Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/22. Otázka
Svaly a fascie hlavy
Svaly hlavy
Na hlavě je několik skupin svalů:
- Okohybné svaly
- Svaly jazyka
- Svaly měkkého patra a úžiny hltanové
- Svaly hltanu
- Svaly hrtanu
- Svaly středního ucha
- Svaly žvýkací
- Svaly mimické
Okohybné svaly
Okohybné svaly jsou svaly zajišťující pohyby oční koule.
Přehlednou tabulku těchto svalů naleznete na stránce Svaly oka (tabulka)- Podle průběhu svalových snopců je dělíme na:
- přímé,
- šikmé.
Společným začátkem okohybných svalů (kromě m. obliquus inferior, který začíná z dolní strany očnice) je kruhovitá šlacha umístěná v hrotu orbity – anulus tendineus communis.
Boční pohled na pravé oko a okohybné svaly
3D projekce okohybných svalů
Musculi recti
Úpony jednotlivých svalů jsou lokalizovány do každého kvadrantu bulbu jeden. Název odpovídá poloze svalu.
Třetí hlavový nerv – n. oculomotorius zajišťuje inervaci všem přímým svalům, s výjimkou m. rectus lateralis, který již spadá pod n. abducens.
- M. rectus superior: n. III.;
- m. rectus inferior: n. III.;
- m. rectus medialis: n. III.;
- m. rectus lateralis: n. VI..
Musculi obliqui
Šikmé svaly mají s přímými společný začátek, ale liší se úpony a průběhy.
Inervaci zajišťuje n. trochlearis a n. oculomotorius.
Okohybný sval a jeho funkce
| Nerv | Inervované svaly | Fyziologická funkce | |
|---|---|---|---|
| III – n. oculomotorius | |||
| část parasympatická | m. sphincter pupillae, m. ciliaris | zúžení zornice, akomodace | |
| motorická vlákna | m. rectus medialis, superior et inferior, m. obliquus inferior | pohyb oka nazálně, vzhůru, dolů | |
| m. levator palpebrae superioris | elevace víčka, otevřená oční štěrbina | ||
| IV – n. trochlearis | m. obliquus bulbi superior | pohyb bulbu dolů a zevně | |
| VI – n. abducens | m. rectus lateralis | abdukce oka | |
| sympaticus | m. dilatator pupillae, m. tarsalis | dilatace zornice, tonus očního víčka | |
Jazyk
Jazyk (lingua, glossa) je orgán v dutině ústní napomáhající mechanickému zpracování potravy a sloužící jako orgán chuti a řeči.
Jazyk je svalový orgán krytý sliznicí. Pomocí svých svalů je spojen s dolní čelistí, jazylkou, měkkým patrem, processus styloideus a se stěnou hltanu. Sliznice přechází ze spodní plochy jazyka ve sliznici spodiny úst.
Na jazyku rozeznáváme:
- radix linguae (kořen jazyka) – část obrácená do hltanu;
- corpus linguae (tělo jazyka) – hl. část, opírá se o patro při zavřených ústech;
- apex linguae (hrot jazyka) – pohyblivá přední část.
Dále se popisují:
- dorsum linguae (hřbet jazyka) – na něm pak:
- sulcus medianus linguae – podélná střední brázda;
- sulcus terminalis – rýha tvaru „V“, dělí corpus od radix;
- foramen caecum linguae – vkleslina uprostřed hrotu sulcus terminalis, za embryonálního vývoje se odsud oddělil základ glandula thyroidea a sestupoval kaudálně jako ductus thyreoglossus;
- margo linguae – boční okraj jazyka;
- facies inferior – spodní plocha;
- plica fimbriata – slizniční řasa na facies inferior, zbytek sublingua;
- frenulum linguae – uzdička jazyka;
- caruncula sublingualis – vpředu po obou stranách frenula, ústí zde ductus submandibularis et ductus sublingualis major;
- plica sublingualis – řasa, ústí zde velké množství ductus sublinguales minores;
- plica glossoepiglotica mediana – střední, nepárová řasa táhnoucí se od kořene jazyka k epiglottis;
- plicae glossoepigloticae laterales – pravá a levá párová řasa;
- valleculae epiglotticae – 2 jamky mezi řasami.
