Nervus trigeminus

From WikiSkripta

(Redirected from N. V)

nervus trigeminus
trojklaný nerv
TA A14.2.01.012
Funkce

senzitivní inervace obličeje, dutiny úsní, dutiny nosní, orbity, většiny dura mater, časti ušního boltce

motorická inervace žvýkacích svalů, m. mylohyoideus, předního bříška m. digagastricus
Odstup z pons Varoli
Větve

n. ophtalmicus:
n. lacrimalis, n. frontalis, n. nasociliaris

n. maxillaris:
n. zygomaticus, n. infraorbitalis, rr. alveolares superiores posteriores, rr alveolares superiores anteriores (et ramus medius), rr. nasales posteriores, n. palatinus major (et nervi palatini minores), n. pharyngeus, nn. pterygopalatini

n. mandibularis:
r. meningeus, n. buccalis, n. auriculotemporalis, n. alveolaris inferior, n. lingualis, (rr. musculares)
Senzitivní inervační oblast trigeminu

Nervus trigeminus neboli trojklaný nerv je pátým hlavovým nervem. Ze všech hlavových nervů je nejsilnější. Má jak senzitivní, tak i motorickou složku. Někde vede i parasympatická vlákna, která se k němu ovšem pouze přikládají. Tato vlákna přicházejí z VII (n. facialis) a IX (n. glossopharyngeus).

Nervus trigeminus je také aferentní součástí důležitých reflexů (např. masseterový, rohovkový).

Inervace[edit | edit source]

Senzitivně inervuje celý obličej, dutinu ústní: tvrdé a měkké patro až po isthmus faucium, přední dvě třetiny jazyka, všechny zuby a nosní dutinu, celý obsah orbity, většinu dura mater, část ušního boltce.

Motoricky inervuje žvýkací svaly (m. masseter, m. temporalis, m. pterygoideus medialis, m. pterygoideus lateralis), m. mylohyoideus, přední bříško m. digastricus.

Jádra[edit | edit source]

  • nucleus motorius nervi trigemini – jediné motorické jádro (také jako ncl. masticatorius), vlákna vedou pouze ve V3, mediálně od senzitivního jadra n. trigeminus
  • nucleus pontinus (principalis) – končí zde somatosensitivní vlákna z ggl. trigeminale,
  • nucleus mesencephalicus – propriocepce ze svalů, dásní, zubů a okohybných svalů,
  • nucleus spinalis – končí zde somatosensitivní vlákna z ggl. trigeminale + z ganglií n. VII., IX., X..

Průběh kmene[edit | edit source]

Výstup nervu je z ventrálního okraje pontu, poté nerv pokračuje na prohlubeň hrotu pyramidy – impressio trigemini. Mezi dvěma listy dura mater je uložené ganglion trigeminale (semilunare, Gasseri). Zde vysílají pseudounipolární buňky dendrity do periferie a axony do mozku k jádrům. Má tři hlavní větve: n. ophtalmicus, n. maxillaris a n. mandibularis.

Nervus ophtalmicus[edit | edit source]

N. ophtalmicus

Nejmediálnější větev ggl. trigeminale

Dlohý asi 2,5 cm a pokračuje dopředu v laterální stěně sinus cavernosus

Inervace[edit | edit source]

  • Somatosensitivně
  • v prostředí okaočnici a přilehlý periost, oční bulvu, slzní žlázu, kůži čela a horních víček, oční spojivku,
  • v oblasti nosu – kůži hřbetu a hrotu nosu, sliznici čichových labyrintů, sphenoidální sinus a ventrální část nosní dutiny.

Průběh kmene[edit | edit source]

Z ggl. trigeminale jde ventrálně v boční stěně sinus cavernosus , kde přebíhá pod n. oculomotorius a trochlearis a vstupuje do fissura orbitalis superior. Zde se rozděluje a postupuje směrem do očnice (část nad anulus tendineus communis – n. lacrimalis et n. frontalis, část uvnitř anulus – n. nasociliaris).

Větve[edit | edit source]

