Nutriční, chemické a fyzikální příčiny patologických stavů

Z WikiSkript

Nutriční příčiny patologických stavů[upravit | editovat zdroj]

Obezita[upravit | editovat zdroj]

  • obezita (otylost) je nepřiměřeně vysoká tělesná hmotnost vzhledem k výšce a tělesné konstituci daného jedince s nadměrnou přítomností tukové tkáně v organismu
  • v rozvinutých zemích představuje jednu z hlavních civilizačních chorob – prakticky epidemie
  • dá se hodnotit řadou metod
  • nejčastěji se používá hodnocení body mass index (BMI) – vydělíme hmotnost jedince druhou mocninou jeho výšky
    • hodnoty 18,5-25 představují ideální hmotnost
    • hodnoty 25-30 je nadváha
    • nad hodnotu 30 je obezita
  • Vitamin D
    další možností je určování poměru obvodu pasu a boků či měření tloušťky kožních laloků

etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

  • vzniká v důsledku nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie – často přejídání, sedavý způsob života, nevhodné složení stravy (příliš mnoho cukrů)
  • vznik bývá multifaktoriální → vzájemná interakce „obezitogenního“ prostředí s geny přispívajícími ke vzniku obezity (obezitogenní geny) a s geny, které před obezitou chrání (leptogenní geny)
    • např. přítomnost některých nutrientů v potravě může měnit expresi těchto genů
    • známe stovky genů, jejichž polymorfismy vedou k predispozici k obezitě
  • bez zvýšeného příjmu kalorií se obezita ani v případě genetické predispozice neprojeví
  • vzácně může být příčinou obezity mutace jednoho genu
    • patří sem:
      • kongenitální deficit leptinu
        • projevy: obezita, mentální retardace, dysmorfie, vývojové vady
      • mutace genu pro leptinový receptor
        • leptinový receptor v tukové tkáni zprostředkovává přímé inhibiční působení leptinu na syntézu TAG
        • manifestuje se obezitou, centrálním hypogonadismem, sníženou sekrecí růstového hormonu a tyreotropinu
  • obezita často výrazně zhoršuje prognózu pacientů s familiární hypercholesterolémií
    • kvůli deficitu LDL se přebytečný cholesterol ukládá do cév, následně vzniká ateroskleróza a kardiovaskulární komplikace (infarkt ve 20 letech)
Obezita

morfologické změny[upravit | editovat zdroj]

  • zvýšené množství tukové tkáně je zejména v podkoží, ale i viscerálně
  • rozdělení:
    • centrální (viscerální) obezita
      • dominantně zmnožená tuková tkáň v oblasti trupu a dutině břišní (v mezenteriu a kolem nitrobřišních orgánů)
      • častěji vzniká u mužů
      • má prokazatelně vyšší spojitost s rozvojem metabolických a kardiovaskulárních komplikací
    • gynoidní (gluteofemorální) obezita
      • zmnožení tukové tkáně v oblasti hýždí a stehen
      • častější u žen, méně riziková z hlediska rozvoje komplikací (v lehké formě)

komplikace[upravit | editovat zdroj]

  • zvýšená sekrece inzulinu (hyperinzulinémie) a periferní inzulinová rezistence jako následek poklesu citlivosti buněk na působení inzulinu
    • hyperglykémie postupně vede k rozvoji DM II.
  • hyperinzulinémie u obézních vede k retenci sodíku a zvýšení objemu cirkulující krve, ke zvýšené sekreci noradrenalinu a proliferaci hladkosvalových buněk ve stěně cév
  • viscerální tuk produkuje adipokiny, které způsobují u pacientů s centrální obezitou dysfunkci endotelu a zánět
    • vede to k rozvoji aterosklerózy a kardiovaskulárních komplikací
  • může se rozvinout poškození jater –  vzniká nealkoholová steatóza jater (NAFLD, non-alcoholic fatty liver disease), která se může progredovat do jaterní fibrózy až cirhózy
  • zvýšená sekrece cholesterolu do žluči zvyšuje riziko vzniku konkrementů (cholelitiáza)
  • vysoká obezita vede k syndromu hypoventilace, která vede k retenci oxidu uhličitého (hyperkapnie) s denní hypersomnolencí (Pickwickův syndrom)
  • dlouhodobá hypoxie vede k polycytémii a rozvoji plicní hypertenze, což může vést k pravostrannému srdečnímu selhávání
  • obézní lidé mají vyšší riziko degenerativních změn větších kloubů – artróza (osteoartritida)
  • obézní lidé mají větší riziko některých typů nádorů
Malnutrice

