Tyreotoxikóza
Tyreotoxikóza je stav, kdy jsou tkáně vystaveny vysokým hladinám cirkulujících hormonů štítné žlázy. Nejčastější příčinou tyreotoxikózy je hypertyreóza[1]. V praxi jsou proto tyto dva termíny často zaměňovány.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Hypertyreóza[upravit | editovat zdroj]
- Nejčastější příčinou hypertyreózy je Gravesova-Basedowova nemoc. Dochází k tvorbě autoprotilátek proti receptorům pro TSH (TRAK), které stimulují tvorbu hormonů štítné žlázy[2].
- Hyperfunkční struma;
- Hyperfunkční adenom štítné žlázy – velmi vzácný;
- Adenom hypofýzy sekretující TSH – velmi vzácný;
- Zvýšená sekrece hCG – hCG i TSH patří mezi glykoproteinové hormony, jsou si z části podobné, vyšší koncentrace hCG může tedy způsobit zkříženou reaktivitu s TSH receptory, např. v těhotenství (nejvíc na konci 1. trimestru), hCG-produkující mola hydatidosa, nádory varlat.
Další příčiny[upravit | editovat zdroj]
- Tyreoiditidy mohou způsobovat přechodnou tyreotoxikózu v důsledku porušení folikulů štítné žlázy zánětem a uvolněním uskladněných hormonů do krve. Většinou následuje k hypotyreóza. Např.: Hashimotova tyreoiditida, subakutní granulomatozní tyreoiditida, subakutní lymfocytární tyreoiditida.
- Struma ovarii – teratom ovaria produkující tyreoidální hormony.
- Thyreotoxicosis factitia – předávkování hormony štítné žlázy nebo přípravky s jódem (kontrastní látky, amiodaron
).
Tyreotoxikóza se vyskytuje asi u 8–10% pacientů s diabetem mellitem 1. typu. Významně totiž ovlivňuje metabolismus sacharidů, zejména vysokou aktivitou glukoneogeneze v játrech, rychlou evakuací žaludku a resorpcí živin z GITu.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Je dán hypermetabolickým stavem a aktivací sympatiku. Do klinického obrazu patří:
- teplá, překrvená kůže, nadměrné pocení, intolerance tepla;
- hubnutí, urychlení růstu;
- hypermotilita GIT a průjem;
- tachykardie, palpitace, systolická hypertenze, velká tlaková amplituda;
- třes, zvýšená dráždivost;
- tyreoidní myopatie – slabost proximálního svalstva končetin, až u 50 % nemocných;
- exoftalmus (zírající výraz očí) – způsoben zmnožením pojivové tkáně vlivem autoimunitní stimulace[3];
- difuzní struma;
- nervozita, motorický neklid, poruchy koncentrace, výkyvy nálad;
- Graefeho příznak: při pohledu dolů nesleduje víčko bulbus;
- Stellwagův příznak: snížená frekvence mrkání;
- Moebiův příznak: oslabená konvergence bulbů;[2]
- Dalrymplův příznak: retrakce horního víčka;
- Kocherův příznak: vzhled upřeného pohledu či zírání.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
V rámci diagnostiky je základem laboratorní vyšetření. U pacientů nacházíme:
- zvýšený T3 a fT4 (volná forma tyroxinu, je biologicky aktivní a zodpovídá za tkáňové účinky hormonu);
- snížený TSH;
- protilátky proti TSH-receptorům (TRAK, TRAb, rTSH-ab), tyreoglobulinu, tyreoidální peroxidáze;
- snížená sérová hladina cholesterolu.
- Dále děláme ultrazvuk štítné žlázy. Stanovuje objem žlázy a hledáme případné ložiskové léze. V rámci diagnostiky ložiskových lézí (adenomů) lze provést scintigrafii.
- V rámci vyšetření také stanovujeme kostní věk.[2]
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
V rámci diferenciální diagnostiky musíme odlišit:
- sepsi;
- maligní hypertermii;
- reakci po transfuzi;
- adrenální krizi.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Iniciální léčba je útočná. Podáváme:
- tyreostatika (blokují syntézu T3 a T4) - thiamazol
(Thyrozol), carbimazol nebo propylthiouracil; - betablokátory (upravují hyperkinetickou cirkulaci).
Definitivní léčba může mít více forem:
- dlouhodobá léčba tyreostatiky;
- (sub)totální tyreoidektomie (po opakovaných recidivách po vysazení tyreostatik);
- radioablace štítné žlázy radiojódem (při KI chirurgické léčby, preferovaná v USA).
Po TTE (totální tyreoidektomii) či destrukci žlázy radioaktivním jódem pacient většinou postupně přechází do hypotyreózy s doživotní nutností substituční léčby levothyroxinem.
Novorozenecká hypertyreóza[upravit | editovat zdroj]
Novorozenecká hypertyreóza je vzácná život ohrožující porucha. Vzniká v důsledku transplacentárního přenosu mateřských protilátek proti TSH receptoru (TRAb, rTSH-ab) při známé nebo nerozpoznané tyreotoxikóze matky Graves-Basedowova typu. U plodu se rozvíjí intrauterinní růstová retardace, fetální tachykardie, urychlení kostního zrání, struma a exoftalmus. Pokud novorozenec není léčen múže dojít k metabolickému rozvratu či srdečnímu selhání. Nasazujeme konzervativní antityreoidální léčbu. Po dvou až třech měsících vymizí mateřské protilátky z cirkulace dítěte, proto můžeme postupně léčbu ukončovat.[3]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Tyreotoxická krize
- Gravesova-Basedowova choroba
- Hypotyreóza
- Onemocnění štítné žlázy
- Vyšetření funkce štítné žlázy
- Vyšetření u chorob štítné žlázy
- Diabetes mellitus 1.typu a onemocnění štítné žlázy
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ HOLUB, V. Tyreotoxikóza. Postgraduální medicína [online]. 2003, roč. -, vol. -, s. -, dostupné také z <https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/tyreotoxikoza-153007>.
- ↑ a b c MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 77-78. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ a b LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 187. ISBN 978-80-7262-772-1.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAVRÁNEK, Jiří: Tyreotoxická krize.
- KUMAR, Vinay. Robbins basic pathology. 8. vydání. Philadelphia : Saunders/Elsevier, 2007. ISBN 978-0-8089-2366-4.
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2010-05-19]. <https://langenbeck.webs.com/>.

