Leucinóza

Z WikiSkript
Leucinóza
Klinický obraz letargie, podrážděností, dystonií, zápach moči po javorovém sirupu, ketoacidóza, hyperamonémie
Příčina porucha ve zpracování rozvětvených aminokyselin (leucinu, izoleucinu a valinu)
Diagnostika novorozenecký screening, analýza aminokyselin v plazmě a v moči
Incidence ve světě 1:185 000 narozených
Prognóza

bez léčby: kóma, smrt

s léčbou: možné komplikace
Klasifikace a odkazy
MKN-10 E71
MeSH ID D008375
OMIM 248611
248610
246900
248600
orphanet

ORPHA:511
ORPHA:268145
ORPHA:268184
ORPHA:268173

ORPHA:268162
MedlinePlus 000373
Medscape 946234

Leucinóza neboli nemoc javorového sirupu (maple syrup urine disease, MSUD) je onemocnění s autosomálně recesivní dědičností. Gen je lokalizován na 19q13.1-q13.2 (E1α), 6p21-p22 (E1β), 1p31 (E2), 7q31-q32 (E3). Je vyvolané poruchou ve zpracování rozvětvených aminokyselin (leucinu, izoleucinu a valinu) v důsledku deficitu dehydrogenázy větvených α-ketokyselin. Incidence: 1:185 000 narozených (celosvětově), v ČR je diagnostikováno nejméně 7 případů.[1]

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Metabolismus větvených aminokyselin. Červená značí místo poruchy.

Je vyvolané deficitem dehydrogenázy větvených α-ketokyselin (branched-chain α-ketoacid dehydrogenase, BCKD), což je multienzymový komplex volně asociovaný s vnitřními membránami mitochondrie. Při leucinóze nemohou být větvené aminokyseliny leucin, izoleucin a valin metabolizované dále než na jejich α-ketokyselinové deriváty. Aminokyseliny a příslušné organické kyseliny se hromadí a vedou k závažné toxicitě. MSUD patří mezi organické acidurie. [1]

K zaplavení organismu toxickými metabolity dochází při každém zatížení zvýšeným množstvím rozvětvených aminokyselin například při:

  • běžném úbytku váhy v novorozeneckém období,
  • odbourávání tělesných bílkovin dítěte během horečky a hladovění,
  • běžných infekcích,
  • po operacích a za podobných zátěžových situací.[1]

Klinické projevy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Leucinóza se nejčastěji projevuje již u novorozenců, některé pomalejší formy se objevují později, obvykle však do druhého roku věku.[1]

Při narození se děti jeví normální a vývoj klinických příznaků nastupuje mezi 4.–7. dnem života. Prvními známkami jsou letargie a špatné sání následované alternativně hyper- nebo hypotonií, podrážděností a dystonií (připomínající boxování nebo jízdu na kole). Typický je zápach moči, potu, dechu a ušního mazu po javorovém sirupu (karamelu, sušených hruškách, nebo maggi). Onemocnění dále progreduje k těžké ketoacidóze, hyperamonémii s křečemi a kómatem (a bez léčby ke smrti následkem edému mozku).[1]

Screening[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Od 1. 10. 2009 je součástí celoplošného novorozeneckého screeningu v ČR. Pro výskyt MSUD svědčí zvýšená koncentrace leucinu / izoleucinu. Screeningové vyšetření na leucinózu se vyznačuje poměrně vysokým počtem falešně pozitivních nálezů, protože při skríninku pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie není možné leucin / izoleucin odlišit od hydroxyprolinu. Potvrzení diagnózy je možné analýzou aminokyselin v plazmě a v moči – u leucinózy prokáže analýza plazmy zvýšenou hladinu leucinu, izoleucinu, alloizoleucinu a valinu (rozvětvené aminokyseliny) a analýza organických kyselin v moči abnormální hydroxy- a ketokyseliny s větveným řetězcem; u hydroxyprolinémie prokáže analýza pouze zvýšenou hladinu hydroxyprolinu.[1]

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dieta se sníženým leucinem a limitovaným valinem a izoleucinem (hradí pacient) a speciální výživa obsahující aminokyseliny nezbytné pro růst a zdravý vývoj pacienta (plně nebo částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění). Při každém onemocnění zabránit hladovění a omezit příjem bílkovin – energii hradit ve formě glukózy.[1] Intenzivní řešení akutních metabolických epizod (například eliminační metody).

Prognóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Průběh onemocnění bez léčby: Klasická neléčená forma progreduje do kómatu a úmrtí. U mírnější formy se vyvíjí neurologické postižení (mentální retardace, hyperaktivita) a záchvaty metabolických dekompenzací. Pacienti s intermitentní formou mají normální vývoj s občasnými epizodami metabolické dekompenzace. Chronicky vyšší hladiny rozvětvených aminokyselin způsobují demyelinizaci dokonce i bez metabolické dekompenzace.[1]

Průběh onemocnění s léčbou: Věk při stanovení diagnózy a zahájení léčby je nejdůležitějším faktorem dlouhodobého vývoje pacienta. U pacientů s klasickou formou, jejichž léčba je zahájena po 14. dnu života, se jen vzácně dosáhne zcela normálního intelektu. Časnost léčby zlepšuje její výsledek, je však třeba počítat s komplikacemi. Dokonce i při správně vedené léčbě může pacient zemřít na edém mozku při akutní dekompenzaci. Neurologické následky onemocnění jsou různé, v závislosti na intenzitě metabolických epizod.[1]

Vyšetření příbuzných[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U dalších dětí, které mají stejného otce a matku jako postižené dítě, je riziko této nemoci 1/4 (25 %). Prenatální diagnostika je možná enzymovým vyšetřením nebo u známé mutace molekulárním vyšetřením.[1]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j DOC. MUDR. VOTAVA, Felix, CSc., Tomáš, PhD. DOC. RNDR. ADAM a Jiří, DrSc. PROF. MUDR. ZEMAN, et al. Novorozenecký screening [online]. ©2009. Poslední revize 2009, [cit. 17. 12. 2009]. <https://www.novorozeneckyscreening.cz/nemoci>.

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]