Malnutrice[upravit | editovat zdroj]

  • podvýživa označuje patologické změny v organismu v důsledku nedostatečné výživy
  • nedostatečná výživa může být způsobena nedostatečným příjmem živin
  • kachexie je stav, kdy dojde k výraznému zhubnutí až celkovému zchátrání organismu
    • nejčastěji vzniká u pacientů se zhoubnými nádory
    • pokud při kachexii dojde zároveň k metabolickému rozvratu, tak se to označuje pojmem marasmus
  • hmotnost těla může výrazně poklesnout
    • nejdříve se spotřebuje podkožní i centrální tuk
    • poté úbytek svaloviny, atrofie vnitřních orgánů (játra, slezina, ledviny, plíce, srdce)
    • relativně zachovalé zůstává CNS a gonády
  • v důsledku hladovění vznikají hypoproteinemické edémy a osteoporóza
  • kwashiorkor – speciální forma malnutrice zejména u dětí v tropických oblastech (nedostatek proteinů v potravě vede k zástavě růstu, úbytku svaloviny, zvětšení jater, ascitu, otokům, depigmentaci kůže, průjmům a psychickým změnám – apatie)

Avitaminózy a hypervitaminózy[upravit | editovat zdroj]

Vitamin A (retinol)[upravit | editovat zdroj]

  • je deponován v jaterních buňkách
  • funkce: udržování správné funkce epitelů, světločivných elementů sítnice a normální růst kostí
  • zdroj: beta-karoten z rostlin
  • nedostatek je vzácný (např. u malabsorpčních syndromů)
  • avitaminóza vitaminu A – vznikají:
    • změny diferenciace epitelů (včetně dlaždicové metaplazie epitelů): spojivka, rohovka, bronchy a trachea, vývody pankreatu, urotel
      • změny na očích zahrnují suchou a šupinatou spojivku (xeroftalmie), hyperkeratózu rohovek (Bitotovy skvrny), při vážných případech ulcerace a keratomalacie rohovky
      • na kůži dochází k papulózním změnám kůže – vzhled ropuchy (frynoderma)
    • náchylnost k infekcím dýchacích cest, infekcím ledvin a vzniku konkrementů
    • snížení funkce světločivných elementů sítnice → šeroslepost
  • hypervitaminóza vitaminu A
    • akutní projevy v případě jednorázového požití velké dávky
      • neurologické příznaky (bolesti hlavy, zvracení, edém očních papil) – může připomínat nitrolební hypertenzi
    • chronická toxicita
      • neurologické příznaky (bolesti hlavy, poruchy zraku)
      • bolesti kostí způsobené zvýšeným odbouráváním zvýšenou aktivitou osteoklastů
      • postižení kůže (záněty a praskliny ústních koutků, zhrubění vlasů)
      • hepatomegalie, hyperkarotenémie se žlutým zbarvením kůže
Křivice

Vitamin D (kalcitriol)[upravit | editovat zdroj]

