Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/42. Otázka
 | 42. Otázka | |||
| Slinné žlázy, jejich stavba, syntopie a inervace | ||||
| Otázky z anatomie (1. LF UK, VL) | ||||
| Předchozí • Další | ||||
Slinné žlázy
Dutina ústní obsahuje malé slinné žláz ve slizničním vazivu a velké slinné žlázy, které jsou uloženy kolem dutiny ústní. Mezi velké slinné žlázy patří: glandula parotis (příušní žláza), glandula submandibularis (podčelistní) a glandula sublingualis (podjazyková).
Obecná histologie slinných žláz
Obecná charakteristika
Velké slinné žlázy jsou obaleny pouzdrem. To je tvořeno hustým kolagenním vazivem. Z pouzdra vybíhají vazivová septa, která dělí žlázu na jednotlivé lalůčky (lobuli). V septech probíhají četné cévy a nervová vlákna. Jedná se o žlázy exokrinního typu, což znamená, že sekret, který produkují, je dopraven systémem vývodů do cílového místa. Slinné žlázy jsou tedy složeny ze systému vývodů a sekreční složky, jež je reprezentována buňkami dvojího typu: serózními a mucinózními. Podle převažujícího počtu daného typu buněk rozlišujeme, zda se jedná o žlázu muciózní, serózní či seromuciózní (též smíšené). U smíšených žláz ještě určujeme, která ze složek (serózní/mucioózní) převažuje.
Serózní buňky
Serózní buňky často tvoří serózní alveoly (aciny). Tyto buňky se vyznačují pyramidovitým tvarem, bazofilií a světlým jádrem lokalizovaným v centrální části buňky. Svojí širokou bazí nasedají na bazální laminu. V apikální části se vyskytují zymogenní granula, ty jsou z buňky uvlňovány exocytózou. V oblasti pod jádrem mají bohatě vyvinuté endoplazmatické retikulum, což značí, že secernují proteiny. Mají mohutně vyvinutý Golgiho komplex a málo mitochondrií.
Mucinózní buňky
Mucinózní buňky jsou typické hlen secernující buňky. Jsou kubického nebo cylindrického tvaru a tvoří mucinózní tubuly. Jádra mají oválná, uložená při bazi buňky. Stejně jako serózní buňky i muciózní produkují proteiny a mají bohatě vyvinuté endoplazmatické retikulum, Golgiho komplex a navíc se zde nacházejí četné mitochondrie. V apikální části se vyskytují četná světlá mucinózní granula s obsahem hlenu. Ten se špatně barví bazickými barvivy, pro jejich lepší znázornění tedy používáme PAS reakci či alciánovou modř.
Myoepitelové buňky
Žlázy obsahují i myoepitelové buňky, což jsou ploché epitelové buňky, které leží mezi bazální laminou a sekreční buňkou, kterou obemykají svými tenkými výběžky. Obsahují aktinová a myosinová filamenta, která jim umožňují schopnost kontrakce. Výběžky mírně,,zmáčknou" sekreční buňku, aby se sekret rychleji vypudil. Díky přítomnosti filament odpovídajících za kontrakci se tento typ buněk označuje jako svalový epitel (má stejnou strukturu jako buňky hladké svaloviny).
Vývody
Systém žlázových vývodů začíná vsunutými vývody, které jsou vystlány mezotelem. Spojují se ve vývody intralobulární, vývody žíhané. Buňky, které vystýlají žíhané vývody mají eosinofilní cytoplazmu a v bazální oblasti podélné žíhání, které tvoří tzv. bazální labyrint. Jsou to záhyby buněčné membrány, na kterých se uskutečňuje aktivní přenos iontů pomocí sodíkové pumpy. Kolmo k lamině basalis jsou orientovány četné mitochondrie. Žíhané vývody se spojují ve vývody interlobulární, uložené v tenkých septech, které oddělují jednotlivé lalůčky slinných žláz. Jsou vystlány jednovrstevným cylindrickým epitelem. Interlobulární vývody se dále spojují, tvoří vývody lobární a nakonec jeden hlavní vývod. Ve větších vývodech se vyskytuje epitel vrstevnatý cylindrický. Hlavní vývod, který ústí do ústní dutiny je vystlán epitelem vícevrstevným dlaždicovým nerohovějícím.
