Poruchy metabolismu fruktózy

Z WikiSkript

Metabolismus fruktózy se uskutečňuje v játrech, ledvinách a tenkém střevě. Intravenózně podaná fruktosa ve velkých dávkách je toxická.

Toxicita fruktózy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rozvíjí se hyperurikémie, hyperlaktacidémie, ultrastrukturální změny v játrech. Utilizaci fruktóza-1-fosfátu limituje triokináza, která přeměňuje vzniklý D-glyceraldehyd na glyceraldehyd-3-fosfát (ten se dále přeměňuje na pyruvát). Reakce katalyzovaná triokinázou spotřebovává ATP za tvorby ADP, při vzájemných přeměnách adeninových nukleotidů vzniká také AMP. Při přebytku fruktóza-1-fosfátu dochází k vyčerpání ATP triokinázou. Hyperurikemický účinek fruktosy je důsledkem odbourávání adeninových nukleotidů na kyselinu močovou (AMP na IMP atd.). Hyperlaktacidémie podporuje rozvoj acidémie, což navíc snižuje rozpustnost kyseliny močové v krvi.

Hereditární intolerance fruktózy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • závažné AR dědičné onemocnění, incidence 1:20 000 - 1:40 000
  • Příčina: chybí enzym fruktosa-1-fosfátaldoláza (fruktoaldoláza B) v játrech a kůře ledvin a střevní sliznici
  • Patogeneze: fruktóza-1-fosfát se hromadí v játrech a působí kompetitivní inhibici fosforylázy, brání štěpení glykogenu na glukózu a nedostatek enzymu také brání glukoneogenesi, což vyvolává těžkou hypoglykémii
  • Klinické příznaky: objevují se krátce po tom, co začalo být podáváno kojenci mléko a ovoce, které obsahují sacharózu. Příznaky začínají nespecificky zvracením a průjmy s epizodami hypoglykémie po požití potravy obsahující fruktózu. Hypoglykémie je způsobena blokací glykogenolýzy a glukoneogeneze.
    • Příznaky jsou prakticky shodné s klasickou galaktosémií, jen chybí katarakta. Patří k nim zvracení, hepatomegalie a žloutenka (ikterus), hyperaminoacidurie, což patří mezi trias shodné pro dif. diag. tyrosinaemie, galaktosaemie a heredit. intolerance fruktózy. Mezi další příznaky patří: krvácení, proximální tubulární renální porucha, jaterní selhání s vysokými hodnotami aminotransferáz (ALT, AST).
  • test tolerance fruktózy je kontraindikován – mohl by vyvolat těžkou hypoglykémii, šok a smrt
  • Diagnóza: průkaz mutace A149P genu pro aldolázu B;na 9. chromozomu
  • Léčba: úplná eliminace fruktózy z výživy a zároveň suplementace vitamínem C, jelikož bezfruktózová dieta vyžaduje vyvarování většiny přirozených a častých zdrojů vit. C
  • Prognóza: je i při dodržování diety nejistá
  • pacienti mají silný odpor vůči pokrmům obsahujícím fruktózu

Esenciální fruktosurie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • také jinak benigní fruktosurie
  • deficit fruktokinázy v játrech, ledvinách a střevu
  • Výskyt: 1:120 000
  • Fruktóza nemůže být v organismu nijak využita, jelikož se nemůže fosforylovat a tudíž se dále zapojit do metabolismu. Jedná se o benigní onemocnění, které je v podstatě bezpříznakové. Má význam jen z dif. diag. hlediska.

Deficit fruktoso-1,6-bisfosfatázy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • závažné AR dědičné onemocnění
  • Příčina: je snížena funkce enzymu fruktoso-1,6-bisfosfatáza
  • Patogeneze: nedostatek enzymu brání glukoneogenesi, což vyvolává těžkou hypoglykémii, ale také se hromadí přebytek sloučenin, které do glukoneogeneze vstupují (AMK, laktát, glycerol).
    • U pacientů se po depleci (vyčerpání) glykogenu tedy akumulují prekurzory glukoneogeneze, jako je laktát, což způsobuje laktátovou (metabolickou) acidózu.
    • Díky hypoglykémii a neschopnosti glukoneogeneze se také tvoří více ketolátek v podstatě stejným mechanismem jako u diabetické hypoglykémie, tudíž dochází ke ketoacidémii, což přispívá k celkové metab. acidóze.
  • Klinické příznaky: epizody hyperventilace způsobené snahou organismu se vyrovnat a metabolickou acidózou pomocí většího vylučování CO2, apnoe, hypoglykémie, ketózy, laktátové acidemie, hepatomegálie
  • Terapie: terapie ketoacidózy spočívá v podávání bikarbonátu, terapie hypoglykémie, pomocí glukózy (obojí parenterálně). Pacienti by neměli lačnit a nejlépe by měli být přikrmováni přes noc kukuřičným škrobem.
  • Strava by měla být složená hlavně z cukrů, naopak bohatá na tuky a bílkoviny není vhodná.
  • Pacienti nemají odpor vůči pokrmům obsahujícím fruktózu

Odkazy

Související články

Zdroj

  • BENEŠ, Jiří. Otázky z klinické biochemie [online]. [cit. 2009-12-16]. <http://jirben.wz.cz>.

Literatura

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 767 s. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. 1450 s. sv. 2. ISBN 978-80-89171-49-1.