  • asi 80 % vzniká v kůži působením slunečního záření z provitaminu 7-dehydrocholesterolu
  • zbylých 20 % získáváme z potravy
  • avitaminóza vitaminu D – vede v dětství ke křivici, v dospělosti k osteomalacii
    • křivice (rachitida)
      • projeví se mezi 6. měsícem a 2. rokem života
      • příznaky:
        • typický znak je kraniotabes – drobná, okrouhlá, neosifikovaná ložiska kostí lebky, vymizí kolem 1. roku
        • kvůli tlaku podložky na měkké okcipitální kosti má lebka čtyřhranný tvar (caput quadratum)
        • pozorujeme Harrisonovy rýhy na spodním okraji hrudníku (po vtahování žeber při vdechování)
        • rachitický růženec – deformity na přední části hrudníků kvůli nadměrnému růstu žeberních chrupavek
        • ptačí hrudník (pectus carinatum)
        • genua vara (nohy do O)
        • genua valga (nohy do X)
        • hyperlordóza bederní páteře
        • osteomalacie – je charakterizována lokálními poruchami mineralizace osteoidu
          • typický je výskyt zlomenin při minimálních mechanických silách, vznikají neúplné zlomeniny
          • pozorujeme přítomnost Looserových zón (nepravé zlomeniny na oslabených místech kostí)
  • hypervitaminóza vitaminu D
    • vede ke zvýšenému vstřebávání vápníku a fosfátů ve střevě s náchylností ke vzniku konkrementů ve vývodných cestách močových
    • hrozí metastatická kalcifikace (hlavně v ledvinách, žaludku a plicích)
    • hyperkalcémie i hyperfosfatémie je provázena zvýšenou resorpcí z kostí → může vzniknout osteoporóza

Vitamin E (alfa-tokoferol)[upravit | editovat zdroj]

  • je vzácná
  • když se vyskytne, tak většinou souvisí s chorobami ovlivňujícími jeho vstřebávání či transport (cystická fibróza)
  • hypovitaminóza vitaminu E
    • vede k degeneraci neuronů zadních míšních provazců a degeneraci myelinu v axonech periferních nervů → kosterní svalstvo může být postiženo denervační atrofií
    • oční sítnice může být postižena degenerací pigmentu
    • erytrocyty mají kratší životnost

Vitamin K[upravit | editovat zdroj]

  • získáváme jej z potravy a je produkovaný endogenně normální střevní mikroflórou (mikrobiom)
  • účastní se syntézy některých koagulačních faktorů (II, VIII, IX, X)
  • hypovitaminóza vitaminu K
Vitaminy

Vitamin B1 (thiamin)[upravit | editovat zdroj]

  • hypovitaminóza vitaminu B1
    • velmi vzácná
    • dříve v JV Asii kvůli loupané rýži
    • nyní občas u chronických alkoholiků
    • následkem je nemoc beri-beri, která se projevuje ve 3 formách:
      • suchá beri-beri – postižení periferních nervů (demyelinizace a rozpad axonů) → slabost, parestézie, ztráta citlivosti
      • vlhká beri-beri – dilatace periferních cév s možným přetížením srdce a srdečním selháváním, srdce může být až kulovité s dilatacemi všech 4 oddílů
      • mozková beri-beri – ložiska hemoragií v oblasti corpora mammillaria, periakveduktální šedi a v hypotalamu
    • akutní deficit vitaminu B1 v CNS vede ke vzniku Wernickeho encefalopatie (náhlá zmatenost, abnormální oční pohyby až kóma)
    • chronický deficit vitaminu B1 v CNSKorsakovův syndrom (progresivní demence s poruchami paměti a konfabulancemi)

Vitamin B2 (riboflavin)[upravit | editovat zdroj]

  • mírný nedostatek vede k zánětům a trhlinám ústních koutků (anguli infectiosi)
  • výrazný nedostatek je vzácný (např. u chronických alkoholiků)
    • projevy: vaskularizace rohovky, může vzniknout konjunktivitida, intersticiální keratitida a následně vředy rohovky, glositida s červeným lesklým jazykem v důsledku atrofie sliznice
Vitamin B

Vitamin B3 (niacin, kys. nikotinová)[upravit | editovat zdroj]

