COVID-19
(Redirected from SARS-CoV-2)
SARS-CoV-2 | |
Elektronmikroskopická fotografie kmene 02 koronaviru SARS-CoV-2. Převzato z [1] | |
Typ NK | (+)ssRNA |
---|---|
Přenos | kapénková infekce |
Inkubační doba | (2–)5–6(–10) dní |
Onemocnění | bilaterální pneumonie |
Diagnostika | real-time PCR z nazofaryngeálního výtěru [2] |
Onemocnění COVID-19 (coronavirus disease 2019) způsobuje koronavirus SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus 2, zpočátku pracovně označován 2019-nCoV). Obvykle se onemocnění projevuje jako infekce horních cest dýchacích, u části nemocných se rozvíjí pneumonie s potenciálně závažným, v některých případech i fatálním průběhem. Infekce může být spojena s koagulopatií. Vzhledem k celosvětovému šíření onemocnění WHO prohlásila 11. 3. 2020 COVID-19 za pandemii [3].
Virologie[edit | edit source]
Virus SARS-CoV-2 byl poprvé identifikován v Číně začátkem roku 2020 jako původce epidemie pneumonií ve městě Wu-Chan. Sekvenováním epitelií z dýchacích cest nemocných se podařilo prokázat, že původcem onemocnění je do té doby neznámý β-koronavirus z podrodu sarbecovirus podčeledi Orthocoronaviridae. Je to sedmý zástupce čeledi koronavirů, který způsobuje onemocnění člověka [4]. Sekvence SARS-CoV-2 se ze 70 % shoduje s genetickou informací viru SARS-CoV [5]. První případy onemocnění tímto koronavirem na konci roku 2019 byly spojovány s návštěvou tržiště s mořskými plody a živými zvířaty ve městě Wu-Chan. Pravděpodobným zdrojem je některý netopýr, např. Rhinolopus affinis, sinicus nebo ferrumequinum. Někteří autoři se domnívají, že k přenosu na člověka mohlo dojít přímo, neboť exkrementy a sušené části těl netopýrů se používají v čínské lidové medicíně. Virus izolovaný z netopýrů se však od virů, které se přenášejí interhumánně, liší v několika aminokyselinách klíčových pro vazbu na lidské buňky.
Pravděpodobnější proto je, že k přenosu na člověka došlo přes mezihostitele, kterým by mohli být např. někteří hadi, želvy nebo norci. Zvlášť diskutovaní jsou luskouni, jejichž maso se v Číně konzumuje a jejichž některé části těla se rovněž používají v lidové medicíně. Sekvence RNA izolovaná z koronavirů luskounů se sice od SARS-CoV-2 lišila více než v případě netopýřích koronavirů, byla však shodná v doméně odpovědné za vazbu na lidské buňky [6][7]. Uvažuje se proto, že SARS-CoV-2 vznikl rekombinací velmi podobného netopýřího koronaviru s koronavirem luskounů [8][9].
Pro vstup viru SARS-CoV-2 do hostitelské buňky je klíčový jeden z glykoproteinů virionového obalu („korony“), S-protein (spike-protein). Ten se váže na angiotenzin konvertující enzym 2 (ACE2) exprimovaný na povrchu vnímavých buněk a využívá jej jako receptor [11].
Analýza spike proteinu coronaviru identifikovala dvě varianty, způsobené záměnou glycinu (G) za aspartát (D) v pozici 614. Varianta G614 byla in vitro spojena s vyššími virovými náložemi a může tedy znamenat vyšší infekčnost. Vliv na průběh nemoci a riziko hospitalizace nebyl prokázán. [12]
Inkubační doba a přenos[edit | edit source]
Průměr inkubační doby se uvádí na 4–5 dní, s tím že rozsah inkubační doby se obvykle udává 2–14 dní [13].
Údaje o cestách přenosu zatím nejsou úplné. Základním způsobem přenosu je přímý mezilidský kontakt, předpokládá se, že probíhá především kapénkovou infekcí. Kapénky se obvykle nešíří dále než 2 metry a ve vzduchu nezůstávají [12]. Diskutováno je také riziko přímého přenosu vzduchem, obzvlášť při procedurách produkujících aerosoly, avšak jeho význam je diskutabilní a vliv na šíření pandemie spíše sporné. Možnosti přenosu na delší vzdálenosti se pravděpodobně zvyšují v uzavřených, nevětraných prostorách (restaurace, autobus, ...) [12].
