Nervus facialis

From WikiSkripta

(Redirected from N. VII)

nervus facialis
lícní nerv
Větve n. facialis
Větve n. facialis
TA A14.2.01.099
Funkce mimika, motorická fnc. (viz text), parasympatická vlákna pro ggl. submandibulare a ggl. pterygopalatinum, sensitivní a senzorická vlákna
Větve

n.petrosus major
r. communicans cum pl. tympanico
r. stapedius
chorda tympani
n. auricularis posterior
r. digastricus
r. stylohyoideus

rr.musculares
Obraz obrny

centrální:pokles koutku kontralaterálně

periferní:postižení celé poloviny obličeje ipsilaterálně

Nervus facialis (n. intermediofacialis; n. VII, lícní nerv) se skládá ze dvou částí[1]:

  • nervus facialis – branchiální somatomotorický nerv, vývojově nerv 2. faryngového oblouku;[2]
  • nervus intermedius – tenčí část, visceromotorická, somatosensitivní a viscerosensitivní vlákna.

Jádra[edit | edit source]

  • nucleus nervi facialis – somatomotorické jádro v pontu;[1] inervuje svaly tváře, mimické, galea aponeurotica, platysma
  • nucleus salivatorius superior – visceromotorické, parasympatické jádro v mostu;[1] pre gl. submandibularis, sublingualis, lacrimalis
  • ncl. spinalis n. trigemini – somatosenzitivní jádro n. V, cíl senzitivních vláken z oblasti boltce;[1]
  • ncl. gustatorius – rostrální část nucleus tractus solitarii, chuťové jádro.[3]

Průběh[edit | edit source]

Výstup hlavových nervů na spodině IV. komory mozkové
N. VII vystupuje z lebky skrze for. stylomastoideum
Head facial nerve branches.jpg

Nervus facialis vychází z jádra nejdříve dorsálně, obtáčí se kolem ncl. n. abducentis a vyzdvihá na dně 4. mozkové komory colliculus facialis.[3]

Z mozkového kmene vychází ventrálně, v angulus pontocerebellaris, do zadní lebeční jámy. Pokračuje přes porus acusticus internus, meatus acusticus internus a fundus acusticus internus, v tomto krátkom intrakraniálnom úseku idú cez cisterna pontocerebellaris.


Dále vede skrze canalis nervi facialis Falloppi.

Probíha ventrálně, pak dorsolaterálně se stáčí a vytvoří ohyb geniculum nervi facialis, kde leží i malé ganglion geniculi a nakonec kaudálně a vystupuje z lebky ve foramen stylomastoideum. Vstupuje zezadu do glandula parotis a vytváří plexus parotideus.[1] Dělí se na horní a dolní větev, pro mimické svaly horní a dolní poloviny obličeje.[4]

V geniculum (přechod ventrání a dorsolaterární části) je uloženo chuťové ganglion (ganglion geniculi).[1]

Větve[edit | edit source]

  • nervus petrosus major
  • ramus communicans cum plexu tympanico;[1]
  • ramus stapedius – somatomotorický nerv pro m. stapedius;[3]
  • chorda tympani
  • nervus auricularis posterior- motorické větve pro rudimentární svaly ucha, senzitivní vlákna pro kůži ucha
  • ramus digastricus- pre zadní bříško
  • ramus stylohyoideus – somatomotorické větve pro svaly ucha, musculus stylohyoideus a venter posterior m. digastrici;[1]
  • rami musculares – somatomotorické větve pro mimické svaly:[3]
    • horní větev – rr. temporales ( m. orbicularis oculi) , rr. zygomatici, rr. buccales;
    • dolní větev – r. marginalis mandibulae (m. orbicularis oris, mentalis, depressor anguli oris, depressor labii inferioris) , r. colli (platysma)
    • mezi platysma a lamina superficialis fasciae coli ramus coli vytváří spojku s ramus superior z n. transversus colli (plexus cervicalis) = ansa cervicalis superficialis

Funkce[edit | edit source]

Motorická vlákna[1]

Nervus facialis motoricky inervuje:

  • mimické svaly,
  • m. platysma,
  • m. stapedius,
  • m. epicranius,
  • venter posterior m. digastrici,
  • m. stylohyoideus.
Parasympatická vlákna[1]
  • ganglion submandibulare,
  • podjazyková žláza,
  • podčelistní žláza,
  • žlázy jazyka,
  • ganglion pterygopalatinum,
  • žlázky patra,
  • zadní polovina dutiny nosní,
  • slzná žláza,
  • žlázy nosohltanu.
Sensitivní a senzorická vlákna[1]
  • malý kožní okrsek boltce a zevního zvukovodu,
  • chuťové receptory předních dvou třetin jazyka.
Zobrazení křížení korových vláken n. facialis

Poruchy[edit | edit source]

Centrální obrna[edit | edit source]

Vlákna z mozkové kůry pro horní část ncl. nervi facialis (odpovídající horní koncově větvi) jsou zkřížená i nezkřížená, zatímco pro dolní část (dolní koncová větev) jsou pouze zkřížená. Proto se centrální obrna n. facialis projeví poklesem koutku kontralaterálně, ale nikoli jako lagoftalmus.[5]

Periferní obrna[edit | edit source]

Periferní obrna může vzniknou při porušení na jakémkoli místě průběhu nervus facialis. Nejčastější je tzv. Bellova obrna. Projevuje se postižením horní i dolní větve, postižena je tedy celá jedna polovina obličeje. [5]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Obrna lícního nervu.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b c d e f g h i j k PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi III. -- Neuroanatomie, smyslová ústrojí a kůže. 1. vydání. 2002. ISBN 80-8063-048-8.
  2. MOORE, Keith L a T. V. N PERSAUD. Zrození člověka. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.
  3. a b c d KACHLÍK, David. Hlavové nervy II [přednáška k předmětu Anatomie, obor Všeobecné lékařství, 3. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 21.12.2010. Dostupné také z <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/PNS_hlavove_nervy_II.zip>. 
  4. Ústav anatomie 3. LF UK. Nervus facialis [online]. [cit. 2011-06-28]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/pns_hn4.htm>.
  5. a b Ústav anatomie 3. LF UK. Poruchy vybraných hlavových nervů [online]. [cit. 2011-06-28]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/obrny_hn.htm>.