Velké slinné žlázy
- inervace z ganglion pterygopalatinum a ganglion oticum
- produkují na základě nervového podnětu
- cévní zásobení zabezpečuje a. facialis (podčelistní žláza), a. temporalis superficialis (příušní žláza), a.lingualis (podjazyková žláza) a v. jugularis externa
- glandula sublingualis – seromucinózní s převahou mucinózní složky
- hl. vývod této žlázy vyúsťuje spolu s vývodem gl. submandibularis na dně dutiny ústní na sliznicové papile - caruncula sublingualis
- glandula submandibularis – seromucinózní s převahou serózní složky
- vývod žlázy - ductus submandibularis - vyústění má společné s gl. sublingualis - caruncula sublingualis
- glandula parotis
- 90% serózní, 10% mucinózní
- vývod - ductus parotideus (vyústění do vestibulum oris na úrovni druhé stoličky)
- žlázou prochází nervus facialis, ale neinervuje ji, pokračuje k mimickým svalům
- inervace z ganglion oticum skrze nervus auriculotemporalis
- Mnemotechnická pomůcka
- pa-ro-tis = se-ró-zní
- sub-man-di-bu-la-ris = se-ro-mu-ci-nó-zní
- sub-lin-gua-lis = mu-ci-nó-zní
Malé slinné žlázy
- inervace z ganglion pterygopalatinum
- produkce slin je nepřetržitá
- všude v ústní dutině (glandulae labiales, buccales, molares, palatinae, linguales)
Syntopie
- žlázy submandibulární – mimo dutinu ústní, podél musculus mylohyoideus
- žlázy sublinguální – uvnitř dutiny ústní
- Klinické poznámky
- sialogram – kontrastní zobrazení slinných žláz s vývody
- vývod může být ucpán kamenem: sialolithiasis
- slinivka břišní má podobnou strukturu, z této podobnosti je proto odvozen její název (slinivka)
Inervace slinných žláz
Parasympatická inervace slinných žláz:
- Glandula parotis je inervována z ncl. salivatorius inferior (ncl. posterior n. glossopharyngei) přes ganglion oticum.
- Glandula submandibularis et sublingualis jsou inervovány z ncl. salivatorius superior (ncl. posterior n. facialis) přes ganglion submandibulare.
Parasympatická inervace glandula parotis
- viscerální motoneurony tvoří v mozkovém kmeni jádro – ncl. salivatorius inferior (ncl. posterior nervi glossopharyngei), jejich axony (pregangliová vlákna) jdou v n. glossopharyngeus a pak pokračují do jeho větve – n. tympanicus
- n. tympanicus prochází skrze canaliculus tympanicus do středoušní dutiny, kde přijímá sympatická vlákna z plexus caroticus internus (jdou do středoušní dutiny jako nn. caroticotympanici) a tvoří s nimi plexus tympanicus, v němž je vytvořeno ggl. tympanicum pro přepojení na postgangliová vlákna určená k inervaci žlázek sliznice středoušní dutiny – ostatní pregangliová vlákna z ncl. salivatorius inferior a sympatická vlákna z plexus caroticus internus pokračují ze středoušní dutiny jako n. petrosus minor
- n. petrosus minor se klade do sulcus nervi petrosi minoris na přední stěně pyramidy a probíhá k jejímu hrotu, kde prochází skrze synchondrosis sphenopetrosa do fossa infratemporalis na zevní basi lební, kde vstupuje do ggl. oticum (do něhož jdou dále sympatická vlákna z plexus arteriae meningeae mediae jako n. petrosus profundus minor) – průběh: n. tympanicus – n. petrosus minor – ggl. oticum se označuje jako Jacobsonova anastomosa
- v ggl. oticum se pregangliová vlákna přepojují na postgangliová a ta probíhají v n. auriculotemporalis a z něj jdou buď přímo jako jeho rr. parotidei do gl. parotis, nebo jdou spojkou mezi n. auriculotemporalis a n. facialis do n. facialis a z něj do gl. parotis
Parasympatická inervace glandula submandibularis et glandula sublingualis
- viscerální motoneurony tvoří jádro v mozkovém kmeni – ncl. salivatorius superior (ncl. posterior n. facialis), jejich axony (pregangliová vlákna) jdou v n. facialis do canalis nervi facialis, který opouštějí jako chorda tympani, což je spojka mezi n. facialis a n. lingualis – větev z n. trigeminus, chorda jde v kanálku (canaliculus chordae tympani) spojujícím canalis n. facialis se středoušní dutinou, prochází dutinou a vystupuje z ní ve fissura petrotympanica (chorda tympani vede kromě axonů visceromotoneuronů z ncl. salivatorius sup. také dendrity pseudounipolárních buněk uložených v sensitivním ggl. geniculi – chuťové vjemy z prvních 2/3 jazyka)
- pregangliová vlákna pokračují v n. lingualis a v jeho rr. ganglionares vstupují do ggl. submandibulare, kde se přepojují na postganliová vlákna a ta se vracejí zpět do n. lingualis, jehož dalšími větvemi jdou ke gl. sublingualis et submandibularis
Přehled
| Glandula parotis | Gl. submandibularis et sublingualis | |
|---|---|---|
| jádro | ncl. salivatorius inferior (ncl. posterior nervi glossopharyngei) | ncl. salivatorius superior (ncl. posterior nervi facialis) |
| nerv(y) vedoucí pregangliová vlákna | n. glossopharyngeus – n. tympanicus – n. petrosus minor | n. facialis – chorda tympani – n. lingualis |
| parasympatické ganglion | ggl. oticum | ggl. submandibulare |
| nerv(y) vedoucí postgangliová vlákna | n. auriculotemporalis | n. lingualis |
| cílový orgán (žláza) | gl. parotis | gl. submandibularis et gl. sublingualis |