Virová RNA byla prokázána i v krvi, stolici a moči nemocných, ačkoliv tyto cesty přenosu pravděpodobně nejsou epidemiologicky příliš významné [12]. Epidemiologická významnost přenosu dotykem kontaminovaných ploch a následným dotykem očí, úst či nosu je stále nejasná, ovšem opakovaně byla popsána extenzivní kontaminace ploch v blízkosti nemocných virovými částicemi, které mohou být zdrojem infekce. Riziko infekce z povrchů je vyšší v případě masivní kontaminace, například v domácnosti nemocného [12].
Riziko infekce závisí na průběhu onemocnění – nakažený pacient s mírným průběhem onemocnění obvykle začíná být infekční přibližně dva a půl dne před propuknutím symptomů. Nejvyšší riziko je v době okolo nástupu symptomů a postupně upadá přibližně do 7.–10. dne po nástupu symptomů [12]. Riziko přenosu po 10. dni je u imunokompetentních pacientů s mírným průběhem nemoci malé [12][14]. Při závažném či kritickém průběhu onemocnění ( dušnost, pneumonie) je obvykle pacient infekční ne déle než 20 dní [14]. PCR pozitivita však může přetrvávat výrazně déle i při neinfekčnosti vzhledem k přítomnosti neviabilních virových částic na sliznicích. Medián doby do negavního výsledku PCR testů ze sliznic je 18,4 dne, avšak pozitivita PCR detekce virové RNA může přetrvávat až po 3 měsíce [14][15].
Míra rizika přenosu infekce závisí také na době kontaktu, použitých ochranných pomůckách a epidemiologických opatřeních či množství virových částic v sekretu horních cest dýchacích. Nejčastější sekundární přenos byl popsán mezi členy jedné domácnosti či ve zdravotnických zařízeních, kde nebyly použity osobní ochranné pomůcky [12]. Infekce je možná prokazatelně i od asymptomatických nosičů viru, kteří jsou pravděpodobně infekční podobně dlouhou dobu jako symptomatičtí pacienti, avšak význam tohoto typu přenosu pro šíření epidemie je zatím neznámý [12].
Kazuisticky byly popsány infekce zvířat, avšak chybí důkaz, že je ve významném procentu přítomný přenos ze zvířat na lidi. Předpokládá se pouze v počátku epidemie, další význam není potvrzený [12].
Základní reprodukční konstanta R0 je kolem 3 [16].
Klinický průběh[edit | edit source]
Klinický průběh onemocnění může být rozmanitý, projevy se pohybují od asymptomatických či velmi mírných až po kritický průběh končící smrtí pacienta [17].
Četnost asymptomatických infekcí je sporná. Některé studie odhadují jejich výskyt až okolo 40 %, avšak prozatím chybí analýzy s dostatečně dlouhým follow-up pro zhodnocení, zda se symptomy neprojevily později [17]. Množství čistě asymptomatických případů je tedy pravděpodobně nižší.
Podle aktuálního pojetí není žádný příznak vyloženě patognomický a diagnostika pouze na základě klinických příznaků může být obtížná.
Mezi příznaky probíhajícího onemocnění COVID-19 může patřit [17][18][19]:
- horečka – jejíž odhadovaný výskyt a výška významně kolísá mezi jednotlivými studiemi (často je udávána pouze subfebrilie),
- únava,
- suchý kašel,
- bolesti hlavy, bolesti hlavy,
- bolest v krku,
- nausea, zvracení, průjem,
- ztráta čichu nebo ztráta chuti – různé studie uvádí výskyt těchto poruch v rozsahu 5–98 %, zdá se ale, že jejich výskyt v raném stádiu onemocnění je častější než u jiných onemocnění respiračního traktu,
- dušnost – vyskytuje se přibližně u třetiny nemocných, typický je její nástup přibližně 5 dní po začátku onemocnění,
- ucpaný nos nebo rýma.
Komplikace[edit | edit source]
V průběhu onemocnění se i při původně mírném průběhu může vyvinout spektrum komplikací. Původně mírná pneumonie může progredovat, jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, do závažnějšího stavu s dušností přibližně za 5 dní od propuknutí symptomů. Další komplikace zahrnují [17]:
- respirační insuficience až selhání pod obrazem ARDS;
- kardiální a kardiovaskulární komplikace, zahrnující arytmie, akutní koronární syndrom či šok;
- trombembolické komplikace, jako je CMP nebo plicní embolie, se mohou vyskytnout i u mladších pacientů bez rizikových faktorů komplikovaného průběhu choroby;
- dysregulace zánětlivé odpovědi;
- sekundární infekce.
Rizikové faktory průběhu onemocnění, prognóza[edit | edit source]
Více než 80 % symptomatických onemocnění COVID-19 má mírný průběh. Asi u 15 % nemocných se rozvíjí klinicky závažná pneumonie s dušností, hypoxií a rozsáhlými oboustrannými infiltráty na RTG po 24 až 48 hodinách od začátku onemocnění. Asi 5 % nemocných vyžaduje intenzivní péči pro respirační tíseň, šok nebo multiorgánové selhání [17]. Kritický až fatální průběh onemocnění se může vyskytnout i u mladých, jinak zdravých osob, avšak obvykle se pojí s jedním nebo více z následujících rizikových faktorů.
