Portál:Otázky z patologie (1. LF UK, VL)/44. Otázka
 | 44. Otázka | |||
| Imunodeficience | ||||
| Otázky z patologie (1. LF UK, VL) | ||||
| ⏪️ ⏩️ | ||||
Imunodeficience
Imunodeficience jsou imunopatologické stavy, u nichž je snížena celková reaktivita organismu na antigenní a jiné podněty, vyvolávající specifickou nebo nespecifickou imunitní reakci. Hlavním klinickým projevem je zvýšená náchylnost k infekcím.
- Rozdělení imunodeficitů
- Vrozené (primární) – vzácnější, ale závažnější až život ohrožující.
- Získané (sekundární) – časté, ale většinou méně závažné (s výjimkou AIDS a získané agranulocytózy).
- Podle postiženého procesu
- Defekty specifické imunity – poruchy T-lymfocytů a B-lymfocytů (porucha tvorby protilátek).
- Defekty nespecifické imunity – poruchy fagocytózy, komplementu, NK buněk.
- Imunodeficity sdružené s jinými vrozenými syndromy.
Vrozené imunodeficity
Podrobnější informace naleznete na stránce Primární imunodeficience.Poruchy B-lymfocytů a tvorby protilátek
Klinickým příznakem je zvýšená náchylnost k infekcím extracelulárními bakteriemi, k jejich zničení totiž výrazně napomáhá odpověď imunitních buněk na protilátky, specificky navázané na struktury patogenu.
Změny protilátek v krvi dělíme na:
- agamaglobulinémii – celková koncentrace Ig je pod 2 g/l;
- hypogamaglobulinémii – celková koncentrace Ig je nad 2 g/l, ale méně než v běžné populaci (9–17 g/l);
- dysgamaglobulinémii – snížení koncentrace jen jedné třídy Ig, ostatní mají konc. normální nebo zvýšenou.
Manifestují se v 6–12 měsících po porodu, kdy klesne hladina mateřských, transplacentárně přenesených imunoglobulinů.
Porušení obranných mechanismů sliznic (infekce GIT, urogenitálního a respiračního traktu), někdy se však klinicky vůbec neprojevuje.
Podrobnější informace naleznete na stránce IgA.Gonozomálně recesivní onemocnění, vázané na X-chromozom (defekt genu pro tyrozin-kinázu Atk specifickou pro B-buňky). Postihuje výhradně chlapce. V periferní krvi takřka úplně chybí imunoglobuliny a B-lymfocyty. V kostní dřeni se však vyskytují jejich prekurzory, neboť jde o poruchu diferenciace a maturace B-buněk.
Projevuje se častými hnisavými a parazitárními infekcemi a sklonem k autoimunitním onemocněním.
Hypogamaglobulinémie, B-lymfocyty v normálním množství, ale je defektní jejich vyzrávání v plazmocyty. Klinicky se projevuje opakovanými infekcemi a průjmy a sklonem k autoimunitním a lymfoproliferativním onemocněním.
Poruchy T-lymfocytů
Příznakem je zvýšená náchylnost k infekcím plísněmi, viry a intracelulárními bakteriemi. Jejich antigeny se nedostávají z buněk, ovlivňují ale konfiguraci na HLA I. Ty jsou rozpoznávány a vyhodnocovány T-lymfocytárními receptory.
Smrtelné onemocnění, při kterém je narušen vývoj B i T lymfocytů. Ve 40 % je jeho podkladem defekt enzymu ADA (adenozin-deamináza). Postižené dítě neprospívá, trpí těžkými vodnatými průjmy, bronchopneumonií, meningitidou, nejsou vyvinuté mízní uzliny ani tonzily.
Jedná se o první onemocnění úspěšně léčené genovou terapií.
- Syndrom nahých lymfocytů
Porucha tvorby MHC II. To vede k zhoršení až nemožnosti předkládání antigenu lymocytům.
Nejtěžší imunodeficit, při kterém dochází k defektu prekurzorů leukocytů lymfoidní i myeloidní řady a trombocytů.
