Portál:Otázky ke státní zkoušce z preventivního lékařství (3. LF UK, VL)

Z WikiSkript



Veřejné zdravotnictví[upravit | editovat zdroj]

  1. Aktuální úhradový systém v českém zdravotnictví – jakým způsobem jsou financováni poskytovatelé v ČR a kdo o tom rozhoduje
  2. Ekonomická problematika moderního zdravotnictví – příčiny vzestupu nákladů
  3. Indikátory zdravotnického systému
  4. Informovaný souhlas. Formy jeho získání, náležitosti, právní závaznost, problematika nesouhlasu pacienta s výkonem
  5. Národní zdravotní pojištění. Popište a zhodnoťte systém německého zdravotnictví. Porovnejte rozdíly a shodné body s českým zdravotnictvím. Které další země mají národní zdravotní pojištění. Výhody a nevýhody
  6. Program WHO Health 21 (Zdraví 21) a jeho realizace v podmínkách ČR
  7. Programy na ochranu a podporu zdraví populace v České republice
  8. Rizika při poskytování zdravotní péče – obecný přehled a možnosti prevence
  9. Řízení kvality ve zdravotnictví, formy externí kontroly kvality zdravotnických zařízení, situace v ČR
  10. Řízení lůžkových zdravotnických zařízení a organizace péče v nich
  11. Státní zdravotnictví (NHS). Popište a zhodnoťte systém britského zdravotnictví
  12. Systém postgraduálního vzdělávání lékařů v ČR
  13. Systém zdravotní péče v ČR. Popište hlavní rysy současného stavu. K jakému modelu se náš systém blíží. Z jakých zdrojů je hrazena zdravotní péče, kdo ji poskytuje a jaký je přístup populace ke zdravotnickým službám
  14. Tržní model zdravotnictví USA. Výhody a nevýhody
  15. Typy zdravotnických zařízení podle druhů a forem poskytované. Financování
  16. Úmluva o lidských právech a biomedicíně – základní charakteristika. Problematika předem vyslovených přání a možná aplikace v ČR
  17. Základní aspekty pracovního práva – pracovní smlouva, popis pracovního místa (kompenzace)
  18. Základní principy aktuální zdravotnické reformy v ČR
  19. Základní typy zdravotnických systémů – výhody a nevýhody

Zdraví dětí a mládeže[upravit | editovat zdroj]

  1. Kouření – prevence (Fagerstromův test, primární prevence kouření, psychická a fyzická závislost na nikotinu, abstinenční příznaky odvykání kouření, terapie)
  2. Kouření – zdravotní rizika (složení tabákového kouře, epidemiologie následků kouření, prevalence kouření v ČR a ve světě, zdravotní důsledky kouření, pasivní kouření)
  3. Program podpory zdraví ve školách – „Škola podporující zdraví“ (pohoda prostředí – věcné, sociální, organizační; zdravé učení; otevřené partnerství)
  4. Program SZO/UNICEF na podporu a ochranu kojení a jeho realizace v ČR (péče o matku a dítě v období před porodem, v porodnici, po propuštění z porodnice)
  5. Přeměna předškolního dítěte ve školáka (základní znaky v oblasti rozumové, citové, sociální, první přeměna postavy, hodnocení vývoje a školní zralosti)
  6. Sociálně patologické chování dětí a mládeže (frustrace a deprivace, formy - šikana a kyberšikana, agresivní chování, závislost na tabáku, alkoholu, drogách, virtuální realitě, komerční sexuální zneužívání dětí, krimitalita teenagerů a prevence)
  7. Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (tělesné, sexuální, psychické a systémové násilí, zanedbávání, oznamovací povinnost lékaře a multioborový přístup, prevence)
  8. Úrazy dětí a mládeže (úrazovost v ČR, druhy zranění, místa úrazu, rizikové faktory v závislosti na věku, možnosti prevence)
  9. Vývojové charakteristiky dětského a dorostového věku (vývoj somatický, funkční, psychomotorický, psychosociální)
  10. Základní potřeby dítěte, Úmluva o právech dítěte (Maslowův model lidských potřeb, uspokojování potřeb dítěte v rodině a ve škole, režim dne a výkonnostní křivka, základní práva dětí)
  11. Zdroje nepřiměřené zátěže dítěte ve škole (podmínky pro školní práci, obsah a formy výuky, formy odpočinku, mezilidské vztahy)
  12. Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže (prevalence, rizika kouření a konzumace alkoholu a návykových látek u dětí a mládeže, časné intervence a systém prevence)

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

  1. Alimentární intoxikace infekční etiologie
  2. Bakteriální střevní infekce
  3. Epidemiologická surveillance, účel a elementy
  4. Epidemiologie nádorů
  5. Epidemiologie úrazů
  6. Infekce vyvolané enteroviry
  7. Infekce vyvolané herpetickými viry
  8. Infekce vyvolané chlamydiemi a rickettsiemi
  9. Nákazy s přírodní ohniskovostí v ČR
  10. Nozokomiální nákazy; příčiny jejich vzniku, jejich zvláštnosti a prevence
  11. Očkovací kalendář ČR
  12. Principy aktivní a pasivní imunizace
  13. Rané infekce
  14. Respirační bakteriální infekce
  15. Respirační virové infekce
  16. Virové exantematické infekce, včetně příušnic
  17. Virové hepatitidy
  18. Virové střevní nákazy

