Proteus mirabilis
| Proteus mirabilis | |
| Enterobacteriaceae | |
| Proteus | |
 Kolonie Proteus mirabilis | |
| Morfologie | G− tyčinka |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | fakultativně anaerobní |
| Výskyt | gastrointestinální flóra, půda, voda, stolice lidí a zvířat |
| Onemocnění | infekce močových cest, ranné infekce, nozokomiální pneumonie, novorozenecká sepse a meningitida [1] |
| Diagnostika | kultivace |
| Terapie | dobrá citlivost k ATB, přirozená rezistence na furantoin |
| MeSH ID | D011513 |
Proteus mirabilis je gramnegativní fakultativně anaerobní bakterie, pro níž je charakteristický plazivý růst a ureázová aktivita. Proteus mirabilis způsobuje 90 % infekcí rodu Proteus, které lze považovat za komunitní získané infekce.
Výskyt[upravit | editovat zdroj]
Proteus mirabilis je součástí normální gastrointestinální flóry. Vyskytuje se také v půdě, ve vodě, na rostlinách, ve stolici lidí a zvířat. Proteus je nalezený v mnoha ekologických stanovištích, včetně dlouhodobých zdravotnických zařízení a nemocnic.
Mikrobiologické charakteristiky[upravit | editovat zdroj]
Proteus mirabilis patří do skupiny enterobakterií. Jedná se o malý gramnegativní fakultativně anaerobní bacil. Vyznačuje se plazivým růstem, schopností zkvašovat maltózu a neschopností zkvašovat laktózu. Má schopnost se prodlužovat a při styku s pevnými povrchy vylučuje polysacharid, a tak se stává velmi pohyblivým a rozšiřuje se na různé povrchy, např. lékařské přístroje.
Faktory virulence[upravit | editovat zdroj]
Bičík P. mirabilis je rozhodující pro jeho motilitu a pomáhá organismu kolonizovat. Bičík je také spojen se schopností bakterie tvořit biofilm, pomáhá při odporu proti obraně hostitele a zvoleným antibiotikům. P. mirabilis se také spoléhá na jeho pili pro přichycení, aby se vyhnul propláchnutí z močových cest.
Důležitá pro P. mirabilis je ureáza, zodpovědná za zvýšení pH a následné prospívání baktérií. Nechybí endotoxiny, odpovědné za indukci zánětlivých reakcí a hemolysin, který tvoří póry.
Nemoci[upravit | editovat zdroj]
Nejčastěji dochází k infekcím, pokud se bakterie přesunou do močové trubice a močového měchýře. Ačkoli bakterie Proteus mirabilis je známa tím, že způsobuje infekce močových cest, většina těchto infekcí je způsobena E. coli. Infekce močových cest vyvolané P. mirabilis se obvykle vyskytují u pacientů, kteří mají dlouhodobou katetrizaci. Bakterie se pohybují a vytvářejí inkrustace na močových katetrech. Inkrustace způsobí zablokování katetru.
Příznaky pro uretritidy jsou mírné, včetně frekvence močení a pyurie (přítomnost bílých krvinek v moči). Příznaky cystitid (infekce močového měchýře) zahrnují bolesti zad, naléhavost, hematurii (přítomnost červených krvinek v moči), suprapubickou bolest, časté močení a pyurii.
K pyelonefritidě (infekce ledvin) může dojít v případě, že se bakterie stěhuje z dolních cest močových do horních. Ne všichni pacienti mají příznaky spojené s uretritidou a cystitidou. Pyelonefritida je spojena s nevolností a zvracením.
Bakterie Proteus mirabilis mohou vstoupit do krevního řečiště skrze poranění (např. při kontaktu rány s infikovaným povrchem), vyvolají zánětlivou reakci, která může způsobit sepsi a syndrom systémové zánětlivé odpovědi (SIRS). SIRS má úmrtnost 20–50 %[2].
P. mirabilis mohou také, i když méně často, kolonizovat plíce. To je výsledkem interakce s infikovaným nemocničním zařízením (klimatizace) a způsobuje zápal plic. Příznaky pneumonie jsou horečka, zimnice, bolest na hrudi, šelesty, a kašel.
V důsledku infekce P. mirabilis může také dojít k prostatitidě, která se projevuje horečkou a zimnicí.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Escherichia coli
- Klebsiella pneumoniae
- Salmonella
- Shigella
- Yersinia pestis
- Vibrio
- Hemofilus influenzae
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 269-270. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ University of Connecticut - Department of Molecular and Cell Biology. Student presentation on Proteus mirabilis [online]. [cit. 2013]. <http://web.uconn.edu/mcbstaff/graf/Student%20presentations/Proteus/Proteus.html>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, M. a V. FRANKOVÁ, et al. Lékařská Mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. ISBN 8023802976.
- University of Michigan Medical School. Research Proteus mirabilis [online]. [cit. 2013]. <https://mobley.lab.medicine.umich.edu/,>.
- University of Connecticut - Department of Molecular and Cell Biology. Student presentation on Proteus mirabilis [online]. [cit. 2013]. <http://web.uconn.edu/mcbstaff/graf/Student%20presentations/Proteus/Proteus.html>.
- Medscape Reference. Proteus Infections [online]. ©2011. [cit. 2013]. <https://emedicine.medscape.com/article/226434-overview>.
