Poruchy metabolismu sirných aminokyselin

Z WikiSkript

Vrozené poruchy metabolismu sirných AMK

Homocystinurie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • porucha aktivity β-cystathionin syntethasy (katalyzuje tvotbu cystathionu z homocysteinu a serinu)
  • klinický obraz: projevy nejsou zřetelné hned po narození, ale v dalším vývoji dochází k symptomům postihujícím různé tkáně a orgány
    • objevují se v batolecím nebo předškolním věku – porucha duševního vývoje (psychomotorická retardace v 60% případů[2]), marfanoidní fenotyp (vysoká štíhlá postava, arachnodaktylie, kyfosa, skoliosa, osteoporóza),glaukom a centrální i periferní trombembolické příhody,
    • luxace čoček způsobují silnou myopii, trombózy vznikají nejčastěji na bazi lební a ohrožují na životě. Díky trombózám dochází ke gangrénám orgánů, které zpravidla ukončí život nemocného v 20.-30. roce
    • atrofie zrakového nervu, cor pulmonale, hypertenze
  • laboratoř: zvýšení homocysteinu a methioninu v krvi, častá metabolická osteopatie
    • nutno potvrdit na enzymatické a molekulární úrovni
  • dif.dg: homocysteinémie je i při – poruše metabolismu metylmalonové kys., kobalaminu nebo při nedostatku B6
  • terapie: část pacientů (cca 50%[2]) příznivě reaguje na vysoké dávkypyridoxinu (vit B6) (v množství 300-900 mg/d[2]), který je kofaktorem β-cystathionin syntethasy
    • při úplném chybění enzymatické aktivity je nutné zahájit dietní léčbu s omezeným přísunem methioninu a dodávce cystinu
    • je dostupná prenatální diagnostika

Neuropatická cystinóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • AR dědičná
  • četnost 1 : 50 000 - 1 : 1 000 000[2]
  • jedná se o defekt lyzozomálních transportu cystinu, který vede k jeho ukládání
  • hromaděním je postižen RES (slezina, játra, uzliny a kostní dřeň), depozita lze prokázat i v buňkách tubulů ledvin ( ze začátku hlavně proximální) a spojivek
  • klinické projevy jsou patrné pouze v ledvinách, kde dochází k těžkému porušení jejich funkce
  • laboratoř: projevy poškození ledvin a jejich prox. tubulu – glykosurie, fosfaturie, albuminurie, hyperaminoacidurie, chronická acidóza a uremie dohromady se nazývá proximální tubulární syndrom neno také De Toniho-Debrého.Fanconiho syndrom
    • povšechná aminoacidurie je dána postupným poškozením GF (glomerulární filtrace), což brzy vyústí v selhání ledvin
  • klinický obraz: v druhé polovině prvního roku dochází k polydypsii, polyurii, dehydrataci, metabolické acidóze, fotofobii a hypofosfatemické rachitidě
  • terapie: symptomatická léčba tubulární dysfunkce (dodání elektrolytů a tekutin), většinou jsou nutné vysoké dávky vitaminu D (zvýšení vstřebávání fosfátů ve střevech a snížení vylučování fosfátů močí)[2]
    • podáváním cysteaminu, který účinkuje dvojím způsobem
      • vazbou na cystin vytváří cystein, který může být vylučovaný z lyzozomu pomocí cysteintransporteru[2]
      • vazbou na cystin se vytváří disulfid cystein-cysteamin, který může být vylučovaný z lyzozomu pomocí lyzintransporteru[2]
    • diagnóza: může být stanovena vyšetřením očí, jelikož se cystinové krystalky ukládají i do oční rohovky a dále se dokazuje biochemicky pomocí stanovení koncentrace cystinu v leukocytech či kultivovaných fibroblastech, který je 50-100 krát zvýšen.

Cystinurie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • AR dědičná
  • četnost 1 : 2000 - 1 : 7000[2]
  • vrozená porucha transportu dibázických AMK – cystinu, lyzinu, ornitinu a argininu v tubulech ledvin a ve střevě
  • klinický obraz: cystinová nefrolitiáza, která je způsobená špatnou rozpustností cystinu ve vodě a dále jeho krystalizací v kyselém prostředí
  • diagnostika: zvýšené hladiny cystinu, ornitinu, argininu, lyzinu v moči; sono ledvin a vylučovacího systému[2]
  • terapie: cílem je zabránění vzniku nefrolitiázy a doporučuje se tedy vysoký příjem tekutin (4-5l) spojený i s nočním pitím
    • jen u těžkých případů je možné uvažovat o medikamentózní terapii D-penicilaminem (jelikož má léčba mnoho vedlejších účinků) nebo merkaptopropionylglycinem, které způsobí tvorbu lépe rozpustných bisulfidů s cystinem[2]

Odkazy

Související články

Zdroj

Použitá literatura

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.

Citace

  1. MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. 581 s. s. 103. ISBN 978-80-247-2525-3.
  2. a b c d e f g h i j MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. 581 s. s. 104-105. ISBN 978-80-247-2525-3.