Monogenně dědičné choroby

Z WikiSkript

(přesměrováno z Monogenní choroby)

Monogenně dědičné choroby vznikají jako následek mutace v jediném genu a jejich ovlivnění vnějším prostředím je minimální. V současnosti je známo více než 10 000 monogenně podmíněních poruch.

Základní charakteristika[upravit | editovat zdroj]

Povaha choroby závisí na funkci, která modifikovanému genu náleží. V případě metabolických poruch může mutace způsobit nedostatečnou expresi genu a tím deficienci enzymu, který kóduje, což má za následek poruchu metabolické dráhy, které se daný enzym účastní. Porucha bývá i v syntéze strukturních proteinů, což má ve většině případů následky pro celé orgánové systémy. Samotná porucha nemusí být nutně způsobena nedostatečnou expresí, ale často je na základě mutace syntetizován produkt s pozměněnou funkcí, nebo je exprese daného genu zvýšena. Tyto poruchy mají v naprosté většině případů o mnoho závažnější důsledky pro postiženého.

Monogenní choroby dělíme podle typu dědičnosti na:

  • Autozomálně dominantní (AD)
  • Autozomálně recesivní (AR)
  • X-vázané

Diagnostika monogenních chorob může být přímá nebo nepřímá. Záleží, jestli známe kauzální mutaci nebo polymorfizmus, který je s genem ve vazbě.

Léčba některých monogenně podmíněních chorob je možná na úrovni fenotypové, kdy se jedná o léčbu symptomatologickou. Bohužel, s většinou si současná medicína poradit nedokáže. Nadějí pro postižené je do budoucna genová terapie, která je v současnosti nápomocná například při cystické fibróze, prozatím není trvalá. V principu jde o pokus nahradit nefunkční gen, nebo inhibovat jeho nadměrnou expresi.

Příklady monogenně dědičních chorob[upravit | editovat zdroj]

Galaktosemie[upravit | editovat zdroj]

U tohoto onemocnění je organismus neschopný metabolizovat galaktózu (chybění enzymu galaktosa-1-fosfáturidyltransferasy) což vede k její hromadění v tkáních. Poškozena můžou být játra, zrak, ledviny a nervová soustava. Dědičnost je autozomálně recesivní.

Tay-Sachsova choroba[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Tay-Sachsova choroba.

Tay-Sachsův syndrom je fatální genetická porucha metabolismu, při které dochází k hromadění gangliosidů v nervové tkání. Příčinou nemoci je nedostatečná exprese genu pro enzym Hexoaminidázu A, který má za úkol gangliosidy štěpit. Dědičnost je autozomálně recesivní.

Marfanův syndrom[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Marfanův syndrom.

Jde o autozomálně dominantní onemocnění pojivové tkáně, které postihuje kostru, srdce, oči, cévy a plíce. Příčinou je porucha tvorby fibrilínu. Mezi klinické příznaky patří nadměrní vzrůst, exkavace hrudníku, dilatace aorty, dlouhé a tenké prsty.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]