Sliznice jazyka
Sliznice jazyka je kryta vícevrstevným dlaždicovým epitelem, na hřbetu a hrotu jazyka vybíhá epitel v papillae linguales (jejich epitel rohovatí):
- papillae filiformes (papily nitkovité) – nejčastěji zastoupené, štíhlé, na konci roztřepené, epitel na povrchu podléhá keratinizaci, důležitá funkce při rozmělňování sousta při pohybu jazyka oproti tvrdému patru;
- papillae conicae (kuželovité) – ostré, u člověka málo, časté u šelem (drsný jazyk koček aj.);
- papillae fungiformes (houbovité) – kyjovitého tvaru, jednotlivě mezi papillae filiformes, červené (přes tenčí epitel prosvítají kapiláry ve vazivu);
- papillae foliatae (listovité) – rudimentární, na margo linguae vzadu, v jejich epitelu nacházíme chuťové pohárky;
- papillae vallatae (hrazené) – největší, ve stěnách chuťové pohárky (caliculi gustatorii), hluboká brázda kolem každé papily, v počtu přibližně sedmi sestaveny v řadu tvaru „V“ těsně před sulcus terminalis.
Na kořenu jazyka nejsou papily, nýbrž tonsilla lingualis (jde o soubor lymfatických folikulů).
Malé slinné žlázy jazyka
Na jazyku rozlišujeme tři typy slinných žláz:
- glandula apicis linguae (glandula lingualis anterior) – smíšená seromucinózní žlázka na spodní straně hrotu jazyka;
- Ebnerovy žlázky – hřbet jazyka, v oblasti pod hrazenými papilami, jsou to čistě serózní žlázky, jejich vývody ústí do brázdy kolem hrazených papil;
- Weberovy žlázky – kořen jazyka, pod tonsillou lingualis, jejich vývody ústí do krypt tonsilly, čistě mucinózní žlázka.
Svaly jazyka
Přehlednou tabulku těchto svalů naleznete na stránce Svaly jazyka (tabulka)Svaly jazyka tvoří většinu jeho objemu a připojují se ke 2 vazivovým strukturám:
- aponeurosis linguae – zpevněná spodina sliznice hřbetní plochy jazyka;
- septum linguae – sagitální vazivová ploténka ve střední čáře jazyka, připojena k aponeurosis linguae, otvory pro některá příčná svalová vlákna a cévy.
Extraglosální svaly
Extraglosální svaly začínají na útvarech v okolí, vzařují do jazyka a pohybují jím jako celkem. Mezi extraglosální svaly patří m. hyoglossus, m. genioglossus, m. styloglossus a m. palatoglossus.
m. hyoglossus
m. genioglossus
m. styloglossus
Musculus palatoglossus
- Začátek: okraj palatum molle
- Úpon: radix linguae
- Inervace: nervus glossopharyngeus (IX.)
- Funkce: táhne radix linguae kraniálně
Musculus genioglossus
- Začátek: střed mandibuly (spina musculi genioglossi).
- Úpon: vzařuje vějířovitě do jazyka při septum linguae, až do aponeurosis linguae.
- Inervace: nervus hypoglossus (XII.).
- Funkce: kaudální snopce – táhnou radix linguae dopředu, ostatní snopce – přitahují jazyk ke spodině úst.
Musculus styloglossus
- Začátek: processus styloideus a ligamentum stylomandibulare.
- Úpon: po bocích jazyka ke hrotu.
- Inervace: nervus hypoglossus (XII.).
- Funkce: táhne hrot jazyka dozadu, tělo a kořen dozadu vzhůru.
Musculus hyoglossus
- Začátek: cornu majus jazylky.
- Úpon: ventrokraniálně do jazyka (laterálně od předchozího svalu).
- Inervace: nervus hypoglossus (XII.).
- Funkce: táhne jazyk dozadu a dolů.
Intraglosální svaly
Intraglosální svaly začínají i končí v jazyku. Jsou uspořádány ve 3 navzájem kolmých směrech. Jejich pohyb mění tvar jazyka.
Mezi intraglosální svaly patří:
Musculus longitudinalis superior
- Začátek a úpon: táhne se sagitálně pod aponeurosis linguae (je s ní spojen).
- Inervace: nervus hypoglossus (XII.).