  1. Spojky se sympatickou pletení na povrchu a. carotis interna.
  2. Spojky k n. III., IV., VI.
  3. Ramus tentorii (meningeus).
  4. Nervus nasociliaris – vstup skrz anulus tendineus, laterálně od n. opticus, pokračuje přes něj nahoru na vnitřní stěnu očnice
    • nervus ethmoidalis posterior - senzitívne inervuje steny sinus sphenoidalis a cellulae ethmoidales
    • nervus ethmoidalis anterior - hore do lebečnej dutiny, dolu a cez lamina cribrosa ossis ethmoidalis preniká do nosovej dutiny, kde inervuje sliznicu v hornej a prednej časti
    • ramus nasalis externus
    • nervus infratrochlearis - pod trochlea m. obliquus superior bulbi k vnútornému očnému kútiku a rozpadá sa na vetvičky rami palpebrales
    • nervi ciliares longi
    • ramus communicans cum ganglio ciliari (radix nasociliaris ganglii ciliaris).
  5. Nervus frontalis – vstupuje skrze fissura orbitalis superior nad anulus tendineus communis, pod stropem orbity nad m. levator palpebrae superioris, dále se dělí na
    • nervus supratrochlearis - mediálnejší, inervuje spojivku, kůži horního víčka, glabely, kůži kořene nosu a vnitřního koutku oka
    • nervus supraorbitalis- laterálnejší a hrubší, mezi m. levator palpebrae superioris a stropem očnice a přechází přes incisura supraorbitalis do oblasti čela, dělí se na : ramus medialis a ramus lateralis , inervuje horní řasu, spojivku oka, kůži čela a hlavy až do regio parotidea, vetvičky až do sinus frontalis
  6. Nervus lacrimalis – pokračuje k boční stěně orbity, kde je podél horního okraje m. rectus lateralis bulbi spolu s a. lacrimalis pod zevním okrajem očnicového stropu k zevnímu koutku, kde přijímá z V2 n. zygomaticus a s ním i parasympatická vlákna pro slzní žlázu, senzitivní inervace spojivky oka a kůži laterální časti horní řasy.
    • r. communicans lacrimalis nervi zygomatici - parasympatické vlákna z ggl. pterygopalatinum se přes n. zygomaticus dostanou do glandula lacrimalis

Nervus maxillaris[edit | edit source]

N. maxillaris

Prostřední ze tří větví V2

Vystupuje z lebky přes foramen rotundum, dostáva se do fossa pterygopalatina a pokračuje k fissura orbitalis inferior.

Inervace[edit | edit source]

  • Somatosenzitivně
  • tvrdá plena při canalis rotundus,
  • v oblasti maxillymaxilla, horní zuby, sinus maxillaris, sliznice zadních dvou třetin cavitas nasi, patro, isthmus faucium, kůže v oblasti od očních štěrbin po ústní, sliznice horní poloviny tváří s nosohltanem a Eustachovými trubicemi.
  • Parasympaticky
  • vlákna pro inervaci glandula lacrimalis, vnořují se skrz n. zygomaticus do n. lacrimalis (viz výše),
  • žlázy nosní sliznice, slinné žlázy patra, horního rtu a horní poloviny tváře.

Průběh kmene[edit | edit source]

Ze semilunárního ganglia prochází dole v boční stěně sinus cavernosus do canalis rotundus k fossa pterygopalatina. Zde se rozvětvuje.

Větve[edit | edit source]

  1. Ramus meningeus -obaly mozku
  2. Nervi pterygopalatini (rr. ganglionares) – nervy procházející ganglion pterygopalatinum bez přepojení, inervují senzitivní oblasti do sliznice nosní dutiny, patra a hltanu, parasympatické vlákna pro slznou žlázu
  3. Nervus infraorbitalis – z fossa pterygopalatina jde skrz fissura orbitalis inferior do orbity, na jejíž spodní části prochází do canalis infraorbitalis a vystupuje na ventrální ploše maxilly ve foramen infraorbitale
    • rami alveolares superiores posteriores - plexus dentalis superior
    • ramus alveolaris superior medius,
    • rami alveolares superiores anteriores
    • rami cutanei
    • rami palpebrales inferiores
    • rami nasales externi
    • rami labiales superiores
    • rami nasales posteriores superiores laterales - do foramen sphenopalatinum a odtuď do nosní dutiny
    • rami nasales posteriores superiores mediales
    • rami nasales postriores inferiores
  4. n. palatinus major - k sliznici tvrdého podnebia
  5. n. pharyngeus

Ganglion pterygopalatinum - největší parasympatické ganglion ve fossa pterygopalatina, dostáva parasympatické vlákna cestou n. petrosus major, sympatická z plexus caroticus internus skrze nervus petrosus profundus

  1. Nervus zygomaticus – z fossa pterygopalatina skrz fissura orbitalis inferior do orbity, po zevní stěně do foramen zygomaticorbitale v os zygomaticum, zde se dělí na dvě větve
    1. nervus zygomaticofacialis – kůže v lícní krajině nad os zygomaticum
    2. nervus zygomaticotemporalis – do kůže spánku, infraorbitalis
    • r. communicans lacrimalis nervi zygomatici – parasympatická spojka z očnice do n. lacrimalis pro slzní žlázu.

