Kolemčelistní záněty

Z WikiSkript

Kolemčelistní záněty jsou záněty v oblasti alveolárních výběžků. Šíří se do vymezených prostor v okolí horní a dolní čelisti.

Kolemčelistní prostory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kolemčelistní prostory jsou vytvářeny zánětem, jedná se tedy o prostory ,,umělé". Nejsou ostře ohraničené a můžeme je také popsat jako štěrbinovité. Mohou je ohraničovat čelisti, svaly, svalové fascie, kůže, podkoží a ligamenta. Mezi jednotlivými svaly jsou štěrbiny, které umožňují komunikaci jednotlivých prostorů a díky tomu i možné rychlé šíření zánětu. Dělíme je na povrchové a hloubkové.

Příčiny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Až ze 70 % je příčina odontogenního původu:

Příčiny neodontogenního původu:

  • Neléčená fraktura čelisti;
  • infekce tonzil;
  • infekce slinných žlaz;
  • při podání anestezie přes zánětlivé ložisko.

Kolemčelistní záněty v dolní čelisti[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Sublingvální absces[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zdroj infekce – dolní premoláry a moláry.
  • Klinické projevy – podjazyková řasa je zduřená a bolestivá. Jazyk částečně ztrácí svou pohyblivost.
  • Terapie – incize a drenáž (postup provádíme po aplikaci svodné anestezie). Drenáž je vedena největším vyklenutím abscesu na lingvální straně, jde rovnoběžně s alveolárním hřebenem.

Submandibulární absces[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Jedná se o jeden z nejčastějších kolemčelistních zánětů.
  • Zdroj infekce – dolní moláry a premoláry, od jejichž apexů se zánět šíří k dolnímu okraji mandibuly.
  • Klinické projevy – submandibulární zduření a omezené otevírání úst vlivem kontraktury. Mezi další klinické projevy patří také febrilie, zarudnutí kůže, bolest a přelévání tekutého obsahu při palpaci.
  • Terapie – extraorální incize pod okrajem mandibuly, průnik peánem do abscesu, vypuštění hnisu a drenáž. Celý postup provádíme v celkové anestezii. Zákrok kryjeme antibiotiky.
  • Diferenciální diagnostika – submandibulární lymfonoditis, zánět submandibulární slinné žlázy, metastatická uzlina.
  • Zánět se ze submandibulárního prostoru může dále šířit – perimandibulárně, submentálně (mediálně), do regio coli lateralis (kaudálně), nebo do parafaryngeálního prostoru (dorzálně, přes pterygomandibulární štěrbinu).

Perimandibulární absces[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zdroj infekce – dolní moláry.
  • Klinické projevy – zduření se nachází laterálně od těla mandibuly.
  • Terapie – extraorální incize - tu vedeme jako u submandibulárního abscesu. Zákrok kryjeme antibiotiky.

Submentální absces[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zdroj infekce – dolní řezáky; infekce zde ale může přestoupit ze submandibulární krajiny.
  • Klinický projev – submentální zduření.
  • Terapie – extraorální incize s drénem; pacient má zakloněnou hlavu a řez je veden vertikálně ve střední čáře. Kryjeme ATB.

Absces v bázi jazyka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zdroj infekce – dolní špičáky a premoláry; výjimečně může být zdrojem infekce infekční dermoidní nebo epidermoidní cysta.
  • Klinický projev - snížená pohyblivost a zduření jazyka, které může být provázeno bolestí.
  • Terapie - průnik peánem přes submentální prostor a přes raphe mylohyoidea do svalů jazyka. Celý postup provádíme v celkové anestezii.

Pterygomandibulární absces[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zdroj infekce – třetí moláry, od nich se infekce šíří mezi úpon m. pterygoideus medialis a vnitřní plochu větve mandibuly.
  • Klinické projevy – kontraktura a zduření na vnitřní straně úhlu mandibuly. Intraorálně je viditelné vyklenutí sliznice na úponu m. pterygoideus medialis.
  • Terapie – incizi provádíme buď intraorálně – a to řezem směrem lingválně od třetího moláru – nebo extraorálně – pak provedeme kožní řez pod úhlem čelisti. Intraorální incizi provádíme po podání submukózní anestezie, incizi extraorální provádíme v anestezii celkové. Incizi drénujeme a kryjeme ATB. Po odeznění akutního zánětu je nezbytná rehabilitace.

Submasseterický absces[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zdroj infekce – třetí moláry, od kterých se zánět šíří do měkkých tkání laterálně od úhlu a větve mandibuly.
  • Klinické projevy – zduření zevně od úhlu mandibuly, čelistní kontraktura. Tyto projevy mají často chronický průběh.
  • Terapie – extraorální incize pod úhlem mandibuly, průnik přes úpon m.masseter. Pak provedeme drénování incize. Kryjeme ATB. Kontrakturu je nutno rehabillitovat.

Zánět v parafaryngeálním prostoru[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zánět v parafaryngeálním prostoru vzniká primárně šířením z okolních, nejčastěji submandibulárních prostorů, a dále z oblastí tonzil. Odontogenní původ tohoto zánětu je většinou sekundární.
  • Klinické projevy – kontraktura, potíže s polykáním, vyklenutí stěny hltanu.
  • Terapie – extraorální incize skrz pterygomandibulární nebo submandibulární prostor.

Příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • PAZDERA, Jindřich. Základy ústní a čelistní chirurgie. 1. vydání. Olomouc : Universita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1670-0.
  • HRUBÝ, Zdeněk. Kolemčelistní záněty [přednáška k předmětu Orální chirurgie, obor Zubní lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2010-12-14.