  • deficit je vzácný (může být přítomen v oblastech, kde hlavní složku potravy tvoří kukuřice)
  • další zdroj B3 je endogenní tvorba z tryptofanu – proto může nastat deficit při nedostatku v potravě
  • avitaminóza vitaminu B3 → pelagra – charakteristická třemi „d“
    • projevy:
      • dermatitida – zejména na slunci exponovaných místech se projevuje erytém a chronická dermatitida
      • diarrhea – kvůli postižení sliznice GIT se může objevit průjem
      • demence – vzniká v důsledku degenerace mozkových neuronů, dále mohou degenerovat i míšní neurony s následnou ataxií, zrakovými a sluchovými poruchami

Vitamín B12 (cyanokobalamin) a foláty (kyselina listová)[upravit | editovat zdroj]

  • jsou nezbytné pro syntézu DNA
  • jejich nedostatek se projeví zejména ve tkáních s intenzivním dělením buněk (kostní dřeň, střevní epitel)
  • vitamin B12 je navíc důležitý pro udržování myelinizace zadních a postranních míšních provazců
  • nedostatek je relativně častý
    • nedostatek vitaminu B12 (jedná se o běžnou složku živočišných proteinů)
      • objevuje se u vegetariánů, u infestace rybí tasemnicí a po částečných resekcích ilea (Crohnova choroba, syndrom slepé kličky)
      • pro vstřebávání je důležitý vnitřní faktor produkovaný parietálními buňkami žaludku
      • častou příčinou deficitu je chronická atrofická gastritida a resekce žaludku
    • nedostatek kyseliny listové
      • kyselina listová je důležitá pro vývoj CNS – při nedostatku se objevují rozštěpy neurální trubice
    • nedostatek obou vitaminů
  • projevy: makrocytární anémie, charakteristické změny na jazyku (Hunterova glositida) a demyelinizace míchy (subakutní kombinovaná míšní degenerace)

Vitamin C (kyselina askorbová)[upravit | editovat zdroj]

  • lidé nejsou vitamin C schopni syntetizovat – musí být kompletně dodáván potravou
  • je nezbytný pro správnou syntézu kolagenních vláken (při jeho nedostatku jsou příliš tenká)
  • avitaminóza vitaminu Cskorbut (kurděje)
    • nejčastěji se vyskytuje v dětství a pak znovu ve stáří
    • projevuje se krvácivostí – kožní fluorescence, ekchymózy, krvácení do kloubů (hemarthros), subperiostální hematomy, dále otoky dásní a krvácení z dásní, vypadávání zubů
    • v dětství se projeví navíc poruchou růstu dlouhých kostí – porucha tvorby osteoidu bez poruchy jeho mineralizace (odlišnost skorbutu od rachitidy), postihuje rostoucí dlouhé i ploché kosti, v oblasti hrudníku se objevuje tzv. skorbutový růženec
Scorbut (kurděje)

Minerální látky a stopové prvky[upravit | editovat zdroj]

železo[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatek: mikrocytární hypochromní anemie
  • při nadbytku: hemosideróza

vápník[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatek: osteoporóza
  • nadbytek: kalcifikace měkkých tkání

fosfor[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatek: rachitida, osteomalacie

měď[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatek: neurologické deficity, anémie, retardace růstu
  • při nadbytku: Wilsonova choroba

jód[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatek: struma štítné žlázy a hypotyreóza, kretenismus

zinek[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatek: plešatost, neplodnost, retardace růstu

selen[upravit | editovat zdroj]

fluor[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatek: zubní kaz

mangan[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatek: porucha vývoje a růstu kostí

molybden[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatek: neurologické změny

Chemické příčiny patologických stavů[upravit | editovat zdroj]

Kouření

Kouření tabáku[upravit | editovat zdroj]