Nervus mandibularis[edit | edit source]

N. mandibularis

Laterální větev, obsahující jako jediná i motorická vlákna z ventrálního kmene

Oblast inervace[edit | edit source]

  • Somatosensitivně z dorzálneho kmeňa
  • krajina dolní čelisti zahrnující kůži, sliznici, zuby a dásně,
  • krajina spánkové oblasti.
  • m. mylohyoideus, venter anterior musculi digastrici,
  • vlákna z jader n. VII pro m. tensor tympani; n. IX pro m. tensor veli palatini.

Průběh kmenu[edit | edit source]

Výstup z ggl. trigeminale, průchod skrze foramen ovale pod lebeční bazi do fossa infratemporalis a zde se větví.

Ganglion oticum – je parasympatické ganglion, jež získává svůj pregangliový parasympatikus cestou větví z n. IX. Po přepojení vedou vlákna do glandula parotis a také inervují cévy a žlázy v oblasti senzitivní inervace n. mandibularis. Motoricky přicházejí vlákna pro m. tensor tympani a m. tensor veli palatini. Sympatická vlákna přicházejí společně s n. petrosus minor a se sympatickou pletení kolem a. meningea media. Po průchodu gangliem se vlákna přidávají k inervaci cév, hladkého svalstva a žláz.

Větve[edit | edit source]

  1. Ramus meningeus – sensitivní inervace dura mater.
  2. Rami musculares - motorické, ventrálny kmeň
    • nervus massetericus
    • nervi temporales profundi
    • nervus pterygoideus lateralis et medialis
    • nervus tensoris veli palatini a nervus tensoris tympani,
    • nervus mylohyoideus.
  3. Nervus buccalissensitivní větev ve fossa infratemporalis k tváři, kríži ductus parotideus
  4. Nervus auriculotemporalissensitivní nerv jdoucí pod lebeční bazí dorsálně, vytváří očko pro a. meningea media a pokračuje před ušním boltcem nahoru ke kůži boltce a spánkové krajiny
    • rami communicantes cum ganglio otico
    • rami membranae tympani
    • rami communicantes cum nervo faciali
    • rami parotidei
    • rami articulares,
    • nervus meatus acustici externi,
    • nervi auriculares anteriores
    • rami temporales superficiales
  5. Nervus lingualis – první silná větev jdoucí mezi m. pterygoideus lateralis et medialis kaudálním směrem k m. hypoglossus do sliznice jazyka (přední 2/3), spodiny úst, tonsilla palatina, isthmus faucium a gingivu
    • spojení s chorda tympani, spojení s n. facialis , která přivádí pregangliová parasympatická vlákna do ganglion submandibulare a sublinguale, uloženého při n. lingualis, z n. lingualis do n. facialis idú senzitívne vlákna z jazyka a do n. lingualis jdou parasympatické z n. facialis
    • rami communicantes ad nervo hypoglosso
    • rami isthmi faucium (rr. tonsilares),
    • nervus sublingualis - inervuje sliznicu dutiny ústní pod jazykem a dáseň předních zubů dolního patra
    • rami linguales.
  6. Nervus alveolaris inferior – druhá silná větev se senzitivní i motorickou složkou.

Po odevzdání motorických vláken pokračuje do canalis mandibulae k inervaci přilehlých útvarů

  • nervus mylohyoideus – senzitivní a motorická inervace musculus mylohyoideus, venter anterior m. digastrici
  • plexus dentalis inferior – senzitivní, parasympatická a sympatická vlákna,
  • nervus mentalis – konečný úsek - rr. mentales, labiales, gingivales

Klinika[edit | edit source]

  • V inervační oblasi n. ophthalmicus se často šíří infekce herpes zoster.
  • Jednostranná obrna n. trigeminus vyústí v senzitivní výpadek v oblasti inervované terminálmíni větvemi nervu, výpadek motorických vláken je poměrně vzácný.
  • Neuralgie trigeminu je označení pro silné iritační bolesti v oblastech inervovaných senzitivními vlákny n. supraorbitalis, n. infraorbitalis a n. mentalis. Nejčastější příčinou je komprese nervu a. cerebelli superior v místě přechodu mezi CNS a PNS, kde se dotýkají pochvy oligodendocytů se Schwannovými buňkami.

Vyšetření[edit | edit source]

Vyšetření n. trigeminus se nejčastěji provádí využitím dvou reflexů:

  1. Maseterový reflex – vývolán úderem na dolní zuby přes špachtli vloženou do úst, čímž protáhne šlachu m. masseter a vyvolá jeho stah.
  2. Rohovkový reflex – vyvolán lehkým dotykem rohovky s cílem stahu m. orbicularis oculi = mrknutí.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • PETROVICKÝ, Pavel a Rastislav DRUGA, et al. Systematická, topografická a klinická anatomie : VIII. periferní nervový systém. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-108-0.


  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. s. 477-487. ISBN 80-247-1132-X.