- Funkce: zkracuje jazyk.
Musculus longitudinalis inferior
- Začátek a úpon: jde předozadně po zevní straně musculus genioglossus (propleten se snopci musculus genioglossus a musculus hyoglossus).
- Inervace: nervus hypoglossus (XII.).
- Funkce: zkracuje jazyk.
Musculus transversus linguae
- Začátek a úpon: jde napříč od septum linguae k okrajům jazyka mezi snopci ostatních svalů (extra- i intraglosálních).
- Inervace: nervus hypoglossus (XII.).
- Funkce: zužuje jazyk.
Musculus verticalis linguae
- Začátek a úpon: dorsum linguae, upíná se na spodinu jazyka (jde mezi snopci ostatních svalů).
- Inervace: nervus hypoglossus (XII.).
- Funkce: zplošťuje jazyk.
Cévy a nervy jazyka
Tepny jazyka
Tepnou jazyka je a. lingualis (z a. carotis ext.) – vysílá rami dorsales linguae, arteria profunda linguae et arteria sublingualis.
Žíly jazyka
Vedou do vena lingualis a vena comitans nervi hypoglossi.
Mízní cévy
Mízní cévy jazyka odtékají z hrotu do nodi lymphatici submentales, z okraje do nodi lymphatici submandibulares, avšak většina odtéká přímo do nodi lymphatici cervicales profundi.
Nervy jazyka
Motorická inervace – viz svaly jazyka. Senzitivní inervaci zajišťují nervus lingualis (ze 3. větve trigeminu), nervus facialis – apex, corpus; nervus glossopharyngeus (IX.) – radix; nervus laryngeus superior (z nervus vagus – X.) – valleculae epiglotticae. Senzorická inervace vede chuťovou složku a zpočátku je shodná její cesta se senzitivní, jen z prvních dvou třetin jazyka posléze opouští n. lingualis cestou chorda tympani a vstupuje do n. facialis, kde mají chuťová vlákna své pseudounipolární buňky v ggl. geniculi.
Svaly měkkého patra a úžiny hltanové
Svaly měkkého patra a úžiny hltanové − musculi palati mollis et faucium začínají a upínají se do aponeurosis palatina. Tato aponeurosa pokračuje z periostu horizontálních lamel patrových kostí.
Přehlednou tabulku těchto svalů naleznete na stránce Svaly patra (tabulka)M. tensor veli palatini
Začíná na spina ossis sphenoidalis, mediální strany baze processus pterygoideus a od zevní chrupavčité i vazivové stěny Eustachovy trubice. Pokračuje šikmo dopředu dolů, kde zatáčí mediálně kolem hamulus pterygoideus a zanořuje se ze strany do měkkého patra.
Napíná patro a upravuje průsvit Eustachovy trubice.
Inervace cestou 3. větve n. trigeminus.
- Motorická vlákna jsou obsažena v jádru n. IX − n. glossopharyngeus. Do svalu se tak dostávají spojkou skrze n. petrosus minor a ganglion oticum, jímž procházejí do n. pterygoideus lateralis a z něho poté do svalu.
M. levator veli palatini
Jde od hrotu os petrosum a vnitřní stěny Eustachovy trubice šikmo dolů do měkkého patra.
Zdvihá měkké patro při polykání a při křeči, při polykání ovlivňuje i průsvit sluchové trubice.
Inervován z plexus pharyngeus − při polykání.
Dále přicházejí spojky z n. facialis − uplatnění při fonaci.
- U dětí popsán syndrom poruchy inervace z n. facialis současně s hypomimií, který se projevuje poškozením mimické hybnosti obličeje.
M. uvulae
Je to párový sval, který je uložen podélně v čípku − mění jeho tvar a délku. Odstupuje ze spina nasalis posterior.
Inervace přichází z plexus pharyngeus.
- Tato nervová vlákna opouštějí prodlouženou míchu v kraniální části n. accessorius a pokračují cestou n. vagus do plexus pharyngeus a z něj pak do svalů. To je společné pro všechny svaly inervované tímto plexem.
M. palatoglossus
Uložen v arcus palatoglossus.
Zdvihá kořen jazyka a zmenšuje tím úžinu hltanovou.
Je inervován rovněž z plexus pharyngeus.