Rizikové faktory závažného průběhu COVID-19 [17] | |
---|---|
Kardiovaskulární onemocnění | Kouření |
Diabetes mellitus | Chronické onemocnění ledvin |
Arteriální hypertenze | Obezita |
Chronické onemocnění plic | Nádorové onemocnění (především hematologické malignity, plicní karcinom nebo metastatické onemocnění) |
Smrtnost při klinicky vyjádřeném onemocnění se odhaduje 2,3 %, přičemž žádné úmrtí nebylo zaznamenáno u pacientů s mírnými počátečními příznaky. Podle údajů WHO-China fact-finding mission se mortalita v Číně pohybovala dle lokality od 0,7 do 4 % [12].
K úmrtí nejčastěji dochází u pacientů s významnými komorbiditami (kardiovaskulární onemocnění, plicní choroba, diabetes mellitus, nádorová onemocnění nebo vysoký krevní tlak). S vyšší mortalitou se pojí vyšší věk, 80 % úmrtí důsledkem COVID-19 se vyskytovalo dle Čínských dat ve věku ≥ 65 let [12]. Mortalita do 19 let je 0,1 %, nad 80 let 14,8 % [20].
K uzdravení dochází po přibližně dvou týdnech u nemocných s mírným průběhem, za 3–6 týdnů při závažném průběhu [21].
U části nemocných, kteří prodělali COVID-19, přetrvává jeden či více příznaků i po akutní fázi onemocnění (long COVID, long-haul COVID, chronický syndrom po COVID). Nejčastěji jde o únavu, dušnost, bolesti na hrudi, kašel nebo kognitivní poruchy. Předběžná data naznačují, že k úplnému uzdravení dochází po dalších asi třech týdnech, pokud byl průběh onemocnění COVID-19 mírný. V případě středně těžkého nebo závažného průběhu přetrvávají příznaky i více než dva měsíce po propuštění z nemocnice. [22]
Symptom | Podíl nemocných | Doba do uzdravení |
---|---|---|
Somatické | ||
Únava | 15–87 % | 3 měsíce |
Dušnost | 10–71 % | 2–3 měsíce |
Dyskomfort v oblasti hrudníku | 12–44 % | 2–3 měsíce |
Kašel | 17–26 % | 2–3 měsíce |
Ztráta čichu | 13 % | 1 měsíc |
Psychické a kognitivní | ||
Posttraumatická stresová porucha | 24 % | 6 týdnů až 3 měsíce |
Poruchy paměti | 18 % | |
Poruchy soustředění | 16 % | |
Úzkost, deprese | 22 % |
Přibývá údajů, že část nemocných má dlouhodobé respirační nebo kardiální poškození.
Léčba[edit | edit source]
Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | ||||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v sobotu 20. července 2024 v 14:56. | ||||
Strategie léčby závisí na závažnosti projevů. Při mírných projevech lze pacienta ponechat v domácí izolaci, kdy je základem prevence dalšího šíření viru např. nošením masky při blízkosti jiné osoby nebo frekventní desinfikování povrchů. Takového pacienta je třeba pravidelně sledovat, zda se příznaky nezhoršují a není třeba hospitalizace. [23] Domácí izolace se ukončuje dle platných hygienických nařízení, vždy v dostatečné době po odeznění symptomů (snížení horečky bez použití antipyretik a zlepšení respiračních symptomů). (viz pravidla izolace dle platných nařízení MZČR)
Terapie komplikovaných případů vyžadují léčbu za hospitalizace, často s různým stupněm kyslíkové podpory od prosté polomasky s rezervoárem, přes vysokoprůtokovou oxygenoterapii po umělou plicní ventilaci při rozvinutí syndromu akutní dechové tísně (ARDS). V pečlivě indikovaných případech s refrakterní hypoxií lze indikovat extrakorporální membránovou oxygenaci (ECMO). [23]
Farmakoterapie[edit | edit source]
- Kortikoidy – nejčastěji se užívá dexamethasonum
- indikace: Pacientům se závažným průběhem onemocnění, jejichž léčba vyžaduje oxygenoterapii nebo ventilační podporu, se doporučuje podávat dexamethason [23].
Podávání dexametazonu vede ke snížení úmrtnosti, především ve skupině pacientů vyžadujících mechanickou ventilaci nebo ECMO.