  • jedna z nejběžnějších příčin vysoké morbidity a mortality, které je možno předejít
  • kouření tabáku je prokázaným faktorem v rozvoji významných lidských chorob:
    • hypertenze a ateroskleróza → významný rizikový faktor pro akceleraci kornatění zejména koronárních tepen (asi v důsledku zvýšené agregace destiček k endotelu)
    • nádory plic a další malignity → karcinom plic představuje jednu z nejrozvinutějších malignit v rozvin. zemích
    • kromě karcinomu plic se kouření podílí na rozvoji maligních nádorů horní části trávicí a dýchací soustavy (dlaždicobuněčné karcinomy – ret, sliznice dutiny ústní, jazyk, hrtan), vývodných cest močových (karcinomy urotelu – pánvičky, močovody, močový měchýř) a pankreatu
    • chronická obstrukční plicní porucha (CHOPN)
    • diabetes mellitus II. typu → pravděpodobně se podílí nikotinem indukovaná inzulinová rezistence či indukce apoptózy ß-buněk Langerhansových ostrůvků pankreatu
    • Bürgerova choroba (trombangiitis obliterans)→ zánětlivé onemocnění cév dolních i horních končetin u mužů před 40. rokem věku
    • při kouření v těhotenství hrozí intrauterinní růstové restrikce
    • často jsou prezentovány „černé plíce kuřáka“ – kouření ale nemá s antrakotickou pigmentací plic nic společného
Alkohol

Alkohol[upravit | editovat zdroj]

  • alkoholismus je definován jako pití takového množství etylalkoholu, které vede k sociálnímu, psychickému a fyzickému poškození jednotlivce
  • dle WHO je rizikové množství 20-40 g čistého etanolu denně u žen, 40-60 g u mužů
    • 20 g alkoholu odpovídá půllitr piva nebo 2 deci vína
  • alkohol je metabolizován v játrech alkoholdehydrogenázou na acetaldehyd, který je zodpovědný za toxické účinky
  • akutní účinky alkoholu:
    • ebrieta – množství alkoholu do 1 promile = podnapilost, nad 1 promile opilost
    • akutní gastritida se zvracením a vznikem žaludečních vředů
    • akutní ezofagitida
    • akutní pankreatitida
  • chronický alkoholismus poškozuje řadu orgánů:
    • játra → alkoholická chronická choroba jater včetně alkoholické cirhózy představuje zásadní a nejčastější následek chronického alkoholismu
      • přestavba architektoniky jater vede ke vzniku portální hypertenze
      • v terénu alkoholické cirhózy se může rozvinout maligní nádor – hepatocelulární karcinom
    • pankreas
      • u alkoholiků je zvýšený výskyt akutní pankreatitidy → může exacerbovat do akutní hemoragické pankreatitidy
      • chronická pankreatitida je predispozicí k rozvoji karcinomu pankreatu
    • GIT – riziko častějšího výskytu vředové choroby gastroduodena, kongestivní gastropatie a jícnových varixů
    • CNS → rozvoj Wernicke-Korsakovova syndromu, mozková atrofie, mozečková degenerace a periferní neuropatie
    • kardiovaskulární systém → zvýšené riziko dilatované kardiomyopatie
    • endokrinní systém → v důsledku nižší schopnosti postižených jater odbourávat estrogeny dochází k atrofii varlat a gynekomastii s následnou feminizací, ztrátou libida a impotenci
    • hematopoetický systém → sekundární megaloblastová anémie (z důvodu nedostatku kyseliny listové ve stravě alkoholiků a z důvodu přímé interference etanolu a kyseliny listové)
    • imunitní systém
      • komplexní změny v oslabeném imunitním systému
      • změny ve střevním mikrobiomu, ovlivnění funkcí cilií respiračního epitelu
      • pokles funkce imunitních buněk – např. alveolárních makrofágů a neutrofilů – tzv. alkoholická pneumonie

Otrava oxidem uhelnatým[upravit | editovat zdroj]

  • úmyslně např. při sebevražedné otravě výfukovými plyny, nebo z důvodu neúplného hoření fosilních paliv
  • při pitvě mají orgány jasně červenou barvu

Intoxikace organickými rozpouštědly[upravit | editovat zdroj]