M. palatopharyngeus
Začíná od aponeurosis palatina, hamulus pterygoideus a dolního okraje Eustachovy trubice do svaloviny boční stěny hltanu.
Patří mezi zdvihače hltanu a má dvě části:
- fasciculus anterior − přední složka;
- fasciculus posterior − m. sphincter palatopharyngeus − zadní složka, vyklenující se při polykání do hltanu a měkkým patrem tak uzavírá nosohltan proti dutině ústní.
Inervace z plexus pharyngeus.
Hltan
Hltan (latinsky pharynx) je trubice, která je kraniálně slepě zakončená klenbou (fornix pharyngis), kaudálně sahá do výše obratle C6, kde navazuje na jícen. Kraniálně se nachází fornix pharyngis, který je přirostlý k periostu baze lebeční pomocí fascia pharyngobasilaris.
Ohraničení úponu klenby hltanu na bazi lebeční je od tuber pharyngeum dorsolaterálně (na obě strany), přes fissura petrooccipitalis mediálně od canalis caroticus, kde vzniká boční recessus pharyngeus. Ventromediálně přes fissura sphenopetrosa na lamina medialis processus pterygoidei.
Části hltanu
Pars nasalis pharyngis (nosohltan)
- Nejkraniálněji položená část hltanu. Sahá od baze lebeční po přední stěně m. longus capitis a m. rectus capitis anterior až před atlas a axis. Ventrálně komunikuje s dutinou nosní choanami (vnitřními nozdrami). Kraniálně je nasopharynx zakončen klenbou hltanu (fornix pharyngis), která se sklání dozadu a dolů, nemá svalovou vrstvu a je přirostlá pomocí fascia pharyngobasilaris k periostu baze lebeční. Fascia pharyngobasilaris vytváří část stěny hltanu v kraniální oblasti, kde ještě nejsou svaly.
Pars oralis pharyngis (ústní část hltanu)
- Kraniálně navazuje na nasopharynx a její zadní stěna sahá k 2.–4. krčnímu obratli. S ústní dutinou ventrálně komunikuje pomocí isthmus faucium (úžinou hltanovou). Ve stěně oropharyngu se táhne lymfatická tkáň. Od tonsilla lingualis, přes tonsilla palatina k tonsillae tubariae, která svým spojením s tonsilla pharyngea uzavírá tzv. Waldeyerův lymfatický kruh.
Pars laryngea pharyngis (hrtanová část hltanu)
- Kraniálně navazuje na oropharynx a kaudálně ve výšce obratle C6 navazuje na jícen. V místě přechodu hltanu na jícnu je zúžení, ketré se nazývá constrictio pharyngooesophagea. Ventrálně komunikuje s laryngem (hrtanem) pomocí aditus laryngis, což je vchod do hrtanu. Aditus laryngis je kraniálně ohraničen epiglottis (příklopka hrtanová).
Svaly hltanu
Přehlednou tabulku těchto svalů naleznete na stránce Svaly hltanu (tabulka)Svaly hltanu můžeme rozdělit do dvou skupin: Svěrače hltanu (mm. constrictores pharyngis) a zdvihače hltanu (mm. levatores pharyngis).
Svěrače hltanu
Svěrače hltanu jsou celkem tři. Probíhají cirkulárně, šikmo vzestupně (u dolního konstriktoru sestupně) a to vždy tak, že kaudálněji položený sval kryje část kraniálněji uloženého svalu. Všechny tři se upínají do vazivového švu – raphe pharyngis, který sestupuje od tuberculum pharyngeum v zadní stěně hltanu ve střední čáře.
