Kolemčelistní záněty
Z WikiSkript
Kolemčelistní záněty jsou záněty v oblasti alveolárních výběžků. Šíří se do vymezených prostor v okolí horní a dolní čelisti.
Kolemčelistní prostory[upravit | editovat zdroj]
Kolemčelistní prostory jsou vytvářeny zánětem, jedná se tedy o prostory ,,umělé". Nejsou ostře ohraničené a můžeme je také popsat jako štěrbinovité. Mohou je ohraničovat čelisti, svaly, svalové fascie, kůže, podkoží a ligamenta. Mezi jednotlivými svaly jsou štěrbiny, které umožňují komunikaci jednotlivých prostorů a díky tomu i možné rychlé šíření zánětu. Dělíme je na povrchové a hloubkové.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Až ze 70 % je příčina odontogenního původu:
- Zubní kaz v okolí kořene zubu (nekróza, gangréna);
- radikulární cysta;
- folikulární cysta;
- parodontální defekty (choboty).
Příčiny neodontogenního původu:
- Neléčená fraktura čelisti;
- infekce tonzil;
- infekce slinných žlaz;
- při podání anestezie přes zánětlivé ložisko.
Kolemčelistní záněty v dolní čelisti[upravit | editovat zdroj]
Sublingvální absces[upravit | editovat zdroj]
- Zdroj infekce – dolní premoláry a moláry.
- Klinické projevy – podjazyková řasa je zduřená a bolestivá. Jazyk částečně ztrácí svou pohyblivost.
- Terapie – incize a drenáž (postup provádíme po aplikaci svodné anestezie). Drenáž je vedena největším vyklenutím abscesu na lingvální straně, jde rovnoběžně s alveolárním hřebenem.
Submandibulární absces[upravit | editovat zdroj]
- Jedná se o jeden z nejčastějších kolemčelistních zánětů.
- Zdroj infekce – dolní moláry a premoláry, od jejichž apexů se zánět šíří k dolnímu okraji mandibuly.
- Klinické projevy – submandibulární zduření a omezené otevírání úst vlivem kontraktury. Mezi další klinické projevy patří také febrilie, zarudnutí kůže, bolest a přelévání tekutého obsahu při palpaci.
- Terapie – extraorální incize pod okrajem mandibuly, průnik peánem do abscesu, vypuštění hnisu a drenáž. Celý postup provádíme v celkové anestezii. Zákrok kryjeme antibiotiky.
- Diferenciální diagnostika – submandibulární lymfonoditis, zánět submandibulární slinné žlázy, metastatická uzlina.
- Zánět se ze submandibulárního prostoru může dále šířit – perimandibulárně, submentálně (mediálně), do regio coli lateralis (kaudálně), nebo do parafaryngeálního prostoru (dorzálně, přes pterygomandibulární štěrbinu).
Perimandibulární absces[upravit | editovat zdroj]
- Zdroj infekce – dolní moláry.
- Klinické projevy – zduření se nachází laterálně od těla mandibuly.
- Terapie – extraorální incize - tu vedeme jako u submandibulárního abscesu. Zákrok kryjeme antibiotiky.
Submentální absces[upravit | editovat zdroj]
- Zdroj infekce – dolní řezáky; infekce zde ale může přestoupit ze submandibulární krajiny.
- Klinický projev – submentální zduření.
- Terapie – extraorální incize s drénem; pacient má zakloněnou hlavu a řez je veden vertikálně ve střední čáře. Kryjeme ATB.
Absces v bázi jazyka[upravit | editovat zdroj]
- Zdroj infekce – dolní špičáky a premoláry; výjimečně může být zdrojem infekce infekční dermoidní nebo epidermoidní cysta.
- Klinický projev - snížená pohyblivost a zduření jazyka, které může být provázeno bolestí.
- Terapie - průnik peánem přes submentální prostor a přes raphe mylohyoidea do svalů jazyka. Celý postup provádíme v celkové anestezii.
Pterygomandibulární absces[upravit | editovat zdroj]
- Zdroj infekce – třetí moláry, od nich se infekce šíří mezi úpon m. pterygoideus medialis a vnitřní plochu větve mandibuly.
- Klinické projevy – kontraktura a zduření na vnitřní straně úhlu mandibuly. Intraorálně je viditelné vyklenutí sliznice na úponu m. pterygoideus medialis.
- Terapie – incizi provádíme buď intraorálně – a to řezem směrem lingválně od třetího moláru – nebo extraorálně – pak provedeme kožní řez pod úhlem čelisti. Intraorální incizi provádíme po podání submukózní anestezie, incizi extraorální provádíme v anestezii celkové. Incizi drénujeme a kryjeme ATB. Po odeznění akutního zánětu je nezbytná rehabilitace.
Submasseterický absces[upravit | editovat zdroj]
- Zdroj infekce – třetí moláry, od kterých se zánět šíří do měkkých tkání laterálně od úhlu a větve mandibuly.
- Klinické projevy – zduření zevně od úhlu mandibuly, čelistní kontraktura. Tyto projevy mají často chronický průběh.
- Terapie – extraorální incize pod úhlem mandibuly, průnik přes úpon m.masseter. Pak provedeme drénování incize. Kryjeme ATB. Kontrakturu je nutno rehabillitovat.
Zánět v parafaryngeálním prostoru[upravit | editovat zdroj]
- Zánět v parafaryngeálním prostoru vzniká primárně šířením z okolních, nejčastěji submandibulárních prostorů, a dále z oblastí tonzil. Odontogenní původ tohoto zánětu je většinou sekundární.
- Klinické projevy – kontraktura, potíže s polykáním, vyklenutí stěny hltanu.
- Terapie – extraorální incize skrz pterygomandibulární nebo submandibulární prostor.
Příznaky[upravit | editovat zdroj]
- Celsovy znaky zánětu;
- leukocytóza;
- zvýšená sedimentace;
- vysoký CRP (15 a více).
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
- Tromboflebitida sinus cavernosus;
- hnisavá leptomeningitis;
- mediastinitis;
- tamponáda srdeční.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- PAZDERA, Jindřich. Základy ústní a čelistní chirurgie. 1. vydání. Olomouc : Universita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1670-0.
- HRUBÝ, Zdeněk. Kolemčelistní záněty [přednáška k předmětu Orální chirurgie, obor Zubní lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2010-12-14.