  • etylenglykol → v nemrznoucí směsi, způsobuje akutní tubulární nekrózu v ledvinách
  • chloroformnekróza a steatóza jater
  • metanol → nekróza buněk sítnice s následnou degenerací optického nervu, smrt
  • benzen → poškozuje krvetvornou kostní dřeň, zvyšuje riziko leukémií a lymfomu typu plazmocytárního myelomu, může vést k aplastické anémii
  • organofosfátové insekticidy – způsobují inhibici acetylcholinesterázy
  • kyseliny a zásady → kyseliny způsobují koagulační nekrózu, zásady kolikvační nekrózu (nebezpečnější)
  • těžké kovy
  • olovo
    • nervový systém: encefalopatie, otoky mozku u dětí, u dospělých demyelinizační neuropatie periferních motorických nervů
    • hematopoetický systém: makrocytární hypochromní anemie s bazofilní tečkovitou pigmentací erytrocytů
    • v ledvinách působí toxicky na epitelie proximálních tubulů → nefropatie
    • v GIT se projeví kolikovitými bolestmi břicha, šedočerné zbarvení dásní
  • arsen, nikl → zvýšené riziko rozvoje karcinomů kůže, plic a dutiny ústní
  • rtuť → poškozuje ledviny (nekróza epitelu proximálních tubulů) a CNS (mozková a mozečková atrofie s poškozením zejména granulární vrstvy mozečku

Fyzikální příčiny patologických stavů[upravit | editovat zdroj]

Popálenina

Termické poškození[upravit | editovat zdroj]

  • celkové působení chladu:
    • zpomalení krevního oběhu, zmatenost, svalové křeče
    • při poklesu teploty těla pod 28°C nastává koma
    • příčinou smrti bývá náhlá srdeční zástava z důvodu arytmie
  • místní působení chladu:
    • omrzliny způsobené vazokonstrikcí, krystalizace vody v tkáních
    • poškození endotelu → zvýšená permeabilita a možnost vzniku trombóz
    • při opětovném zahřátí může dojít k edému s tvorbou puchýřů
  • působení vysoké teploty:
    • úpal → následek celkového přehřátí organismu, dochází ke ztrátám iontů a vody
      • v těžkých případech rozpad příčně kosterního svalstva (rhabdomyolýza) a hemolýza s šokem, horečka
    • úžeh → následek působení slunečního záření na nekrytou hlavu
      • může vyvolat poruchy krevního oběhu mozku s rozvojem mozkového edému, hlavně teplota a bolesti hlavy
    • popáleniny (combustiones) → následek lokálního působení vysoké teploty na kůži
      • při popáleninách velké plochy hrozí rozvoj popáleninového šoku (v důsledku ztrát plazmy a hemokoncentrace)
      • možnost vniku infekce a rozvoj sepse
      • rozlišujeme 4 stupně popálenin:
        • 1. stupeň → erytém
        • 2. stupeň → nekróza povrchových vrstev epidermis, intersticiální edém, subepidermální puchýře
        • 3. stupeň → kompletní nekróza epidermis a koria
        • 4. stupeň → zuhelnatění tkáně, nekróza podkožních tkání
    • vdechnutí horkého vzduchu → nekróza epitelu dýchacích cest, při přežití dojde k rozvoji syndromu respirační tísně v důsledku nekrózy epitelu distálních dýchacích cest (ARDS)

Poškození elektrickým proudem[upravit | editovat zdroj]

  • celkové následky → elektrická dysfunkce převodního systému s následnou smrtí v důsledku komorové fibrilace
  • lokální následky ve formě popálenin

Poškození tlakem[upravit | editovat zdroj]

  • změny atmosférického tlaku působí na organismus odlišným mechanismem v závislosti na tom, zda je změna pomalá nebo rychlá
  • při pomalém snížení atmosférického tlaku (např. výstup do hor) dochází k tzv. výškové nemoci
    • může se objevit edém plic, vazodilatace a selhávání pravého srdce
    • kompenzační mechanismus: sekundární polyglobulie (zmnožení erytrocytů)
  • náhlé snížení atmosférického tlaku (dekomprese)
    • vede k uvolnění dusíku, který byl v důsledku vysokého tlaku rozpuštěn v plazmě a tuku, to může vést k tvorbě bublinek v cirkulaci (poškozují zejména CNS)
    • v případě náhlého výstupu potápěče z hloubky = dekompresní (kesonová) nemoc