- m. constrictor pharyngis superior
- začátek: lamina medialis processus pterygoidei, raphe pterygomandibularis, linea mylohyoidea mandibulae, svalovina jazyka – m. transversus linguae
- části: podle začátků – pars pterygopharyngea, pars buccopharyngea, pars mylopharyngea, pars glossopharyngea
- úpon: raphe pharyngis
- funkce: vyklenuje zadní stěnu hltanu proti měkkému patru, při současném zdvižení měkkého patra (při polykání) uzavírá dutinu nosohltanu
- m. constrictor pharyngis medius
- začátek: kaudálně od isthmus faucium, jazylka, membrana hyothyroidea
- části: pars chondropharyngea (začátek: malé rohy jazylky), pars ceratopharyngea (začátek: velké rohy jazylky), variabilní pars syndesmopharyngea (okraj membrana hyothyroidea)
- úpon: raphe pharyngis
- m. constrictor pharyngis inferior
- začátek: chrupavky po stranách aditus laryngis
- části: pars thyropharyngea (začátek: linea obliqua štítné chrupavky), pars cricopharyngea (začátek: prstencová chrupavka)
- úpon: raphe pharyngis
- inervace: vlákna z ramus externus nervi laryngei superioris a z nervus laryngeus recurrens
Zdvihače hltanu
Zdvihače hltanu se zvenčí přikládají ke stěně tvořené svěrači.
- m. stylopharyngeus
- začátek: processus styloideus
- úpon: zevní strana svěračů hltanu
- inervace: n. glossopharyngeus (n. IX)
- m. palatopharyngeus – jde ve slizničním oblouku arcus palatopharyngeus
- začátek: aponeurosis palatina, hamulus pterygoideus, dolní okraj Eustachovy trubice
- úpon: vnitřní strana svěračů
- inervace: plexus pharyngeus
- m. salpingopharyngeus – svým průběhem vyzdvihuje plica salpingopharyngea v nosohltanu
- začátek: chrupavčitá část Eustachovy trubice
- úpon: vnitřní plocha konstriktorů
Cévní zásobení
- Tepny
- a. pharyngea ascendens (přímá větev z arteria carotis externa)
- a. palatina ascendens (z a. facialis)
- a. palatina descendens a a. canalis pterygoidei (z a. maxillaris)
- drobné větve z a. lingualis a a. thyroidea superior (z a. carotis externa)
- Žíly
- vv. pharyngeae, sbíhají se do žilní pleteně – plexus pharyngeus; vv. pharyngeae ústí do vena jugularis interna
Nervové zásobenie
motorické : n. glossopharyngeus, vagus
senzitívne : n. glossopharyngeus, vagus a druhá a tretia vetva n. trigeminus
autonómne : IX. a X., sympatikové z plexus pharyngeus
Svaly laryngu
Larynx je část dýchacího ústrojí, která spojuje pharynx s tracheou. Jeho stěna je tvořena především několika chrupavkami (hlavně nepárové cartillago thyroidea, c. cricoidea a epiglottis, párové c. arytenoidea, na kterou nasedají drobná c. corniculata, dále v plica arytenoidea podmiňuje c. cuneiformis hrbolek tuberculum cuneiforme). Vzájemné polohy těchto chrupavek určují tvar a šíři hlasivkové štěrbiny (rima glottidis), napětí hlasivkových vazů, a tím se podilejí na fonaci a tvorbě hlasu (při fonačním postavení). Naproti tomu v respiračním postavení udržují hlasivkovou štěrbinu široce rozevřenou a umožňují volný průchod vzduchu.
Přehlednou tabulku těchto svalů naleznete na stránce Svaly hrtanu (tabulka)Skupiny svalů a inervace
Sedm párů svalů laryngu se dělí do 3 skupin: ventrální (1 sval), laterální a dorzální (po 3 svalech). Inervace pochází z větví nervus vagus. Pro sval ventrální skupiny je to ramus externus z nervus laryngeus superior. Pro ostatní svaly laterální a dorzální skupiny je to nervus laryngeus recurrens.
Ventrální skupina
Musculus cricothyroideus
- Začátek: zevní plocha oblouku prstencové chrupavky
- Úpon: dolní okraj ploténky štítné chrupavky
- Inervace: Nervus laryngeus superior, ramus externus
- Funkce: napíná a prodlužuje hlasivkové řasy
Navazuje na musculus constrictor pharyngis inferior a tvoří s ním prstenec obepínající pharynx a larynx. Od svého začátku se k úponu vějířovitě rozbíhá. Mediální snopce jsou označeny jako pars recta, laterálně uložené šikmé snopce tvoří pars obliqua.
