Nežádoucí účinky antibiotik

Nežádoucí účinky se objevují při obvyklých dávkách a doporučovaných farmakoterapeutických koncentracích v plazmě. Toxické účinky vznikají po vysokých dávkách, vlivem vysokých plazmatických koncentrací, eventuelně při vyšší citlivosti pacienta. Většinou se jim dá předejít nebo jejich klinické projevy zmírnit. Riziko toxického účinku je přijatelné za předpokladu život ohrožujících onemocnění, není-li dostupné jiné, bezpečnější antibiotikum. Biologické účinky antibiotik jsou způsobeny změnou přirozené bakteriální mikroflóry kůže nebo sliznic. Jsou zvláště časté při používání širokospektrých antibiotik (ampicilinu, tetracyklinů).

Alergické reakce

Alergické reakce jsou vyvolány po předchozí senzibilizaci i malou dávkou antibiotika. Bývají časté u betalaktamů, proto je potřeba po nich pátrat v anamnéze. Klinické projevy jsou pestré, například polymorfní exantémy, kopřivka, eozinofilie, edémy, horečka, konjunktivitida, fotodermatózy, záchvat bronchiálního astmatuanafylaktický šok. Nebezpečné formy jsou spojeny zejména s parenterálním podáním antibiotika. Mohou se projevit jako časné i pozdní reakce v průběhu léčby nebo i po jejím skončení (po 9–11 dnech). V důsledku lokálního podání se lze setkat také s kontaktní alergií (neomycin).

Vliv na nervový systém

Vliv na pohybový aparát

Vliv na gastrointestinální trakt

Vliv na hematopoetický systém

Vliv na kardiovaskulární systém

Nefrotoxicita

Mezi nejčastěji nefrotoxické látky patří aminoglykosidy, glykopeptidy (vankomycin), popřípadě kolistin.


Odkazy

Související články

Externí odkazy

Použitá literatura

  • BENEŠ, Jiří. Antibiotika : systematika, vlastnosti, použití. 1. vydání. Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-271-0636-3.
  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie obecná. 2. vydání. Brno : Neptun, 2005. ISBN 80-86850-00-5.
  • MARTÍNKOVÁ, Jiřina, et al. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 2. vydání. Praha : Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0929-6.

Reference