Mechanické poškození[upravit | editovat zdroj]

  • rána (vulnus) je porušení souvislosti kůže, sliznice či jiné tkáně
  • podle typu poškození dělíme na několik typů:
    • abraze (oděrka) – plošné poškození epidermis bez poškození dermis, hojí se rychle přerůstáním epidermis z okrajů
    • lacerace (roztržení) – následek natažení tkáně, na kůži se projevuje nepravidelně klikatou ránou s rozestouplými okraji
    • kontuze (zhmoždění) – vzniká tupým poraněním, převládá hemoragické prosáknutí tkáně z roztržení kapilár s obrazem krevního výronu
    • řezná rána (vulnus scissum) – vzniká tlakem a tahem ostrého předmětu, hladké okraje
    • sečná rána (vulnus sectum) – vzniká dopadem ostrého předmětu, mohou být poškozeny i hlubší struktury
    • bodná rána (vulnus punctum) – vzniká průnikem ostrého předmětu do hloubky těla, je zde riziko poškození hlubokých struktur a orgánů a zanesení infekce
    • rána kousnutím (vulnus morsum) – napodobuje bodnou či zhmožděnou ránu, často dochází k infekci a špatnému hojení rány
    • střelná rána (vulnus sclopetarium) – rozeznáváme vstřel (malý kulovitý defekt na kůži), dále střelný kanál a výstřel, který bývá větší a nepravidelný

Poškození zářením[upravit | editovat zdroj]

  • ionizační záření
    • souhrnné označení pro záření, jehož kvanta mají dostatečnou energii pro ionizaci atomů nebo molekul látky, kterou procházejí
    • ionizační záření působí na buňky 3 mechanismy:
      • somatický účinek, který vede k náhlé smrti buněk
      • genetické poškození, které vede k mutacím s následným přenosem na další generace
      • riziko maligní transformace buněk
    • rozdělujeme účinek:
      • přímý (energie záření působí přímo na DNA)
      • nepřímý (zprostředkovaný toxickými radikály)
    • akutní nemoc z ozáření - 4 klinické formy:
      • subklinický (prodromální) syndrom se projevuje nauzeou a zvracením
      • hematopoetický syndrom se projevuje útlumem kostní dřeně s pancytopenií
      • gastrointestinální syndrom se projevuje zvracením, průjmy, infekce, smrt může nastat v rozmezí 10-14 dnů v důsledku šoku
      • CNS syndrom se projevuje zmateností, somnolencí a křečemi, smrt může nastat v hodinách
    • chronická nemoc z ozáření → zejména útlum kostní dřeně, chronická dermatitida a krvácivost
      • ozáření v těhotenství může vést ke zmenšení hlavy, k mentální retardaci, růstovým anomáliím
      • změny na orgánech: katarakta, striktury jícnu a tenkého střeva, pancytopenie, intersticiální plicní fibróza, konstriktivní perikarditida, fibróza myokardu, atrofie varlat a poškození ovarií, radiační nefritida, cystitida, radiační dermatitida, nádorové procesy
  • UV záření – hlavní složka slunečního záření, důležité pro tvorbu vitaminu D
    • dlouhodobá expozice vede k degenerativním změnám kůže (solární elastóza dermis), prekancerózám a malignitám kůže
  • IR záření – vyvolává pocit tepla, extrémně může způsobit tepelnou nekrózu

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.
  • ZÁMEČNÍK, Josef, et al. Patologie I. 1. vydání. Praha : Nakladatelství LD, s.r.o. - PRAGER PUBLISHING, 2019. ISBN 978-80-270-6457-1.