Laterální skupina
Musculus cricoarytenoideus lateralis
- Začátek: horní okraj oblouku prstencové chrupavky
- Úpon: processus muscularis hlasivkové chrupavky
- Inervace: Nervus laryngeus recurrens
- Funkce: addukce intermembranózní části hlasivek
Musculus thyroarytenoideus
- Začátek: vnitřní plocha ploténky štítné chrupavky
- Úpon: anterolaterální plocha hlasivkové chrupavky
- Inervace: Nervus laryngeus recurrens
- Funkce: zkracuje hlasivkové řasy
Jeho mediální část naléhající na ligamentum vocale uvnitř plica vocalis se nazývá musculus vocalis. Ten mění tloušťku hlasivkových řas a obstarává jemné nastavení hlasivkové štěrbiny.
Musculus thyroepiglotticus
- Začátek: vnitřní plocha ploténky štítné chrupavky
- Úpon: okraj epiglottis
- Inervace: Nervus laryngeus recurrens
- Funkce: odklápí epiglottis, táhne ji směrem na kořen jazyka a rozšiřuje tak vstup do hrtanu
Je kraniálním pokračováním musculus thyroarytenoideus.
Dorzální skupina
Musculus cricoarytenoideus posterior (posticus)
- Začátek: trojúhelníkové políčko na zadní ploše prstencové chrupavky
- Úpon: processus muscularis hlasivkové chrupavky
- Inervace: Nervus laryngeus recurrens
- Funkce: abdukce hlasivek (!!!)
Jako jediný ze svalů hrtanu rozevírá hlasivkovou štěrbinu a udržuje ji při dýchání otevřenou v respiračním postavení. Při porušení jeho inervace (riziko při operacích štítné žlázy) hrozí udušení. Pokud se nepodaří inervaci obnovit, je třeba provést laterofixaci nebo resekci hlasivky. Jeho snopce směrem k úponu konvergují.
Musculus arytenoideus
- Začátek: hlasivkové chrupavky (viz níže)
- Úpon: hlasivkové chrupavky (viz níže)
- Inervace: Nervus laryngeus recurrens
- Funkce: uzavíra interkartilaginózní část hlasivkové štěrbiny
Leží na dorzální ploše hlasivkových chrupavek a mezi nimi. Přechází z jedné strany na druhou bez vložené šlachové inskripce. Šikmé, povrchověji uložené snopce se nazývají pars obliqua, méně početné a hlouběji uložené snopce tvoří pars transversa.
Musculus aryepiglotticus
- Začátek: hlasivková chrupavka
- Úpon: laterokraniální okraj epiglottis
- Inervace: Nervus laryngeus recurrens
- Funkce: sklápí epiglottis
Je pokračováním musculus arytenoideus obliquus (pars obliqua předchozícho svalu, musculus arytenoideus).
Žvýkací svaly
Žvýkací svaly jsou deriváty 1. žaberního oblouku. Jejich motorickou inervaci zajišťuje nervus trigeminus (V3 - n. mandibularis).
Patří sem:
- musculus temporalis,
- musculus masseter,
- musculus pterygoideus medialis,
- musculus pterygoideus lateralis.
| JMÉNO SVALU | ZAČÁTEK | ÚPON | FUNKCE | INERVACE | OBRÁZEK |
|---|---|---|---|---|---|
| M. MASSETER |
povrchová vrstva: os zygomaticum, arcus zygomaticus (př. plocha); průběh dorzokaudální |
dolní část: r. et angulus mandibulae, tuberositas masseterica |
obě: elevace mandibuly |
n. massetericus (n. mandibularis) |  |
| M. TEMPORALIS | fossa temporalis – od linea temporalis inferior kaudálně |
proc. coronoideus mandibulae, |
elevace a retrakce mandibuly | nn. temporales profundi (n. mandibularis) |  |
| M. PTERYGOIDEUS LATERALIS |
caput superius: facies et crista infratemporalis alae majoris o. sphenoidalis |
fovea pterygoidea mandibulae, |
protrakce (oboustranná kontrakce), |
n. pterygoideus lateralis (n. mandibularis) |  |
| M. PTERYGOIDEUS MEDIALIS |
hluboká vrstva: fossa pterygoidea, processus pyramidalis ossis palatini |
tuberositas pterygoidea, angulus mandibulae |
elevace mandibuly (oboustranná kontrakce), |
n. pterygoideus medialis (n. mandibularis) |  |
Mimické svaly
Všechny mimické svaly jsou inervovány z n. facialis (N. VII).
