Funkce jater

Z WikiSkript

Játra mají velké množství funkcí, jejichž cílem je udržení homeostázy.

Metabolické funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zahrnují biosyntézu tělu vlastních sloučenin, jejich ukládání, přeměnu a rozklad na molekuly schopné vyloučení.

Metabolismus sacharidů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedním z nejdůležitějších úkolů jater je udržování glykemie. Játra přijímají glukózu a další monosacharidy z plazmy. Fruktóza a galaktóza se v játrech mění na glukózu. Glukóza se v játrech ukládá ve formě glykogenu, nebo se mění na mastné kyseliny. Při poklesu glykemie játra vylučují glukózu štěpením glykogenu. Dojde-li k vyčerpání glykogenu, nastane glukoneogeneze, při níž se glukóza tvoří z laktátu (vznikajícího ve svalech a erytrocytech), glycerolu (uvolněného při štěpení tuků) nebo některých aminokyselin.

Metabolismus aminokyselin a proteinů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Játra kontrolují hladinu aminokyselin v plazmě. Přebytečné aminokyseliny jsou odbourávány a jejich dusík se v průběhu močovinového (ornithinového) cyklu mění na močovinu, která je vyloučena ledvinami. Uhlíkové skelety aminokyselin jsou využity k syntéze glukózy či k produkci energie. V játrech se nejen tvoří, ale i rozkládá většina plazmatických bílkovin.

Metabolismus lipidů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V játrech se tvoří cholesterol, triacylglyceroly a fosfolipidy, které ve formě lipoproteinů vstupují do krve. Dále zde probíhá β-oxidace mastných kyselin a tvorba ketolátek. Přebytečný cholesterol se v játrech mění na žlučové kyseliny a je vylučován žlučí.

Termoregulační funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Játra produkují velké množství tepla, což souvisí s jejich vysokou metabolickou aktivitou.

Skladovací funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Játra mohou sloužit jako rezervoár krve. Krev z nich může být za určitých okolností (např. v případě cirkulační hypovolémie) vypuzena. Dále jsou v játrech uchovány:

  • glukóza (ve formě glykogenu),
  • kovy: železo (vázané na ferritin), měď, kobalt,
  • vitaminy: vitamin A – zásoba na 10 měsíců, vitamin D – 2–3 měsíce, vitamin B12 – několik let.[1]

Vylučovací funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Například steroidní hormony a bilirubin jsou v játrech inaktivovány pomocí transformačních reakcí a převedeny na polárnější metabolity, které mohou být vyloučeny.

Sekreční funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Játra tvoří a vylučují žluč, která má zásadní význam při trávení a vstřebávání tuků a vitaminů rozpustných v tucích.

Syntetické funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V játrech probíhá syntéza:

  1. glukózy (glukoneogeneze) a glykogenu (glykogeneze),
  2. ketolátek,
  3. mastných kyselin, cholesterolu, triacylglycerolů a fosfolipidů,
  4. močoviny,
  5. plazmatických bílkovin,
  6. fibrinogenu a koagulačních faktorů,
  7. angiotenzinogenu,
  8. somatomedinu,
  9. lipoproteinů typu VLDL a HDL,
  10. erytropoetinu – asi 10 % z celkové tvorby erytropoetinu vzniká v játrech[1] (zbytek v ledvinách).

Detoxikační a obranné funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Portální krví se do jater mohou dostat mikroorganismy, které prošly střevní bariérou, nebo různé toxické látky. Jaterní enzymy a fagocytující Kupfferovy buňky zabraňují jejich proniknutí do systémové cirkulace. Enzymatické systémy jater odbourávají exogenní látky jako například léky a alkohol, ale zároveň i endogenní produkty metabolismu (amoniak, indol, fenol…).

Další funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
  • KOOLMAN, Jan a Klaus-Heinrich RÖHM. Barevný atlas biochemie. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. 512 s. ISBN 978-80-247-2977-0.
  • MYSLIVEČEK, Jaromír a Stanislav TROJAN. Fyziologie do kapsy. 1. vydání. Praha : Triton, 2004. 466 s. Levou zadní; sv. 103. ISBN 80-7254-497-7.
  • TROJAN, Stanislav a Stanislav TROJAN, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.