- NSAIDs (nesteroidní antiflogistika) jsou základem terapie horečky u COVID-19 a měly by být dávkovány dle platných doporučení. Byly publikovány jednotlivé kazuistiky zhoršení stavu po užití NSAID mladšími pacienty, další observační studie však asociaci mezi užíváním NSAID a závažností onemocnění nepotvrdily. Dle aktuálních doporučení se NSAID mají používat dle obvyklých klinických indikací. [23]
- Antikoagulancia - Vzhledem k riziku trombembolických komplikací je třeba dle doporučení závislých na tíži stavu a pacientově anamnéze podávat antitrombotickou profylaxi.
- Nebulizace
Léky ve fázi výzkumu[edit | edit source]
Seznam probíhajících studií k terapii COVID-19 lze zobrazit na těchto stránkách WHO.
Zkoumané léky zahrnují[23]:
- Remdesivir – jedná se o nukleotidové analogum s prokázanou in vitro účinností proti SARS-CoV-2 potvrzenou i na animálních modelech. Používá se pro střední a závažné průběhy onemocnění, jeho účinnost v dosavadních výzkumech ukazuje benefit při užití u pacientů se závažným průběhem s nízkou potřebou suplementace kyslíkem. V obecné populaci dle dostupných dat nesnižuje mortalitu, dále se však analyzují nové výzkumy.
- Rekonvalescentní plasma – data poskytování pasivní imunizace podáváním plasmy vyléčených pacientů jsou zatím nedostatečná. Předpokládá se efekt především u pacientů v brzké fázi choroby (ještě před vytvořením dostatečného vlastního titru protilátek), u pacientů s imunosupresivními stavy či při užití plasmy s vysokým titrem neutralizujících protilátek.
- Tocilizumab – monoklonální protilátka proti IL-6 je vyhodnocována v účinnosti terapie závažných forem COVID-19 s elevací IL-6 při systémovém zánětu.
- Favipavir – inhibitor RNA polymerázy, který dle předběžných dat může urychlovat odbourávání viru.
- Ivermektin – antiparazitikum, které má také antivirotické účinky. In vitro byl prokázán i efekt na SARS-CoV-2, avšak jeho koncentrace byla mnohem vyšší, než jsou bezpečné dávky této látky [24]. V jedné retrospektivní studii bylo podávání ivermektinu pacientům s COVID-19 spojeno s menší mortalitou, současně ale více pacientů léčených touto látkou vyžadovalo podávání kortikoidů [25]. V nedávno publikované dvojitě zaslepené intervenční studii s necelými 500 subjekty nemělo podávání 300 μg ivermektinu na kilogram tělesné hmotnosti po dobu 5 dnů ve srovnání s placebem významný efekt ani na dobu do zotavení, ani na počet úmrtí [26]. Pro použití ivermektinu při COVID-19 tak zatím není dostatek dat, další studie probíhají.
- Nebyl prokázán dostatečný benefit léčby, naopak všechny tyto léky nejsou doporučovány pro své nežádoucí účinky. Chlorochin/hydroxychlorochin – tato antimalarika mají in vitro prokázanou inhibici SARS-CoV-2. Navzdory původně slibným výsledkům studií se již léčba nedoporučuje ani samostatně, ani v kombinaci s azitromycinem.
- Ani u u tohoto léku nebyla prokázána účinnost. Lopinavir-ritonavir –
- V rámci klinických výzkumů je testováno mnoho dalších látek prozatím bez širšího využití. Příkladem je Famotidine, antagonista histaminových receptorů používaný pro terapii vředové choroby žaludku. [27]
Další poznámky k vybraným léčivům[edit | edit source]
- ACE inhibitory, statiny, aspirin, etc...
Diagnostika[edit | edit source]
V laboratorním nálezu se popisuje nejčastěji lymfopenie, může být přítomna i leukopenie nebo naopak leukocytóza. Lymfopenie pod 1000 μl−1 byla asociována se závažným průběhem [28]. Mezi další nespecifické laboratorní nálezy patří elevace CRP a vysoká sedimentace erytrocytů při normální koncentraci prokalcitoninu. Může se objevit elevace ALT, AST, kreatininu, D-dimerů, kreatinkinázy, laktátdehydrogenázy a prodloužení protrombinového času. Výraznější odchylky těchto parametrů bývají asociovány se závažnějším průběhem [28].
Častý je rentgenový nález bilaterálních plicních infiltrátů, cárovitá zastření, popř. obraz „ground glass“ na CT hrudníku. Infiltráty jsou obvykle bilaterální, periferní a častěji v dolních lalocích [12].