Přehlednou tabulku těchto svalů naleznete na stránce Svaly mimické (tabulka)Svaly štěrbiny ústní
Musculus orbicularis oris
- pohyblivá výplň rtů;
- pars labialis (vnitřní – na rtech);
- pars marginalis (vnější – při kostech).
- Funkce:
- mírná kontrakce (pars labialis) – svírání rtů;
- silnější kontrakce (pars marginalis) – vysunutí rtů dopředu;
- okraje – připojení ostatních svalů (lat. Od koutku – uzlové místo křížení svalových snopců) (zvýšené množství vaziva se šlachovými snopci), kůže vkleslá.
Shora a z laterální strany med. → lat.
- m. levator labii superioris (spolu s m. levator labii superioris alaque nasi od okraje očnice);
- m. zygomaticus minor – od os zygomaticum do sulcus nasolabialis;
- m. zygomaticus major – od os zygomaticum ke koutku úst;
- m. levator anguli oris (m. caninus) – od fossa canina – facies anterior maxillae k uzlovému místu – zvedá koutek;
- m. risorius – od fascie massetrica k uzlovému bodu.
Zdola
- m. depressor anguli oris – m. triangularis (okraj mandibuly – uzlové místo);
- m. depressor labii inferioris – m. quadratus labii inferioris (od okraje madibuly do m. orbicularis oris a kůže);
- m. mentalis – uprostřed brady (mandibula – konec kořene zevního řezáku) ke kůži rtu.
- Funkce: vtahuje sulcus mentalolabialis.
Svaly štěrbiny oční
Musculus orbicularis oculi
- pars orbitalis (při kostěném okraji očnice – proc. frontalis maxillae, crista lacrimalis anterior, vnitřní vazy víček) – pevné sevření víček;
- pars palpebralis (ve víčkách očních) – reflexní mrknutí;
- pars lacrimalis (obklopuje slzný vak – rozšiřuje a stlačuje).
Musculus procerus
- od hřbetu nosu přes kořen ke kůži čelní krajiny (působí na příčnou rýhu na kořeni nosu)
Musculus corrugator supercilii
- od kořene nosního k m. frontalis a m. orbicularis – svislé vrásky na glabele.
Musculus depressor supercilii
- od mediální stěny očnice ke kůži obočí a čela;
- táhne obočí mediokaudálně
Svaly na nose
Musculus nasalis
- pars nasalis – hřbet nosu;
- pars alaris – vzařuje do křídla nosního.
- Funkce: mění průsvit nozder.
M. levator labii superioris alaque nasi – od kraje orbity podél nosu do nosního křídla a do horního rtu (tahá oboje vzhůru).
Svaly klenby lebeční
- tzv. m. epicranius;
- střed šlašitá přilba – galea aponeurotica – aponeurosi epicranialis, srostlá s kůží a slabým řídkým vazivem připojena k periostu kalvy → dá se odtrhnout (skalpovat);
- z krajiny čelní m. frontalis (venter frontalis);
- z krajiny týlní m. occipitalis (venter occipitalis) oba párové tzv. m. occipitofrontalis.
- do boku m. temporoparietalis (k boltci).
Svaly boltce ušního
- m. auricularis anterior (od temorální fascie);
- m. auricularis superior (pod m. temporoparietalis k gallea aponeurotica);
- m. auricularis posterior od proc. mastoideus.
- Funkce: pohyb boltcem.
Hluboká vrstva
Musculus buccinator
- svalový podklad tváří;
- začátek: raphe pterygomandibularis (buccopharyngea) – tuhé vazivo mezi hamulus pterygoideus k med. straně mandibuly (hranice těla a ramene);
- úpon: uzlové místo u m. orbicularis oris;
- skrze prochází vývod příušní slinné žlázy (ductus parotideus) + n. buccalis (senz. inervace sliznice tváře);
- funkce: přitlačuje tvář k dásním (+ vytlačuje obsah předsíně ústní).
Reference
- ↑ Okohybné poruchy/PGS/diagnostika. In WikiSkripta [online]. Praha : MEFANET, 2008- [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: <https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Okohybné_poruchy/PGS/diagnostika&oldid=52613>. ISSN 1804-6517.
