této nemoci je v Jižní Americe, Africe a Indii.
Symptomy[upravit | editovat zdroj]
Symptomy tohoto onemocnění jsou velmi různorodé. Záleží na lokalizaci larev v těle, jejich počtu, stádiu vývoje a imunitní odpovědi jedince. Většinou dojde k opouzdření larev a vytvoření cyst. Cysticerkóza se může dělit podle místa výskytu larev: neurocysticerkóza, cysticerkóza očí, svalů a podkoží.
Neurocysticerkóza[upravit | editovat zdroj]
Larvy se nacházejí v mozku a míše. Má nejzávažnější průběh, který bez léčby může končit letálně. Podle lokalizace larev můžeme rozlišit jednotlivé formy: parenchymální, subarachnoidální, intraventrikulární (komorová). Symptomy jsou většinou nespecifické, jako například: bolesti hlavy, epileptické záchvaty, zvýšený nitrolební tlak, hydrocefalus, parézy končetin, psychiatrické poruchy.
Oční cysticerkóza[upravit | editovat zdroj]
Je poměrně vzácná (1–5 %). Paraziti se mohou nacházet v přední, nebo zadní komoře bulbu, subretinálně, nebo ve sklivci. Způsobuje různá poškození zraku.
Svalová cysticerkóza[upravit | editovat zdroj]
Probíhá většinou asymptomaticky. Může postihovat i srdeční svalovinu a je často spojena s neurocysticerkózou. Následkem tohoto onemocnění často dochází k tzv. pseudohypertrofii svaloviny
Podkožní cysticerkóza[upravit | editovat zdroj]
Charakteristická přítomností malých uzlíků v oblasti hrudníku a paží.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Používá se praziquantel v kombinaci s kortikosteroidy, které tlumí zánětlivou reakci, která se objeví po rozpadu parazita, případně chirurgicky.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
- VINAY, Kumar, A. K. ABBAS a Jon ASTER, et al. Robbins Basic Pathology. 9. vydání. Saunders : Elsevier Books, 2012. ISBN 1437717810.
- TOTKOVÁ, Anna, et al. Lekárska parazitológia: učebnica pre lekárske a nelekárske študijné programy. 1. vydání. Osveta, 2008. ISBN 8080632632.