Laboratorní diagnostika je založena na průkazu virového genomu pomocí RT-PCR v nasofaryngeálním nebo orofaryngeálním stěru, sputu, popřípadě v aspirátu z dýchacích cest [29]. Konfirmace se provádí pomocí RT-PCR s jinou sadou primerů nebo sekvenováním. Při odběru materiálu se nedoporučuje indukce sputa. Z bezpečnostních důvodů se u pacientů s podezřením na COVID-19 neprovádí virologická kultivace[12].
WHO nedoporučuje pro diagnostiku COVID-19 jiné přístupy než průkaz virové RNA [29]. Z pomocných laboratorních vyšetřovacích metod jsou nicméně dostupné i rychlé diagnostické testy založené na průkazu IgG a IgM proti viru SARS-CoV-2 [30]. Jejich výhodou je rychlost provedení (řádově minuty oproti několika hodinám potřebným pro RT-PCR) a nízká cena. Nevýhodou je především několikadenní diagnostické okno. Senzitivita rychlých diagnostických testů je u symptomatických osob kolem 85–90 %, specifita kolem 90 % [30].
Zkoušejí se i další laboratorní postupy, které detekují virovou RNA. Jde o postupy využívající rychlé amplifikace úseku virové nukleové kyseliny pomocí RT-RPA a detekce založené na specifickém štěpení pomocí CRISPR. Výhodou by mělo být rychlejší provedení (řádově desítky minut) a menší nároky na laboratorní vybavení ve srovnání s klasicky prováděnou RT-PCR při zachování vysoké citlivosti i specifity. [31]
Specifické případy infekce[edit | edit source]
Těhotenství[edit | edit source]
Data pro výsledky infekcí v těhotenství jsou zatím velmi omezená. Těhotenství se zdá být rizikovým faktorem pro závažnější průběh nemoci matky [32]. Prozatím nebylo prokázáno zvýšené riziko vrozených vývojových vad plodu [33], ovšem může být zvýšené riziko předčasného porodu a s ním spojených komplikací, případně komplikací nedostatečné uterinní perfuze při kritickém průběhu onemocnění matky [32]. Omezená data naznačují, že riziko spontánního abortu není zvýšené.
Význam vertikálního přenosu je zatím nejistý, infekce novorozenců mohou být z velké části způsobeny postnatálním těsným kontaktem matky a dítěte. Průběh nemoci u novorozenců je ve velké většině případů mírný, komplikace jsou obvykle způsobeny předčasným porodem. [32]
Infekce dětí[edit | edit source]
Během čínské epidemie se virus SARS-CoV-2 šířil mezi dětmi rychle, proto se děti považují za silné přenašeče. Infekce u nich může probíhat s různou závažností – od asymptomatického průběhu až po těžké dechové selhání. Dechové selhání bylo popisováno především u dětí s předcházejícím chronickým onemocněním. Obecně lze ale říci, že onemocnění COVID-19 má u dětí obvykle mírný průběh. Mezi nejčastější projevy patří horečka, malátnost a suchý kašel. Několik pacientů mělo příznaky zánětu horních cest dýchacích, jako je pocit ucpaného nosu, sekrece z nosu a bolesti v krku. Mezi gastrointestinální příznaky patří břišní dyskomfort, zvracení, bolesti břicha a průjem. Souběžně s infekcí SARS-CoV-2 může probíhat infekce mykoplazma pneumoniae, influenza A, influenza B, RSV a EB viróza. Clearance time nukleové kyseliny SARS-CoV-2 z nazofaryngeálního stěru byl monitorován u 3 dětí – u 2 dětí se jednalo o 9 dní, u 1 dítěte o 12 dní. [34][35]
Ve Wuhanu bylo v lednu 2020 zachyceno 6 dětí pozitivních na SARS-CoV-2. Byly ve věku 1 až 7 let, předtím zcela zdravé. Všechny měly horečku nad 39°C, kašel a (4 ze 6) zvracely. Měly sníženou hladinu lymfocytů (všichni), leukocytů (2/3) a neutrofilů (1/2). 4 z těchto dětí měli radiograficky prokázanou pneumonii, CT skeny s typickým obrazem virové pneumonie. Jedno z dětí bylo přijato na jednotku intenzivní péče a dostalo imunoglobuliny od zdravých dárců. Všechny tyto děti byly léčené empiricky antivirotiky, antibiotiky a podpůrnou léčbou, uzdravily se za 5 až 13 dní. [35]
Léčba COVID-19 u dětí vychází ze zkušeností z léčby dospělých. Z antiviotik se používá remdesivir či lopinavir–ritonavir. Farmakologie i.v. remdesiviru je neznámá, zatímco lopinavir–ritonavir je prokazatelně bezpečný v těhotenství, ale je dostupný pouze v tabletách. [36]
V analýze 72 314 případů z Číny nebylo potvrzeno žádné úmrtí ve věkové kategorii ≤ 9 let (0/416) a 1 úmrtí ve věku ≤ 19 let (1/549) [20].
