Poruchy vodního hospodářství

Z WikiSkript
  • Denně vytvoříme asi 0,5 l metabolické vody.
  • ADH – vstřebává se jen voda → ovlivní to osmolalitu.
  • Aldosteron – vstřebává se Na a voda → ovlivní to objem.
  • Hlavní stimul tvorby ADH – vzestup osmolality, pokles objemu – méně (krvácení – není pocit žízně!).

Hypovolemické stavy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vždy spojeno s bilancí Na.

Isoosmolární dehydratace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Ztráta isoosmolární tekutiny.
  • Ztráty krve, plasmy – popáleniny, punkce ascitu, píštěle, průjmy, předávkování diuretiky.
  • Je isoosmotická → nemůžeme vodu doplnit z IC → hemodynamické příznaky.
  • Není žízeň, hrozí renální a srdeční selhání!

Hyperosmolární dehydratace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Ztráta hypoosmolární tekutiny (průjmy, profúzní pocení, poruchy ledvin – polyurie, osmotická diuréza, diabetes insipidus…).

Hypoosmolární dehydratace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Ztráta hyperosmolární tekutiny.
  • Vzniká často z dehydratace hyperosmolární, když jen hradíme vodu (musíme dávat i Na!).
  • Primární nedostatek aldosteronu.

Hypervolemické stavy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Kapacita ledvin je obrovská.
  • Přesun vody do intersticia → klesá efektivní objem → renin → resorpce Na → stoupá ECT.
  • 3 důvody:
  • Isoosmolární – retence isoosm. tekutiny – farmaka, otoky.
  • Hyperosmolární – víc se zadržují soluty – infúzí, víc mineralokort., poruchy ledvin.
  • Hypoosmolární – zadržování vody – nadměrná tvorba ADH.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.