Topografické útvary DK

Z WikiSkript

Do topografických oblastí řadíme místa a otvory, kterými prochází důležité nervy, cévy a žíly. U každé oblasti je důležité znát ohraničení a struktury, které zde nacházíme.[1]

Útvary pletence[upravit | editovat zdroj]

Foramen ischiadicum majus[upravit | editovat zdroj]

Ventrolaterálně je ohraničen incisura ischiadica major, dorzomediálně ligamentem sacrotuberale a kaudálně ligamentem sacrospinale. Tímto otvorem prochází musculus piriformis, který začíná na přední ploše os sacrum a upíná se na trochanter major. Rozděluje foramen ischiadicum na foramen suprapiriforme a infrapiriforme.

Foramen suprapiriforme[upravit | editovat zdroj]

Prochází jím nervus gluteus superior a arteria glutea superior spolu se stejnojmennou vénou.

Foramen infrapiriforme[upravit | editovat zdroj]

Ve foramen infrapiriforme prochází nerv ischiadicus, pudendus, gluteus inferior, cutaneus femoris posterior. Dále pak arteria et venae gluteae inferiores a pundendeae internae.

Foramen ischiadicum minus[upravit | editovat zdroj]

Ventrolaterálně je ohraničený incisurou ischiadicou minor, dorzomediálně pak ligamentum sacrotuberale a kraniálně ligamentum sacrospinale. Útvory procházející tímto otvorem jsou: nervus pudendus, arteria et venae pudendae internae a tendo musculi obturatorii internii.

Canalis obturatorius[upravit | editovat zdroj]

Vzníká v místě sulcus obturatorius a otvoru v membrana obturatoria. Prochází jím nervus obturatorius a arteria et vena obturatoria

Canalis pudendalis[upravit | editovat zdroj]

Také přezdívaný Alcockův kanál, se nachází dorsálně od musculus iliococcygeus a na mediální straně musculus obturatorius internus. Kanálem probíhá nerv, po kterém je topografické místo pojmenováno - nervus pudendus.

Hiatus subinguinalus[upravit | editovat zdroj]

Lacuna musculorum[upravit | editovat zdroj]

Umístěná laterálně, ohranučena ligamentum inguinale Pouparti, os ilium a arcus iliopectineus. Jak již z názvu vypovídá, tak jí probíhá musculus iliopsoas, nervus femoralis a nejvíce laterálně nervus femoris lateralis.

Lacuna vasorum[upravit | editovat zdroj]

Nachází se mediálně od arcus iliopectineus, dále ji pak ohraničuje ligamentum lacunare Gimbernati a ligamentum pectineum ventrálně od pecten ossis pubis, poděl něj. Obsahem lacuna vasorum je (mediolaterálně) nodus lymphoideus inguinalis profundus Cloqueti, vena a a arteria femoralis, ramus femoralis nervi genitofemoralis

Canalis femoralis[upravit | editovat zdroj]

Nachází se na mediální části lacuna vasorum, probíhájí jím nodi inguinales profundi Cloqueti.

Útvary volné končetiny[upravit | editovat zdroj]

Trigonum femorale[upravit | editovat zdroj]

Ohraničeno ligamentum inguinale Pouparti, musculus adductor longus a musculus sartorius - tvoří trojúhelníkovité ,,okno". Probíhají jím všechny útvary z hiatus subinguinalis - nervus cutaneus femoris lateralis, musculus iliopsoas, nervus femoralis, ramus femoralis nervus genitofemoralis, arteria et vena femoralis a nodi lymphoidei inguinale profundi Cloqueti.Někdy se též nazývá jako fossa Scarpae major.

Fossa iliopectinea[upravit | editovat zdroj]

Někdy též fossa Scarpae minor, se nachází v hloubce trigonum femorale, má menší obvod a je ohraničují ji: musculus pectineus a musculus iliopsoas. Nachází se v ní průchod pro vena saphena magna v fascia lata - hiatus saphenus.

Hiatus saphenus[upravit | editovat zdroj]

Otvor ve fascia lata, prochází jím vena saphena magna, která se následně vlévá do vena femoralis.

Canalis adductorius[upravit | editovat zdroj]

Zvaný také Hunterův kanál, spojuje trigonum femorale s fossa poplitea. Prochází jím arteria a véna femoralis, dále pak nervus saphenus

Hiatus adductorius[upravit | editovat zdroj]

Distální otvor canalis adductorius, arteria a véna femoralis se po průchodu mění na arterii a vénu popliteu. Nervus saphenus jím neprochází, zato rami posterior nervi obturatorii ano. Vzniká v místě mezi úpony musculus adductorius magnus.

Fossa poplitea[upravit | editovat zdroj]

Zakolení jáma je ohraničena medioproximálně svaly semimembranosus a semitendinosus, lateroproximálně ji ohraničuje musculus biceps femoris. Distálně tvoří její hranici obě hlavy musculu gastrocnemii, dno se pak stává z musculus popliteus. Nervus ischiadicus se v ní štěpí na nervus tibialis a nervus fibularis communis.Vena poplitea probíhá laterálně, arteria poplitea mediálně. Dále se v jámě nachází nodi lymphoidei popliteales (superficiales a profundi).

Canalis fibularis[upravit | editovat zdroj]

Kanál, jímž prostupuje nervus fibularis na přední stranu bérce. Jeho vstup tvoří hiatus fibularis - otvor mezi musculus fibularis longus a musculus soleus. Nervus fibularis se v něm mění na nervus fibularis superficialis a profundus, který jde na přední stranu bérce.

Arcus tendineus musculi solei[upravit | editovat zdroj]

Vzniká mezi začátky musculus soleus. Prochází jím nervus tibialis, arteria poplitea měnící se na arterii tibialis posterior; vena poplitea měnící se na venu tibialis posterior.

Canalis musculofibularis[upravit | editovat zdroj]

Nazývaný také Hyrtlův kanál, je kanál, kterým prostupuje arteria et venae fibulares, odsupující z arteria et vena tibialis posterior. Ohraničuje ho tělo fibuly a musculus flexor hallucis longus.

Canalis malleolaris[upravit | editovat zdroj]