Vzácnou komplikací infekce SARS-CoV-2 u dětí je pediatrický multisystémový zánětlivý syndrom (pediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2, PIMS-TS).
Prevence[edit | edit source]
Proti infekci virem SARS-CoV-2 lze očkovat více typy vakcín. Vývoj této aktivní imunizace byl založen na již dříve proběhlém výzkumu probíhajícím při epidemiích MERS-CoV a SARS-CoV-1.
Farmakologická profylaxe není v současné době známá.
Základem prevence a omezení šíření SARS-CoV-2 tak jsou nefarmakologické preventivní postupy. Mezi ty patří omezení úzkých sociálních kontaktů, izolace nemocných osob, hygiena rukou či používání ochranných pomůcek, především pro zakrytí úst a nosu v místech s vysokým rizikem přenosu dle platných doporučení. Vývoj aktuálně platných doporučení vydávaných zdravotnickými organizacemi lze sledovat například na stránkách WHO či Ministerstva zdravotnictví ČR.
Videotéka[edit | edit source]
Informační spot Ministerstva zdravotnictví[edit | edit source]
Přidáno 31. 03. 2020
Souhrnné video od Osmosis[edit | edit source]
Přidáno 12. 8. 2020
PIMS-TS[edit | edit source]
Přidáno 21. 1. 2021 Vzácná komplikace Covid 19 u dětí Etiopatogeneze, diagnostika a léčba syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covid-19 (PIMS-TS). Webinář. Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, 7. 1. 2021.
Odkazy[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
- Trvale aktualizované postupy Eastern Virginia Medical School
- Doporučený postup PL 10/2020
- COVID - kuchařka (na webu stefajir.cz)
- Resuscitace COVID-19 pozitivního pacienta – interaktivní algoritmus
- Web Společnosti infekčního lékařství
- SZÚ: Onemocnění COVID-19, nový koronavirus SARS-CoV-2
- MZ ČR: Aktuálně o koronaviru
- European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC)
- World Health Organization (WHO)
- Aktuální stav nákazy
- Mapa výskytu spravovaná Center for System Science and Engineering na John Hopkins University (průběžně aktualizováno).
- The Global Health Network knowledge hub for 2019 Novel Coronavirus (2019-nCoV)
- Anglicko-český slovník pojmů využívaných v souvislosti s pandemií COVID-19
- časopis Vesmír 6/20230 Paradoxy Covid 19 vědecko-populární článek, rozdíly v průběhu nemoci
- MIS-C neboli PIMS-TS (webinář FN Motol)
Související články[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ [Národní systém vědeckých a technologických zdrojů pro nové koronaviry] [databáze]. [cit. 2020-01-27]. <http://nmdc.cn/#/nCoV>.
- ↑ SZÚ,. Informace NRL o testování [online]. [cit. 2020-02-25]. <http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Coronavirus/Lab_vysetrovani/infovirollab_final_28012020_2_.pdf>.
- ↑ WHO. WHO Director-General's opening remarks at the media briefing on COVID-19 - 11 March 2020 [online]. Poslední revize 2020-03-11, [cit. 2020-08-17]. <https://www.who.int/dg/speeches/detail/who-director-general-s-opening-remarks-at-the-media-briefing-on-covid-19---11-march-2020>.
- ↑ ZHU, Na, Dingyu ZHANG a Wenling WANG, et al. A Novel Coronavirus from Patients with Pneumonia in China, 2019. N Engl J Med [online]. 2020, vol. -, s. -, dostupné také z <https://doi.org/10.1056/NEJMoa2001017>. ISSN 0028-4793 (print), 1533-4406.
- ↑ HUI, David S, Esam I AZHAR a Tariq A MADANI, et al. The continuing 2019-nCoV epidemic threat of novel coronaviruses to global health - The latest 2019 novel coronavirus outbreak in Wuhan, China. Int J Infect Dis [online]. 2020, vol. 91, s. 264-266, dostupné také z <https://doi.org/10.1016/j.ijid.2020.01.009>. ISSN 1201-9712 (print), 1878-3511.
- ↑ XU, Jiabao, Shizhe ZHAO a Tieshan TENG. Systematic Comparison of Two Animal-to-Human Transmitted Human Coronaviruses: SARS-CoV-2 and SARS-CoV. Viruses. 2020, roč. 2, vol. 12, s. 244, ISSN 1999-4915. DOI: 10.3390/v12020244.
- ↑ WASSENAAR, T.M. a Y. ZOU. 2019_nCoV/SARS‐CoV‐2: rapid classification of betacoronaviruses and identification of Traditional Chinese Medicine as potential origin of zoonotic coronaviruses. Letters in Applied Microbiology. 2020, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN 0266-8254. DOI: 10.1111/lam.13285.
