Aminoglykosidy

Z WikiSkript

(přesměrováno z Gentamicin)

Aminoglykosidy jsou baktericidní antibiotika, používaná zejména v nemocnicích.

Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]

Inhibují syntézu bílkovin ireverzibilní vazbou na 30S podjednotku ribozomu.

Antimikrobiální spektrum[upravit | editovat zdroj]

Aminoglykosidy jsou účinné především na infekce způsobené gramnegativy (Escherichia, Klebsiella, Enterobacter, Serratia, Citrobacter, Pseudomonas, Acinetobacter, Salmonella, Shigella) a grampozitivy (Staphylococcus aureus, včetně kmenů produkujících β-laktamázy, Staphylococcus epidermidis). Méně citlivé až rezistentní jsou streptokoky a enterokoky. Přirozeně rezistentní jsou anaeroby.

Farmakokinetika[upravit | editovat zdroj]

Aminoglykosidy se per os nevstřebávají, v GIT působí místně. Podávají se tedy parenterálně (převážně i.v.). Dobře se vstřebávají i po i.m. podání. Špatně pronikají do tělních tekutin a tkání. Nemetabolizují se, vylučují se glomerulární filtrací. Eliminace je výrazně snížena při poruše renálních funkcí (u nemocných s renální insuficiencí a selháním; u dětí v prvním týdnu života, zejména nedonošených pro nezralost ledvin; ve stáří, kdy se snižuje glomerulární filtrace z důvodu redukce krevního průtoku ledvinami). V těchto případech se aminoglykosidy mohou kumulovat a vyvolávají toxická poškození. V ledvinných tubulech se dostávají aktivním transportem do buněk a pronikají až do lysozomů, kde způsobují vylití autolytických lysozomálních enzymů intracelulárně a následnou buněčnou autolýzu a nekrózu.

Farmakodynamika[upravit | editovat zdroj]

Účinek aminoglykosidů je závislý na plazmatické koncentraci. Jsou to látky hydrofilní, takže špatně pronikají biologickými membránami. Podléhají aktivnímu transportu přes vnitřní část membrány, závislém na O2 (proto nepůsobí na anaeroby). Vyvolávají fázi rychlého zabíjení (6 hod), po ní následuje fáze bakteriostázy (dokonce i v případě, že koncentrace antibiotika jsou nízké), kdy nedochází k opětnému růstu bakterií. Tato fáze je také nazývána „postantibiotický efekt“ (PAE). Jeho mohutnost je dána velikostí cmax, a typem bakterie. Je zesílen přítomností leukocytů. Kombinace s β-laktamy usnadňuje penetraci pasivní difuzí.

Nežádoucí účinky a toxicita[upravit | editovat zdroj]

Aminoglykosidy jsou potenciálně ototoxické. Ototoxicita může být akutní (po vysoké dávce) z reverzibilní blokády kalciového proudu ve vláskových buňkách, která může být napravena podáním kalcia, protože jde o kompetitivní antagonismus mezi antibiotikem a kalciem. Chronická ototoxicita je přisuzována době expozice (AUC) a je až v 50 % ireverzibilní, nepředvídatelná, náhle a intenzivně se projevující po 5–7 dnech léčby. Mezi nežádoucí účinky patří i neurotoxicita. Aminoglykosidy jsou také nefrotoxické pro svůj vliv na renální tubuly. Poškození bývá reverzibilní. Je důležité si uvědomit, že jsou to jedna z mála antibiotik, jejichž účinek i toxicita úzce korelují s plazmatickými koncentracemi (lépe nežli s dávkou). Přitom rozdíl mezi koncentracemi podmiňujícími účinek antibiotický a toxický je malý (mají úzké terapeutické okno). Provádí se jejich terapeutické monitorováníTDM (Therapeutic Drug Monitoring).

Výhody aminoglykosidů[upravit | editovat zdroj]

  • baktericidní
  • postantibiotický efekt
  • nízká cena

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Léčba aminoglykosidovými antibiotiky je indikována u závažnějších infekcí: septické stavy, infekce CNS, infekce cest dýchacích (pneumonie), nitrobřišní a hepatobiliární infekce, endokarditida, komplikované infekce močových cest citlivými původci zahrnutými do antibiotického spektra. V monoterapii se užívají pouze u infekcí močových cest, jinak v kombinaci většinou s β-laktamy. U enterokokových endokarditid v kombinaci s ampicilinem.

Zástupci[upravit | editovat zdroj]

Soubor:Streptomycin.png
Struktura streptomycinu
  • základní aminoglykosidy staršího typu (s vymezenou indikací): streptomycin, neomycin, kanamycin
  • silně účinné novější, s nižší toxicitou: gentamicin, tobramycin, amikacin, netilmicin

Streptomycin
Je lékem volby u brucelózy, tularémie, vozhřivky, používá se jako antituberkulotikum. V kombinaci s penicilinem se používá k léčbě endokarditidy způsobené viridujícími streptokoky nebo enterokoky.

Struktura gentamicinu

Gentamicin
Základní širokospektré antibiotikum této skupiny. Nesmí se podávat těhotným, novorozencům a nedonošencům. Nežádoucími účinky jsou nefrotoxicita (albuminurie, proteinurie), ototoxicita (závratě, vertigo), kurareformní účinky (antagonistou je neostigmin), kožní projevy, zvýšení jaterních testů, změny krevního tlaku a jiné.

Amikacin

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Amikacin.

Používá se k léčbě infekcí, které jsou vyvolány mikroby rezistentními na gentamicin.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-373-0.