Topografické útvary HK
Do topografických oblastí řadíme místa a otvory, kterými prochází důležité nervy, cévy a žíly. U každé oblasti je důležité znát ohraničení a struktury, které zde nacházíme.
Útvary pletence
Incisura scapulae
Kaudálně ji ohraničuje incisura scapulae, kraniálně ligamentum transversum scapulae superior.
Tímto útvarem probíhá pouze nervus suprascapularis.
Pozor! vasa suprascapularia běží nad vazem a do této topografické oblasti nepatří.
Incisura spinoglenoidalis
Mediální ohraničení tvoří spina scapulae, laterální cavitas glenoidalis a dorzální ligamentum transversum scapulae inferius.
Můžeme zde najít nervus suprascapularis a vasa suprascapularia.
Foramen omotricipitale
Proximálně je foramen omotricipitale ohraničen musculus teres minor, distálně musculus teres major a laterálně dlouhou hlavou musculus triceps brachii.
Prochází tudy arteria circumflexa scapulae spolu s vena circumflexa scapulae.
Foramen humerotricipitale
Foramen humerotricipitale je tvar ležící laterálně od foramen omotricipitale. Laterálně ho ohraničuje humerus, proximálně musculus teres minor, distálně musculus teres major a mediálně dlouhá hlava musculus triceps brachii.
Je zde nervus axillaris a vasa circumflexa humeri posterior.
Trigonum clavipectorale
Trigonum clavipectorale je laterálně ohraničeno musculus deltoideus, mediálně musculus pectoralis major, kraniálně claviculou. Celý prostor je překryt pomocí fascia clavipectoralis.
Tímto prostorem se na povrch dostává arteria thoracoacromialis a opačným směrem prochází vena cephalica. Dále se zde nacházejí nervi pectorales medialis a lateralis.
Fossa ovalis infraclavicularis
Průchod skrz fascia clavipectoralis. Prochází tudy k povrchu arteria thoracoacromialis a do hloubky vena cephalica.
Fossa axillaris
Pro zjednodušení si lze axillu představit jako čtyřboký jehlan. Axilla je ohraničená kraniálně articulatio humeri, ventrálně musculi pectorales, dorzálně musculus latissimus dorsi a musculus teres major, mediálně stěnou hrudníku s musculus serratus anterior a laterálně humerem a jeho svaly.
Prochází tudy arteria axillaris a její větve. Ventromediálně od arterie je vena axillaris, do které přitéká vena cephalica. V rámci nervového zásobení je zde plexus brachialis.
Útvary volné končetiny
Sulcus bicipitalis medialis
Sulcus bicipitalis medialis je povrchový žlábek mezi ventrální a dorzální skupinou mediálních svalů humeru.
Prochází tudy senzitivní inervace mediálního předloktí nervus cutaneus antebrachii medialis. Dále povrchová vena basilica.
Hiatus basilicus
Otvor ve fascia brachii přibližně 3 prsty nad articulatio cubiti. Jsou zde stejné útvary jako v sulcus bicipitalis medialis. Vena basilica se tudy dostává do hloubky a nervus cutaneus antebrachii medialis vystupuje na povrch.
Sulcus bicipitalis lateralis
Žlábek mezi ventrální a dorzální skupinou laterálních skupin svalů humeru. Prochází tudy pouze povrchová vena cephalica.
Fossa cubiti
Fossa cubiti je ohraničená proximálně šlachaou musculus biceps brachii, laterálně musculus brachioradialis, mediálně musculus pronator teres. Její dno je tvořeno musculus brachialis.
Obsahem je arteria brachialis, která se v těchto místech dělí na arteria ulnaris a radialis. Všechny tyto tepny doprovázejí zdvojené stejnojmenné žíly. Na povrchu procházejí vena cephalica a vena basilica, které jsou vzájemně spojené žílní spojkou vena mediana cubiti. Z nervů jsou zde nervus medianus a nervus radialis. Nervus radialis se zde dělí na ramus superficialis a profundus.
Canalis cubitalis
Je to průchod mezi caput ulnare a caput humerale m. flexoris carpi ulnaris a pokračování sulcus nervi ulnaris. V canalis cubitalis probíhá n. ulnaris.
Canalis pronatorius
Štěrbina mezi hlavami musculus pronator teres. Dále pokračuje mezi hlavami musculus flexor digitorum superficialis.
Prochází tudy nervus medianus.
Canalis supinatorius
Štěrbina mezi povrchovou a hlubokou vrstvou musculus supinator.
Probíhá tudy ramus profundus nervi radialis a větev arteria recurrens radialis.
Frohseho arkáda
Jedná se o vazivový zesílený pruh na začátku canalis supinatorius a lemuje povrch musculus supinatorius.
Foveola radialis
Foveola radialis je proximálně ohraničená retinaculum musculorum extensorum, palmárně se nachází šlachy musculus extensor pollicis brevis a musculus abductor pollicis longus ve společné šlachové pochvě a dorzálně je šlacha musculus extensor pollicis longus.
Povrchově ji přebíhá vena cephalica a ramus superficialis nervi radialis. Hluboko je arteria radialis.
Tento prostor byl dříve známý jako "la tabatiére" , protože se z kožní jamky šňupal tabák.
Canalis carpi
Canalis carpi je dorzálně ohraničen ossa carpi,, mediálně eminentia carpi ulnaris, laterálně eminentia carpi radialis a palmárně retinaculum musculorum flexorum.
Dělí se na radiální a ulnární část. V ulnárním oddílu prochází úponové šlachy musculus flexor pollicis longus, musculus flexor digitorum superficialis a musculus flexor digitorum profundus. Z nervového zásobení nervus medianus. Radiálním oddílem prochází musculus flexor carpi radialis.
Paronův prostor
Pokračování canalis carpi proximálně. Ohraničen je dorzálně musculus pronator quadratus, palmárně úponovými šlachami musculus flexor digitorum profundus a musculus flexor pollicis longus.
Je tvořen pouze řídkým vazivem, a proto se tudy mohou snadno šířit záněty.
Canalis ulnaris Guyoni
Canalis ulnari je průchod mezi os pisiforme a hamulus ossis hamati.
Palmárně je ohraničen musculus palmaris brevis, dorzálně retinaculum musculorum flexorum.
Probíhá zde nervus ulnaris a vasa ulnaria.
Guiotův prostor
Palmárně je ohraničen caput transversum musculi adductoris pollicis, dorzálně musculus interosseus dorsalis primus.
Ramus profundus arteriae radialis se tudy dostává mezi svaly dlaně a následně vytvoří arcus palmaris profundus.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie : 5. Anatomie krajin těla. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 119 s. ISBN 978-80-7262-179-8.