- ↑ ZHANG, Tao, Qunfu WU a Zhigang ZHANG. Probable Pangolin Origin of 2019-nCoV Associated with Outbreak of COVID-19. SSRN Electronic Journal. 2020, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN 1556-5068. DOI: 10.2139/ssrn.3542586.
- ↑ CYRANOSKI, David. Mystery deepens over animal source of coronavirus. Nature. 2020, roč. 7797, vol. 579, s. 18-19, ISSN 0028-0836. DOI: 10.1038/d41586-020-00548-w.
- ↑ WU, Canrong, Yang LIU a Yueying YANG. Analysis of therapeutic targets for SARS-CoV-2 and discovery of potential drugs by computational methods. Acta Pharmaceutica Sinica B. 2020, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN 2211-3835. DOI: 10.1016/j.apsb.2020.02.008.
- ↑ LIU, Zhixin, Xiao XIAO a Xiuli WEI, et al. Composition and divergence of coronavirus spike proteins and host ACE2 receptors predict potential intermediate hosts of SARS-CoV-2. J Med Virol [online]. 2020, roč. Accepted Author Manuscript, s. ?, dostupné také z <https://doi.org/10.1002/jmv.25726>. ISSN 0146-6615 (print), 1096-9071.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n UpToDate : Coronavirus disease 2019 (COVID-19): Epidemiology, virology, and prevention [databáze]. Wolters Kluwer Health, ©2020. Poslední revize 2020-03-20, [cit. 2020-08-14]. <https://www.uptodate.com/contents/coronavirus-disease-2019-covid-19-epidemiology-virology-and-prevention>.
- ↑ CDC. Interim Clinical Guidance for Management of Patients with Confirmed Coronavirus Disease (COVID-19) [online]. Poslední revize 2020-07-30, [cit. 2020-08-14]. <https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/hcp/clinical-guidance-management-patients.html>.
- ↑ a b c CDC. Duration of Isolation and Precautions for Adults with COVID-19 [online]. Poslední revize 2020-07-22, [cit. 2020-08-16]. <https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/hcp/duration-isolation.html>.
- ↑ FONTANA, Lauren, Angela Holly VILLAMAGNA a Monica K. SIKKA. Understanding Viral Shedding of SARS-CoV-2: Review of Current Literature. Infection Control & Hospital Epidemiology. 2020, roč. ?, vol. ?, s. 1-35, ISSN 0899-823X. DOI: 10.1017/ice.2020.1273.
- ↑ LAI, Chih-Cheng, Tzu-Ping SHIH a Wen-Chien KO. Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) and coronavirus disease-2019 (COVID-19): The epidemic and the challenges. International Journal of Antimicrobial Agents. 2020, roč. ?, vol. ?, s. 105924, ISSN 0924-8579. DOI: 10.1016/j.ijantimicag.2020.105924.
- ↑ a b c d e f g UpToDate : Coronavirus disease 2019 (COVID-19): Clinical features [databáze]. Wolters Kluwer Health, ©2020. Poslední revize 2020-08-14, [cit. 2020-08-16]. <https://www.uptodate.com/contents/coronavirus-disease-2019-covid-19-clinical-features>.
- ↑ Mayo Clinic. Coronavirus disease 2019 (COVID-19) [online]. Poslední revize 2020-08-07, [cit. 2020-08-16]. <https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/coronavirus/symptoms-causes/syc-20479963>.
- ↑ CDC. Symptoms of Coronavirus [online]. Poslední revize 2020-05-13, [cit. 2020-08-16]. <https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/symptoms-testing/symptoms.html>.
- ↑ a b OKE, Jason a Carl HENEGHAN. Global Covid-19 Case Fatality Rates [online]. CEBM – The Centre for Evidence-Based Medicine, Poslední revize 2020-03-23, [cit. 2020-03-24]. <https://www.cebm.net/global-covid-19-case-fatality-rates/>.
- ↑ World health organisation. WHO Director-General's opening remarks at the media briefing on COVID-19 - 24 February 2020 [online]. ©2020. Poslední revize 2020-02-24, [cit. 2020-03-04]. <https://www.who.int/dg/speeches/detail/who-director-general-s-opening-remarks-at-the-media-briefing-on-covid-19---24-february-2020>.
- ↑ UpToDate : Coronavirus disease 2019 (COVID-19): Evaluation and management of adults following acute viral illness [databáze]. Wolters Kluwer, ©2020. [cit. 2021-01-21]. <https://www.uptodate.com/contents/covid-19-evaluation-and-management-of-adults-with-persistent-symptoms-following-acute-illness-long-covid>.