Poruchy buněk nespecifické imunity
Příznakem je zvýšená náchylnost k infekcím bakteriemi a plísněmi. Imunitní systém není schopen rychle a efektivně zareagovat na tzv. obecné patogenní vzory PAMP (Pathogen-Associated Molecular Pattern).
Porucha fagocytózy u neutrofilních granulocytů a makrofágů. Je způsobena vrozeným enzymatickým defektem (enzymopatie) některého z mechanizmů nitrobuněčného zabíjení. Mezi často porušené enzymy patří myeloperoxidáza nebo glukóza-6-fosfát-dehydrogenáza.
Porucha uvolňování intracelulárních granul. V granulocytech nedochází ke splynutí fagozomů s lysozomem.
Onemocnění je spojeno s albinizmem.
Deficit leukocytárních integrinů. Buňky imunitního systému nejsou schopné interagovat s podněty z okolí (tkáňové ligandy, signálními molekulami...). Neschopnost interakce vede k poruchám adheze, chemotaxe a baktericidních schopností.
Primární imunodeficity spojené s vrozenými vývojovými poruchami
Hypoplázie nebo ageneze thymu, která vede ke snížení množství T-lymfocytů. Postižení jedinci mají nízkou odolnost vůči virovým a houbovým infekcím.
Většinou jde o vývojový defekt 3. a 4. žaberní výchlipky, spojený s chyběním příštítných tělísek (→tetanie) výskytem vrozených srdečních vad.
Příčinou je mutace v reparátorových genech, jejich produkty opravují zlomy DNA vznikající mj. při přeorganizování genů pro TcR a imunoglobulinových řetětců.
Porucha zasahuje buněčnou i humorální imunitu.
Další příznaky: mozečková ataxie (poruchy rovnováhy a koordinace pohybů), teleangiektázie (rozšíření cév na kůži a sliznicích), svalová atrofie, nádorová onemocnění
GR onemocnění vázané na X-chromozom. Příčinou je porucha membránového glykoproteinu na povrchu T-buněk i krevních destiček, které jsou zvýšeně vychytávány ve slezině.
Postupně ubývá T-buněk a trombocytů (→trombocytopenie), onemocnění se projevuje triádou:
- opakované infekce;
- krvácivost – část pacientů zmírá do jednoho roku na krvácení do mozku;
- ekzémy.
Jednou z terapeutických možností je splenektomie, která vede ke zmírnění trombocytopenie.
Získané imunodeficity
Sekundární protilátkové imunodeficity
Dochází ke ztrátám imunoglobulinů z plazmy. Cestou úniku může být:
- ledvinami při nefrotickém syndromu – hlavně ztráty IgG,
- žaludkem a střevem – exsudativní gastroenteropatie (ztráty všech tří plazmatických protilátek), Menétrierova choroba (IgM, IgG) a střevních lymfangiektázií.
Pokles produkce imunoglobulinů nastává u B-lymfomů, CLL, mnohočetného myelomu. Snížená syntéza může být také důsledkem malabsorpčního syndromu s nedostatečným vstřebáváním aminokyselin.
Získané granulocytopenie až agranulocytózy
Idiopatické nebo při dřeňovém útlumu po poškození léky, jedy, při aplastické anémii…
Imunodeficity po splenektomii
Pacienti po splenektomii jsou vysoce ohroženi infekcí pneumokokem (Str. pneumoniae), ta může vést až k život ohrožující meningitidě a sepsi.
Imunosupresivní působení
Některé léky navozují cílenou imunosupresi (cytostatika, kortikoidy), jindy se jedná o nežádoucí účinky léčiv. Stres, klinické stavy narušující homeostázu (urémie, diabetes, sepse, malignity), karence – vitaminy B, C, D, kovy (Fe, Cu, Zn, Se, proteiny) se také mohou projevit závažným snížením imunitní odpovědi.
Podrobnější informace naleznete na stránce Imunosupresiva.
