Infekční onemocnění mozku

From WikiSkripta

(Redirected from Záněty mozku)

Infekční onemocnění mozku jsou způsobena různými původci. Napadnou nás a na úkor našich vlastních tkání se začínají množit a šířit po celém těle. Vstupní branou bývají často ústa, kůže a sliznice. Méně často se patogen dostane do lebky přímo (traumata).

Původci infekce jsou nejčastěji bakterie nebo viry. Výjimkou nejsou ale ani paraziti a houby, k propuknutí onemocnění však většinou dochází, až když je imunitní systém člověka oslaben.

K přenosu infekce dochází nejčastěji kontaktem s nakaženými lidmi a zvířaty. Patogeny jsou přenášeny nejrůznějšími cestami (kapénkovou infekcí, krevní cestou, …).

Meningitidy[edit | edit source]

Meningitida vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae

Bakteriální meningitida[edit | edit source]

Jedním z nejzávažnějších infekčních onemocnění je meningitida neboli zánět mozkových blan. Objevuje se zde zánětlivý infiltrát, tvořený především neutrofily (→ hnis). Meningitidy jsou velmi vážná onemocnění, která se rychle rozvíjí a pacienta přímo ohrožují na životě. Je proto nutno zahájit terapii (antibiotiky) co nejdříve, často se nečeká na výsledky mikrobiologických vyšetření, tzv. empirická terapie (podle zkušeností). Při komplikovaném průběhu jsou nejčastějšími následky onemocnění slepota, hluchota, epilepsie.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Meningitida.

Původci[edit | edit source]

Jednotlivé typy bakterií se navzájem liší věkovou skupinou, u které způsobují meningitidy. To ale zcela neplatí, zvláště u imunosuprimovaných pacientů. E. coli napadá především novorozence, Str. pneumoniae malé děti a staré lidi, N. meningitidis adolescenty.

Při neisseriové meningitidě může dojít k rozvinutí meningokové sepse, pro kterou je typický výskyt drobných fialových skvrn na kůži, které jsou projevem ucpání drobných kapilár.

Virová meningitida[edit | edit source]

Virové menigitidy se vyskytují méně často. V zánětlivém infiltrátu pak dominují lymfocyty (→ bez hnisu).

Encefalitidy[edit | edit source]

Virové encefalitidy[edit | edit source]

Virová onemocnění nejčastěji napadají parenchym mozku, hovoříme o encefalitidách. Zároveň s encefalitidou mohou být postiženy i mozkové obaly. Například klíšťová encefalitida (virus z čeledi Flaviridae) postihuje mozek i mozkové obaly. Z počátku, po 5–9 dnech od nakažení, se nemoc projevuje jako horečka a bolest hlavy. Postupně intenzita bolesti narůstá, objeví se dezorientace, poruchy s hybností končetin. Typickým příznakem je ztuhnutí svalů na šíji.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Klíšťová encefalitida.

Mezi další časté původce patří, zvláště u lidí s velmi nízkou imunitou a u novorozenců, většina herpetických virů. Jejich průběh může být různě těžký. Nezřídka jsou ale příčinou smrti, v lepších případech dochází k poškození zraku, sluchu nebo mentální retardaci.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Encefalitida způsobená herpes simplex viry.
Negriho tělíska v cytoplazmě neuronu

HIV a AIDS[edit | edit source]

Dalším těžkým virovým infekčním onemocněním je infekce virem HIV, která se v pozdějších stádiích, po rozvinutí AIDS, projevuje jako demence.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránkách HIV, AIDS.

Vzteklina[edit | edit source]

S tímto onemocněním se již běžně nesetkáme (v našich krajích) díky účinné vakcinaci divoce žijící zvěře.

Onemocnění postupuje retrográdně z periferních nervů do CNS. Pokud se infekce dostane až do mozku, nelze již nemocného zachránit a pacient umírá do několika dní. Typickým nálezem v mozku jsou tzv. Negriho tělísek. Jedná se o intracelulární inkluze v cytoplasmě některých nervových buněk, v nichž probíhá replikace viru vztekliny.

Původce je Lyssavirus.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vzteklina.

Infekce způsobené houbami[edit | edit source]

Candida albicans – kultivace

Kandidové infekce[edit | edit source]

Infekce oportunními patogeny z rodu Candida (C. albicans, C. cruzei...) se vyskytují takřka výhradně u imunosuprimovaných pacientů a nemocných trpících AIDS.

Kryptokokóza[edit | edit source]

Infekční onemocnění mozku můžou způsobovat i houby kvasinkového původu, jak je tomu při kryptokokóze. Postihuje zejména osoby s porušenou imunitou a to pacienty s AIDS nebo po transplantaci. Kvasinka, která se vyskytuje v trusu ptáků, se vdechne, množí se v plicích a následně se šíří do mozku. Příznaky a průběh onemocnění je obdobný jako u meningoencefalidity.

Původce je houba rodu Cryptoccocus (nejčastěji Cryptoccocus neophormans).

Aspergilom[edit | edit source]

Při infekci houbou rodu Aspergillus vzniká v mozku typický útvar, který napodobuje mozkový absces. Vyskytuje se u imunosuprimovaných pacientů a nemocných trpících AIDS.

Původci jsou plísně rodu Aspergillus.

Parazitární infekce[edit | edit source]

Mozkové abscesy při toxoplasmóze

Také paraziti mohou být původci mozkové infekce.

Neurocysticerkóza[edit | edit source]

Neurocysticerkóza je méně častým parazitární onemocnění mozku. Je příčinou při infekční získané epilepsie.

Původce je tasemnice Taenia solium, respektive její pozřená vajíčka.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Cysticerkóza.

Toxoplasmóza[edit | edit source]

Toxoplazmóza způsobuje encefalitidy, abscesy a kalcifikace. Nejvíce ohroženými skupinami jsou plody matek v prvním a druhém trimestru a imunitně slabí jedinci. Mezihostitelem je kočka.

Původce je Toxoplasma gondii

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Toxoplazmóza.

Amébová meningoencefalitida[edit | edit source]

Onemocnění rozšířené především v Americe. Parazit se do mozku dostává podél čichového nervu skrz sliznici nosu. Dochází k destrukci nervových buněk, zánětlivé reakci. Postižený upadá do kómatu, smrt následuje velmi rychle.

Jedinci se mohou nakazit v termálních lázních a vyhřívaných bazénech, kde se často vyskytuje původce onemocnění.

Původce je prvok Naegleria fowleri.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.