- ↑ a b c d e KIM, Arthur Y a Rajesh T GANDHI. UpToDate : Coronavirus disease 2019 (COVID-19): Management in hospitalized adults [online]. Wolters Kluwer, ©2020. Poslední revize 2020-10-19, [cit. 2020-10-23]. <https://www.uptodate.com/contents/coronavirus-disease-2019-covid-19-management-in-hospitalized-adults?topicRef=126981&source=see_link#H2223242197>.
- ↑ HEIDARY, Fatemeh a Reza GHAREBAGHI. Ivermectin: a systematic review from antiviral effects to COVID-19 complementary regimen. J Antibiot Tokyo [online]. 2020, vol. 73, no. 9, s. 593-602, dostupné také z <https://doi.org/10.1038/s41429-020-0336-z>. ISSN 0021-8820 (print), 1881-1469.
- ↑ RAJTER, Juliana Cepelowicz, Michael S. SHERMAN a Naaz FATTEH. Use of Ivermectin Is Associated With Lower Mortality in Hospitalized Patients With Coronavirus Disease 2019. Chest. 2021, roč. 1, vol. 159, s. 85-92, ISSN 0012-3692. DOI: 10.1016/j.chest.2020.10.009.
- ↑ [1]
- ↑ MATHER, Jeffrey F., Richard L. SEIP a Raymond G. MCKAY. Impact of Famotidine Use on Clinical Outcomes of Hospitalized Patients With COVID-19. American Journal of Gastroenterology. 2020, roč. 10, vol. 115, s. 1617-1623, ISSN 0002-9270. DOI: 10.14309/ajg.0000000000000832.
- ↑ a b SINGHAL, Tanu. A Review of Coronavirus Disease-2019 (COVID-19). The Indian Journal of Pediatrics. 2020, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN 0019-5456. DOI: 10.1007/s12098-020-03263-6.
- ↑ a b World health organisation. Coronavirus disease (COVID-19) technical guidance: Laboratory testing for 2019-nCoV in humans [online]. [cit. 2020-03-04]. <https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/technical-guidance/laboratory-guidance>.
- ↑ a b LI, Zhengtu, Yongxiang YI a Xiaomei LUO. Development and Clinical Application of A Rapid IgM‐IgG Combined Antibody Test for SARS‐CoV‐2 Infection Diagnosis. Journal of Medical Virology. 2020, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN 0146-6615. DOI: 10.1002/jmv.25727.
- ↑ BROUGHTON, James P, Xianding DENG a Guixia YU. Rapid Detection of 2019 Novel Coronavirus SARS-CoV-2 Using a CRISPR-based DETECTR Lateral Flow Assay. ?. 2020, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN ?. DOI: 10.1101/2020.03.06.20032334.
- ↑ a b c BERGHELLA, Vincenzo, et al. Coronavirus disease 2019 (COVID-19): Pregnancy issues and antenatal care [online]. UpToDate, Poslední revize 2020-11-12, [cit. 2020-11-16]. <https://www.uptodate.com/contents/coronavirus-disease-2019-covid-19-pregnancy-issues-and-antenatal-care>. .
- ↑ WOODWORTH, Kate R., Emily O’Malley OLSEN a Varsha NEELAM. Birth and Infant Outcomes Following Laboratory-Confirmed SARS-CoV-2 Infection in Pregnancy — SET-NET, 16 Jurisdictions, March 29–October 14, 2020. MMWR. Morbidity and Mortality Weekly Report. 2020, roč. 44, vol. 69, s. ?, ISSN 0149-2195. DOI: 10.15585/mmwr.mm6944e2.
- ↑ -. Recommendation for the diagnosis and treatment of novel coronavirus infection in children in Hubei (Trial version 1). Zhongguo Dang Dai Er Ke Za Zhi [online]. 2020, vol. 22, no. 2, s. 96-99, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32051073>. ISSN 1008-8830.
- ↑ a b LIU, Weiyong, Qi ZHANG a Junbo CHEN. Detection of Covid-19 in Children in Early January 2020 in Wuhan, China. New England Journal of Medicine. 2020, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN 0028-4793. DOI: 10.1056/nejmc2003717.
- ↑ DE LUCA, Daniele. Managing neonates with respiratory failure due to SARS-CoV-2. The Lancet Child & Adolescent Health. 2020, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN 2352-4642. DOI: 10.1016/s2352-4642(20)30073-0.
- HUANG, Chaolin, Yeming WANG a Xingwang LI. Clinical features of patients infected with 2019 novel coronavirus in Wuhan, China. The Lancet. 2020, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN 0140-6736. DOI: 10.1016/s0140-6736(20)30183-5.