Obecná hygiena[upravit | editovat zdroj]

  1. Druhy balených vod a jejich využití v prevenci a léčbě; výhody a nevýhody zásobování balenými vodami
  2. Pitná voda a její vliv na zdraví
  3. Problematika odpadů ve vztahu k možným zdravotním důsledkům; Nakládání s odpady ve zdravotnictví
  4. Využití biologického monitorování (biomarkerů expozice a účinku) ke sledování expozice a zátěže populace nežádoucím účinkům prostředí
  5. Zdravotní důsledky populační neprofesionální expozice chemickým látkám v životním prostředí (olovo, rtuť, organické látky – DDT, PCB, dioxiny)
  6. Zdravotní důsledky působení neionizujícího záření (radiové vlny, mikrovlny, radarové vlny). UV záření a jeho biologické účinky. Hygienická problematika osvětlení
  7. Zdravotní rizika prostředí v interiérech (obytné budovy, školská a nemocniční zařízení, hromadné a individuální dopravní prostředky), možnosti jejich prevence
  8. Znečištění ovzduší a jeho možné zdravotní důsledky (nejdůležitější kontaminanty ovzduší, monitorování znečištění ovzduší ve vztahu k zdravotnímu stavu v ČR

Pracovní lékařství[upravit | editovat zdroj]

  1. Klimatické, geografické, náboženské, demografické a ekonomické faktory ovlivňující zdraví při pobytu v zahraničí
  2. Měření a hodnocení fyzické zátěže při práci, její zdravotní důsledky
  3. Měření a hodnocení mikroklimatu a tepelné bilance organizmu při práci
  4. Nemoci pohybového a nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním a jejich prevence
  5. Nemoci z povolání, pracovní úrazy, jejich právní vymezení, posuzování a prevence
  6. Onemocnění způsobená azbestem, pneumokonióza ze svařování, profesionální exogenní alergické alveolitidy
  7. Onemocnění způsobená inhalací azbestového prachu a jejich prevence
  8. Onemocnění způsobená ionizujícím zářením a jejich prevence
  9. Otrava oxidem uhelnatým, halogenovanými a aromatickými uhlovodíky
  10. Otravy organofosfáty, látkami s hepatotropními nebo neurotropními účinky a látkami ovlivňujícími krvetvorbu
  11. Profesionální infekční onemocnění a jejich prevence
  12. Profesionální intoxikace olovem a rtutí
  13. Silikóza plic a její prevence
  14. Závodní preventivní péče. Obecné principy prevence v pracovním lékařství
  15. Zdravotní následky expozice hluku a jejich prevence
  16. Zdravotní následky expozice vibracím a jejich prevence
  17. Zdravotní rizika při výkonu zdravotnického povolání a jejich prevence

Tělovýchovné lékařství[upravit | editovat zdroj]

  1. Doping
  2. Efekt silového tréninku na organizmus a zásady jeho preskripce v primární a sekundární prevenci
  3. Funkční hodnoty sledované při zátěžových testech (VO2, TF, TK, RQ,tepový kyslík) a jejich ovlivnění farmaky
  4. Metabolický syndrom a možnosti léčebného působení
  5. Metabolismus hlavních živin při tělesné práci. Výživa ve sportu
  6. Metodika zátěžových testů – druhy zdroje zatížení, protokoly ZT
  7. Monitorování tréninku a jeho efektu ( terénní sledování, zátěžové testy)
  8. Obezita – etiopatogeneze, diagnostika, léčba
  9. Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě kardiovaskulárních chorob
  10. Pohybová aktivita v etiopatogenezi a léčbě metabolických chorob (DM, hyperlipoproteinemie)
  11. Svalové dysbalance
  12. Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy
  13. Úloha pohybové aktivity u vybraných stavů (osteoporóza, plicní onemocnění, ICHDK, těhotenství, stáří)
  14. Vliv pravidelné tělesné aktivity na organizmus
  15. Základy preskripce pohybové aktivity (PA) v primární prevenci. Určení a vyjádření intenzity PA při preskripci tělesné zátěže
  16. Zátěžové testy – indikace, kontraindikace a kriteria patologického testu

Výživa[upravit | editovat zdroj]

  1. Alternativní výživové směry – výhody a rizika
  2. Hlavní principy správné výživy
  3. Možnosti hodnocení nutričního stavu
  4. Otravy houbami
  5. Prevence alimentárních nákaz a intoxikací
  6. Preventivní prohlídky v ordinaci praktického lékaře
  7. Rizikové faktory aterogeneze ve výživě
  8. Toxické látky ve výživě – anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany a dusitany)
  9. Toxické látky ve výživě – organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)
  10. Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě
  11. Vitaminy a minerální látky – projevy nedostatku a nadbytku
  12. Význam primární péče v systému zdravotní péče v ČR
  13. Význam saprofytů a mikroflóry gastrointestinálního traktu
  14. Výživa matek v období těhotenství (rizika spojená s nedostatečným a nadbytečným příjmem živin, hodnocení výživy těhotných, výživová doporučení)
  15. Výživa novorozenců a kojenců (doporučení SZO, význam kojení, kontraindikace kojení, rizika kojenecké mléčné výživy a předčasného zavádění příkrmů)
  16. Výživa starých lidí
  17. Výživa v prevenci aterosklerózy
  18. Výživa v prevenci diabetu
  19. Výživa v prevenci nádorových onemocnění